Správný trend, ale..

Sněmovna schválila v pátek novelu zákona o daních z příjmů. Pokud ještě projde Senátem, mohou lidé od příštího roku očekávat mírné snížení daní. Jak uvádí Zdeněk Vališ, pokračuje tedy trend prosazovaný liberálními politiky a ekonomy. I když ti by raději viděli mnohem radikálnější postup.

Během posledních let klesla občanům nejvyšší sazba daně z příjmu o třetinu a firmy, které odváděly polovinu zisku platí dnes třetinu. To už jim přece jen dává více prostoru k manévrování na trhu. Nyní poslanci občanům i firmám zase kousíček volnosti přidali. Nejvýznamnější změnou jsou vyšší odečitatelné položky, tedy částky, které se každému, kdo vydělává, automaticky odečítají od základu daně. Například rodina se dvěma dětmi a jedním průměrným platem ušetří ročně něco přes 1300 korun. Žádná sláva to není, ale třeba v Praze se tím jednomu dítěti zaplatí na půl roku cestování hromadnou městskou dopravou. Dalším dárkem od poslanců je možnost odečíst si od základu daně životní pojištění až do výše 12 tisíc korun. Dosud se mohly odečítat jen peníze, které občané zaplatili na penzijní připojištění. Daňový základ si samozřejmě může upravit i firma, která zaměstnancům na pojištění přispívá.

Novela zákona na druhé straně předpokládá přísnější postih dlužníků, takže nezaplacenou fakturu už nebude možné zahrnout mezi daňové náklady. Najdou se totiž tací podnikatelé, kteří bez ostychu stále považují neplacení faktur za levnou formu úvěru. Páteční hlasování ve sněmovně ale přineslo i jedno nepříjemné překvapení. Nečekaně neprošel záměr skupiny mladých poslanců, kteří chtěli rodinám umožnit odepisovat ze základu daně po dobu tří let počítače sloužící k připojení na internet. Nad tímto rozhodnutím poslanců by bylo možné jen spekulovat, protože předvídavost v něm určitě nehrála velkou roli. Ať tak či onak, Zemanův kabinet se bude muset v příštím roce smířit s nižšími příjmy, než očekával. Ale zásah do státního rozpočtu, jehož základní charakteristiky schválila sněmovna před dvěma týdny, nebude nikterak dramatický.

Zdá se nicméně poněkud nepraktické, když se dvě nejsilnější strany napřed dohodnou na rámcovém rozpočtu a teprve poté na daňových úpravách. Zejména když odvody z příjmů patří z hlediska občanů i firem k těm nejcitlivějším. Stát při nich vlastně trestá někoho za to, že něco vytvořil. Mnozí proto už z principu považují daně z příjmu za nemravné. Liberálové by je nejraději úplně zrušili a nahradili nepřímými odvody, například daní z přidané hodnoty. Navíc když české zákony týkající se daně z příjmu jsou právě zásluhou různých možných úlev nesmírně komplikované, což zase umožňuje různé podvodné úniky a přelévání peněz do šedé ekonomiky. Zrušit daně z příjmu je dnes samozřejmě nereálné. Někteří pozorovatelé nicméně soudí, že jejich mnohem nižší úroveň by omezila daňové úniky efektivněji než to dokáží dohromady všechny instituce dohlížející na naplňování státní kasy. A nakonec by možná byly příjmy státu i větší.