Prezident ke zrušení superhrubé mzdy: Jde o pokus o nabourání díry do státního rozpočtu

Foto: Khalil Baalbaki, Archiv des Tschechischen Rundfunks

Prezident Miloš Zeman je proti zavedení 15procentní daně z příjmu, jak se na tom dohodla koalice ANO a ČSSD v souvislosti s plánovaným zrušením superhrubé mzdy. Jde o pokus o nabourání díry do státního rozpočtu, řekl. Proti stejnému záměru se vyslovila i řada ekonomů. Podle nich spíše než daně by se měly snižovat odvody.

Foto: Khalil Baalbaki, archiv ČRo

Vládní koalice se na konci srpna shodla na zrušení superhrubé mzdy a dvou sazeb daně z příjmu, základní 15 procent a pro měsíční příjmy nad 140 tisíc korun pak 23 procent. A to s účinností od začátku příštího roku.

Superhrubá mzda, která je evropským unikátem, funguje od roku 2008. Představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta.

Po zrušení superhrubé mzdy tak zaměstnancům zůstane více peněz, příjmy rozpočtu by ale opatřením měly ročně přijít o více než 70 miliard korun.

Miloš Zeman, foto: Michaela Danelová, archiv ČRo

Proti zrušení superhrubé mzdy se v televizi Prima vyslovil prezident republiky Miloš Zeman. „To, co mě znepokojuje, je pokus nabourat díru do státního rozpočtu takovými úlevami, které by byly trvalé. To znamená, které by se opakovaly každý rok. Příkladem je zvažovaná patnáctiprocentní daňová sazba z příjmů," řekl. Snížení daně nepokládá za rozumné. Vyslovil se pro zavedení progresivního zdanění. Pokud by nebylo, daň z příjmů by měla podle něho činit 19 procent.

Jiří Rusnok, foto: Filip Jandourek, archiv ČRo

Proti stejnému záměru se vyslovil i guvernér České národní banky Jiří Rusnok a krok vlády kritizuje i Národní rozpočtová rada a někteří ekonomové. Podle nich to ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí.

Sněmovní opozice zrušení superhrubé mzdy většinou vítá, liší se však názory na počet sazeb. Pravicové strany se domnívají, že by měla být jen jedna sazba - patnáctiprocentní.

Obavy ze špatné připravenosti rozpočtu

Miloslav Kala, foto: Michaela Danelová, archiv ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad varoval, že státní rozpočet je na mimořádné události připraven hůř než v době krize v roce 2008. Ekonomické dopady pandemie nemoci covid-19 mohou Česko rychle přiblížit ke stavu, kdy veřejné finance nebudou udržitelné. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku  úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.

Poukazuje například na to, že se proti schválenému objemu daňových příjmů podařilo vybrat o zhruba deset miliard korun méně. Vytýká i to, že meziroční růst běžných výdajů byl vyšší než meziroční zvýšení daňových příjmů. Vláda také nevyužila příznivé ekonomické situace ke klíčovým změnám důchodového systému, který je vzhledem k demografickému trendu neudržitelný.

Foto: Miloslav Hamřík, Pixabay / CC0

Ministerstvo financí tvrzení NKÚ odmítlo. Připomnělo, že ČR patří mezi nejlépe hospodařící země EU. Podle ministerstva dostatečnou rezervu pro běžné cyklické výkyvy ekonomiky zajišťuje dodržování střednědobého rozpočtového cíle, kterým je strukturální deficit maximálně jedno procento HDP. Jde o deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. "V roce 2008 a 2009 byly veřejné finance hluboko pod hranicí střednědobého rozpočtového cíle. Naproti v letech před současnou krizí byl střednědobý rozpočtový cíl plněn," uvedlo ministerstvo.