Ekonom: Zvýšení daní udělá z ČR jednu z nejdražších ekonomik v Evropě
Česká vláda schválila minulý týden tvrdá úsporná opatření. Mají vést k tomu, že se udrží rozpočtový deficit pod úrovní tří procent hrubého domácího produktu. Škrty včetně zvýšení daně z přidané hodnoty, která se vztahuje na všechny výrobky, ale pocítí téměř všichni obyvatelé. Ekonomové jsou v hodnocení vládních škrtů opatrní. Opozice tvrdí, že klesne zájem lidí nakupovat a budou už pouze šetřit. Názory na vládní opatření nabízí dnešní ekonomická rubrika.
Vláda se v letošním roce rozhodla zmrazit výdaje v rozpočtu za téměř 24 miliard korun. Podle plánů se o jedno procento zvýší daň z přidané hodnoty. Sazby daně tedy budou na 15 a 21 procentech. Stoupne také daň z příjmů a dojde i ke zdanění bohatých. Zachováno nakonec zůstane porodné, zruší se ale třeba slevy pro pracující důchodce. Součástí úsporných opatření je také mnohem pomalejší růst důchodů. Zavedena bude také spotřební daň z vína. Tento týden potvrdil další snahu škrtat ministr Miroslav Kalousek, který řekl, že Česko si nemůže dovolit podpořit ekonomický růst zvyšováním svých dluhů. K vládním opatřením se vyjádřil ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
"Otázka je, zda to je zaměřeno správným směrem. Bezesporu zvýšení DPH bude mít výrazný dopad do míry inflace. Navíc řada těch opatření tak, jak byla prezentována, má zjevně negativní dopad na hospodářský růst - zase především na domácí spotřebu, jak vládní, tak soukromou. Ta struktura, to je do značné míry sporná záležitost. Co se ale týče potřeby těchto kroků, tak si myslím, že to tak prostě je."
Ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš Českému rozhlasu řekl, že na vládním návrhu se mu nelíbí hlavně výše zdanění.
Daně se ale nedotknou jen obyvatel, ale také podnikatelů. Hovoří se například o vyšším zdaňování hazardu, jeho koncepce bude hotová v létě. Zvýšení daně z prodeje vína se může dotknout malých vinařů, ministr Kalousek ale pro ně připravuje výjimku. Jan Bureš dodává, že daně se budou zvyšovat prakticky všem.
"Ty daně se budou zvyšovat napříč spektrem, které máme k dispozici. Zatím se to netýká snad pouze majetkových daní. V tuto chvíli se fakticky v řadě těch oblastí dostáváme na hranice toho, co je únosné v nějakém mezinárodním srovnání. V případě přímých daní není už skutečně příliš velký prostor pro nějaké další navyšování. I v případě nepřímých daní - poté, co došlo k poslednímu nárůstu DPH - se stáváme v celoevropském srovnání z pohledu nepřímých daní a DPH především jednou z nejdražších ekonomik v Evropě."
"Víme z historie, že to asi není konečná podoba. Pravděpodobně se DPH bude nějak zvyšovat. Pokud by to bylo o jeden procentní bod, tak podle našeho odhadu příspěvek do inflace by se blíží řekněme 0,8 procent HDP. To není banální a ta inflace by vypadala jinak."
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky jsou ekonomická opatření vlády nekonzistentní a vůči některým sociálním skupinám nespravedlivě tvrdá. Řekl, že na vládní škrty doplatí nejvíce zaměstnanci se středním příjmem a senioři. Proti vládním opatřením chystají demonstraci na 21. dubna odborové organizace. Kampaň Stop vládě požaduje zastavení vládních reforem, demise kabinetu a předčasné volby. Vláda ale zdůvodňuje škrty i ekonomickou situací v následujících letech. Situace se tak dotkne lidí už v roce 2013. Také snížení výdajů kapitol domluvené pro rok 2012 bude uplatněno i nadále. Pavel Mertlík připomíná, že rok 2013 bude kritický - a proto vláda šetří.
"U nároků na výdajovou stranu státního rozpočtu je například to, že povinnost kofinancování evropských programů v ČR - což pro státní rozpočet běžně představuje kolem 20 miliard korun ročně - se v tom roce mimořádně zdvojnásobí zhruba na 40 miliard. Tam se potkávají dvě financovací období, je to jednorázový jev. Další riziko, které tam je, tak je výstup penzijní reformy. To povede k tomu, že díky opt-outu (za státního rozpočtu) zmizí část prostředků z příjmů. My to odhadujeme na 6 až 7 miliard korun, čili nebude to zřejmě tak velká částka. Ale toto dohromady spolu s běžně prognózovaným nárůstem počtu starobních důchodců a podobně vytváří pro rok 2013 docela velké nároky. Není tedy divu, že vláda přichází s celou řadou dalších škrtů a nebo zvýšení daní tak, aby dokázala ty zvýšené výdaje kompenzovat."
"Tím základním předpokladem, který za touto prognózou je, je zrychlení růstu v eurozóně. Tam máme odhad tempa růstu někde kolem jednoho procenta s tím, že za tím je prognóza týkající se růstu Německa, kterou jsme sice explicitně nedělali, ale při diskusi nad tou prognózou jsme se shodli, že tam čekáme ten růst zhruba o procentní bod vyšší, čili někde kolem dvou procent."
Ekonom Pavel Sobíšek shrnul výsledky prognózy, která předpovídá nulový růst ekonomiky. Zdůrazňuje, že poroste inflace, to znamená, že se bude zmenšovat hodnota peněz v oběhu. Domácnosti si toho za své peníze koupí méně.
"Všechny složky domácí poptávky - to znamená soukromá spotřeba, vládní spotřeba i tvorba fixního kapitálu by měla mírně klesat. Toto by mělo být kompenzováno čistým příspěvkem zahraničního obchodu k růstu HDP - proto celkově ta nula. Proč očekáváme, že složky domácí poptávky budou v poklesu - pokud jde o soukromou spotřebu, ta se samozřejmě váže převážně na vývoj reálných mezd a přestože čekáme v letošním roce lehké zrychlení růstu nominálních mezd proti loňskému roku, inflace poroste ještě rychleji, to znamená, že disponibilní příjem domácností bude v reálném vyjádření spíš klesat."
Prognóza ministerstva financí předpovídá na letošní rok mírný růst ekonomiky o dvě desetiny procenta. Na rok 2013 se ministerstvo i bankovní asociace liší více. Podle asociace by česká ekonomika mohla vykázat růst o dvě procenta. Ministerstvo nedávno snížilo prognózu na 1,3 procenta. Jak řekl ministr financí Miroslav Kalousek, pokud se bude ekonomika vyvíjet podle nižší prognózy, žádná další opatření a škrty už nebudou nutné. Nutnost dalších opatření ale podle něj může přinést vývoj na evropských finančních trzích.
