Spor o sloup

V roce 1993 se v dlažbě Staroměstského náměstí v Praze objevila žulová deska s nápisem: zde stával a bude stát mariánský sloup. Dodnes tam ale není, i když jeho zastánci ze Společnosti pro obnovu mariánského sloupu, kteří desku položili, nepolevují ve svém úsilí. Na tiskové konferenci společnosti se o tom přesvědčil Zdeněk Vališ.

Deska se na Staroměstském náměstí objevila bez souhlasu pražského magistrátu. Ten by také musel vydat stavební povolení k obnově památky, považované mnohými lidmi za kontroverzní, a to na tak choulostivém místě. Diskuse o smysluplnosti obnovení sloupu se vedla už těsně před rokem 1989. Přípravný výbor ale vznikl až v dubnu 1990. Byla v něm celá řada významných osobností, včetně kardinála Tomáška či tehdejšího kancléře Schwarzenberga. Společnost na obnovu mariánského sloupu chtěla dokončit to, co se nepodařilo za první republiky. Tehdy se sice podařilo shromáždit dostatek prostředků, zejména zásluhou amerických krajanů, ale katolická církev je nakonec použila na jiné účely. Dnes si mnozí kladou otázku, zda má tato myšlenka vůbec nějakou společenskou podporu. Současný předseda společnosti akademický sochař Jan Bradna je přesvědčen, že síly jsou zhruba vyrovnané. Obnova mariánského sloupu vyvolává v části české společnosti rozpaky, popřípadě otevřený nesouhlas. Sloup je označován za symbol pobělohorské rekatolizace a symbol Habsburské nadvlády nad českými zeměmi. Vždyť jako takový byl také v listopadu 1918 zničen davem. Námitky mají i někteří památkáři a kunsthistorikové. Nezachovala se totiž dokumentace, která by umožnila obnovit sloup do všech detailů. Římskokatolická církev zaujala vyčkávací postoj. A mluvčí České biskupské konference před časem prohlásil, že obnova mariánského sloupu není prioritou dne. Jan Bradna bere tento postoj na vědomí. Sama holá konstrukce sloupu by měla stát něco přes čtyři milióny korun. Zatím se společnosti podařilo shromáždit z darů jeden milión dvěstě tisíc. Vznikly už první kamenné díly podstavce, šestimetrový dřík sloupu bude vytesán, stejně jako původní, z pískovcového kvádru, který by měl být v září dopraven lodí z Indie do Hamburku. Hotová je už ale klíčová socha Panny Marie, která sloup korunovala. Mecenáš, díky kterému socha vznikla, chce zůstat v anonymitě. Jan Bradna nechápe námitky, že existence sousoší Jana Husa na Staroměstském náměstí z roku 1915 vylučuje památník k poctě Panny Marie na stejném místě. Je zřejmé, že spor o mariánský sloup, který začal v prvních dnech existence samostatného Československa, přežil nejen tento státní útvar, ale vstoupil i do 21. století.