Vláda nechce v konsolidačním balíčku žádné velké změny. Podle odborů přijde tříčlenná rodina až o 178 tisíc
Tripartita, tedy vláda, odbory a zaměstnavatelé řešili úsporný balíček. Kabinet Petra Fialy (ODS) vyslechl od zaměstnavatelů několik výtek. U odborů narazil na odpor.
Ministři jsou přesvědčeni, že se úsporný balíček podaří prosadit. Podle šéfa rozpočtového výboru sněmovny za hnutí STAN Josefa Bernarda je klíčové udržet snížení schodku o 150 miliard korun:
"Ten stát je opravdu v hluboké rozpočtové krizi. My jsme za čtyři roky vygenerovali dluh přes 1,4 bilionu korun, který je v nominálních cenách stejně vysoký jako za předchozích 27 let. Občané si musí vybrat. Buď budeme dál směřovat k bankrotu této země, nebo budeme skutečně dělat opatření, která povedou k ozdravění veřejných financí."
Zaměstnavatelé i odbory vládě vyčítají, že s nimi dostatečně nekomunikovala.
Odbory: průměrná rodina přijde o 178.200 korun
Odbory poukázaly na to, že tříčlenná rodina s průměrným příjmem ztratí po balíčku 150 až až 178 tisíc korun ročně.
Výsledky svých propočtů představili na tiskové konferenci, kde zohlednily zdražování, snížení sumy na platy, zvýšení daně z nemovitosti, zavedení nemocenských odvodů či zrušení zaměstnaneckých benefitů a školkovného. Propočty odborů, že by rodiny mohly přijít kvůli vládním úsporám až o 178.000 Kč ročně, mají vyděsit veřejnost. Jde o čistou demagogii, uvedlo ministerstvo financí.
V pondělí 31 svazů Českomoravské konfederace odborových svazů vyhlásilo kvůli balíčku stávkovou pohotovost. To kritizovali premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura (oba z ODS).
"My jsme rádi, že se vede dialog a očekávali jsme i kritiku, ale k dialogu nepatří některé nátlakové akce."
"Mně to přijde nešťastné, ale v tomto případě i nekompetentní říkat, že ozdravný balíček, který snižuje deficit státního rozpočtu není protiinflační," dodal Stanjura.
Předseda odborové centrály Josef Středula si za vyhlášením stávkové pohotovosti stojí.
"Je to zcela legitimní právo odborů dát najevo, jakým způsobem se díváme na situaci. My máme svůj názor a za tím názorem si stojíme."
Protestují výrobci nealkoholických nápojů
Zaměstnavatelé se s odbory shodli, že vláda opatření s nimi dostatečně neprojednala. A není jasné, čeho se přesně budou týkat, říká končící prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
"Očekávali jsme, že budeme přiznáni, nestalo se tak. Stejně jsem se nedozvěděl, jaké agendy chce stát do budoucna krátit, rušit. Jediná agenda je z ministerstva financí, a to snížení počtu finančních úřadů."
Hanák zároveň ocenil, že vláda přistoupila k prvním snahám o zlepšení české ekonomiky. Premiér Fiala nechce v konsolidačním balíčku dělat žádné velké změny.
Kabinet počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Nulovou daň má mít ale dál tiché víno.
Úsporný balíček krizují například výrobci nealkoholických nápojů, které mají být z dosavadní nejnižší sazby DPH ve výši 10 procent zařazeny do základní ve výši 21 procent. Podle ředitele Kofoly Daniela Buryše to obor poškodí.
"Návrhem jsme zkrátka šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal. Tím se říká, nápoje nejsou potraviny, nebo přírodní minerální voda není zdravá. Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a chápeme řadu navržených opatření jako prospěšných, ale výsledkem by rozhodně nemělo být diskriminační postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region."
70 procent lidí si myslí, že se zadlužování nezastaví
A jak se lidé dívají na úsporný balíček? Myslí si, že se jim život s nově navrženými sazbami DPH nezlevní. Shodly se na tom skoro tři čtvrtiny Čechů v průzkumu Medianu pro Český rozhlas. Vládní konsolidační balíček je ale pro polovinu obyvatel nutným krokem. Názory se však různí, připomíná ředitel Medianu Přemysl Čech.
"81 procent těch, kteří volí vládní koalici považují tento ozdravný balíček jako nezbytný krok, kdežto voliči ANO jej považují jako nezbytný pouze v 33 procentech případů."
Zároveň se víc než tři čtvrtiny lidí shodují, že vládní úpravy nepřišly včas. A skoro 70 procent lidí si myslí, že navrhované změny narůstající zadlužení státu dokonce ani nevyřeší.
