Stát by měl mít větší zájem o Čechy, kteří odešli do zahraničí po r. 1989

Ve středu proběhl v Senátu ČR celodenní seminář nazvaný Krajané a Česká republika. Přijeli na něj zástupci krajanských komunit z řady evropských zemí i ze zámoří. Na setkání se probíralo, jaké měl český stát kontakty se zahraničními Čechy v minulosti, ale i zcela aktuální otázky, jako je například výuka češtiny pro děti tzv. novodobých zahraničních Čechů. Jedním z moderátorů semináře byl etnolog Stanislav Brouček. Milena Štráfeldová se ho zeptala, jaký vztah má současná česká společnost i stát k lidem, kteří odešli do zahraničí po roce 1989:

Seminář proběhl v Senátu ČR, foto: autorka

"Většina lidí považuje za krajana nebo zahraničního Čecha toho, kdo odešel před rokem 1989. U těch, co odcházeli potom, vlastně nebyl žádný důvod je kvalifikovat jako emigranty. Jsou to lidé, kteří odešli už ne z těch známých důvodů, to znamená buď kvůli politice, z ekonomických důvodů, nebo vůbec z existenční nouze. To jsou lidé, kteří si dobrovolně a z vlastní vůle hledají existenci v cizině."

A má tedy vůbec český stát zájem udržet kontakt s těmito lidmi? Jsou jich minimálně desítky tisíc...

"Podle mých zkušeností o ně pravděpodobně nijak velký zájem není, protože ta otázka nebyla nikde položena. Co lze ale uvést jako důležité argumenty, proč se tímto problémem zabývat: vedle jiných důležitých změn, kterými prochází svět, je jedna významná, a to jsou migrace. Lidé migrují asi jako nikdy v historii tohoto světa. A na druhé straně se zase spontánně vracejí domů. A pro mateřskou zemi to má kromě ekonomických výhod i tu, že různé technologie a jiné informační toky jdou přes tyto lidi zpátky do této země. A země, které se ekonomicky rozvíjejí, to pochopitelně vítají. Česká republika, zdá se mi, zůstává trošku mimo tento trend."

Účastníci semináře, foto: autorka

Pokud to tedy trošku přeženu, český stát v současné době celou tuto poměrně početnou skupinu zahraničních Čechů víceméně ignoruje. Co by ale podle vás měl konkrétně udělat pro jejich podporu?

"V prvé řadě by bylo dobré vyslyšet vůbec jejich potřeby a za druhé se poohlédnout po světě. Jsou země, které s tím umí pracovat. Já jsem to sledoval v různých zemích, ale Austrálie je světový rekord. Během několika měsíců od prvních iniciativ se to dostalo do Senátu a rozběhlo se to do praktické politiky." /Pozn. red.: šlo o podporu australských občanů, kteří migrují do zahraničí./

Vlastně jediným explicitním doporučením nebo výsledkem semináře, který tady proběhl, má být formulace zadání pro vznik nového centrálního úřadu, který by případně plnit vůči zahraničním Čechům tyto funkce. Jak by podle vás měl vypadat?

"Je jasné, že Evropská unie musí mít nějaký orgán, jako je třeba komisař pro migrace. Totéž pochopily velké státy a mají ministerstva pro migraci."

Budeme je mít i my?

"Já si myslím, že k tomu Česká republika musí dojít. Možná by se mohlo začít nějakým zmocněncem vlády pro migrace nebo podobným úřadem, který by se proměnil v to ministerstvo. Ale rozhodně dřív nebo později k tomu musí dojít."