Starokladrubští bělouši slouží dánskému dvoru už 30 let

Starokladrubští bělouši slouží dánskému dvoru 30 let. O tomto víkendu zde nastoupil na trůn princ Frederik, který vystřídal královnu Margrethe II. První šestici koní do Dánska Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem dodal v roce 1994.

Zástupci královských stájí tehdy hledali vhodné koně po celé Evropě a našli je na Pardubicku.

Foto: Mads Claus Rasmussen, ČTK/AP

Starokladrubský kůň byl kdysi vyšlechtěný právě pro ceremoniální službu, pro dánské potřeby se proto výborně hodil. Má majestátní vzhled i pohyb.

"Chováme starokladrubské bělouše, je to naše nejstarší původní české plemeno, které sem bylo přivezeno kolem roku 1560 Habsburky. Jsou tady téměř 500 let. Tehdy se sem dostali koně v různých barvách, ale koncem 18. století se začali šlechtit bělouši a vraníci. Bělouši byli určeni k zápřahům císařů a králů, jsou to tedy koně kočároví, ceremoniální. Vraníci sloužili církevním hodnostářům. V Kladrubech máme ty bílé a vraníky ve Slatiňanech," představuje zdejší koně průvodkyně Zdeňka Kóllnerová.

Foto: Romana Oulická, Český rozhlas

Koně odcházejí na dánský dvůr ve čtyřech až pěti letech. Mají za sebou výcvik tahu i pod sedlem, jsou naučení chodit také ve čtyřspřeží. Dánové pak v trénování pokračují. A jak takový tréninky vypadá v Kladrubech? Hříbata poté, co jsou odstavená od klisen, odchází do dvora Františkov.

"Tam tráví svůj život ve stádečkách do tří let a ve třech letech se vrací sem do Kladrub na výcvik, který probíhá 11 měsíců. Začíná se lonžováním těch koní, to znamená, že se učí na té dlouhé oprati běhat správně kroky, chody. Poté se obsedají na jízdárně, učí se pod sedlem, a nakonec se zapřahají. Pak po jedenácti měsících výcviku skládají zkoušky."

Kůň na anglický dvůr zůstal v Kladrubech

Za tři dekády si dánský dvůr koupil 32 běloušů. Slouží zhruba do 18 let, pak jdou do výsluhy. Aktuálně jich tam je v královský stájích 14. Naposledy hřebčín předával dánské straně dva koně v roce 2021. Jeden z nich byl součástí ceremonie v květnu 2022, kdy spolek příznivců dánských královských stájí předával starokladrubského koně královně. Bylo to k výročí 50 let královny na trůnu.

Hřebec Favory Alta XXI-30 byl symbolickým svatebním darem britskému princi Williamovi a vévodkyni Kate|Foto: Tereza Brázdová, Český rozhlas

Starokladrubští koně jsou i na švédském královském dvoře. Jeden z koní byl darovaný i anglickému královskému dvoru.

"Byl to jeden kůň. Zůstal v Kladrubech, protože jak jsem se dočetla, tak anglická královská rodina podle jejich protokolu nesmí přijímat živé tvory jako dar. Takže zůstal tady, ale byl jejich. Bohužel ten kůň později onemocněl. Už není mezi námi, odešel na ty nebeské pastviny."

Který kůň se považuje za zakladatele současné linie?

"Byl to černý hřebec Pepoli z Itálie, který se tam v roce 1764 narodil. Po něm byl bělouš Imperatore. Ten měl bílého syna Generala. Ten měl 4 syny, kteří tvořili vlastní linie. Nejdůležitější byla linie Generale. Další linie je například Sacramoso a Favory."

Modely vypadají jako živé

Starokladrubský kůň váží víc než 600 kilogramů. Hřebčín Kladruby nabízí i jejich unikátní modely, třeba císařské osmispřeží starokladrubských běloušů, Když tam přijdete, vypadají jako živí.

Foto: Tereza Brázdová, Český rozhlas

"Jsou to opravdu modely, které vyrobili v ateliérech na Barrandově ze speciální hmoty. Na tom levém předním koni je sedlo, takže jezdec na koni pomáhal kočímu v provozu řídit ty koně. Když se na ně podíváte, oni opravdu vypadají jako živí. Je tu i krásně udělaná cesta, nebyly asfaltky, jako máme dnes. Koně mají náočnice, je to proto, aby kůň viděl jenom dopředu, aby se zbytečně neplašil a nelekal toho, co se děje kolem něj. Máme český rekord. Zápřah 22 starokladrubských běloušů do kočáru v roce 2002."

A co by byli koně bez kočárů? V Kladrubech mají unikátní sbírku historických kočárů.

Foto: Národní hřebčín Kladruby nad Labem

"Je tady především zlatá Karosa i Berlina, která sloužila císaři. Pak je tu Mylord, se kterým jezdíval československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jsou tu i saně. Nejstarší je ta zlatá Karosa, která je majetkem pražského arcibiskupství. Protože sloužila u církve, tak ji tahalo šest starokladrubských vraníků. Pokud by byla císařská, tak by se do ní zapřahalo osm starokladrubských běloušů. Tahle Karosa je pojištěná na 50 milionů korun. Vyrábět se začaly někdy v 17. století, tahle pochází z 18. a byla pravděpodobně majetkem Morice Saského. Není to kočár, který by sloužil na dlouhé cesty. Byly to kočáry stavěné na slavnosti, ceremonie, korunovace krále, uvedení biskupa na stolec arcibiskupství, pro papeže, ale ne na cesty. Tahle Karosa účinkovala v seriálu F.L.Věk," představila unikátní kočáry průvodkyně Zdeňka Kóllnerová.

10 fotek