Státní bezpečnost v 50. letech odebírala ve věznicích matkám novorozence

r_2100x1400_radio_praha.png

Teprve nyní se odhaluje jeden z nejhorších zločinů, které v 50. letech spáchali příslušníci Státní bezpečnosti. Ti totiž přímo ve věznicích odebírali matkám novorozence. Více informací má Eva Petržílková:

V průběhu 50. let prošly věznicemi bývalého Československa tisíce žen. Mnohým z nich se ve vězení narodily děti, které jim však Bezpečnost vzápětí odebrala a pod změněným jménem předala do dětských domovů nebo k adopci. Často je adoptovaly rodiny příslušníků bezpečnosti nebo vězeňské služby. Skutečné matky se pak se svými dětmi již nikdy nesetkaly. Podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se jedná asi o šest set dětí. Nejméně tři desítky z nich patřily ženám, které byly odsouzeny z politických důvodů. Vyšetřování těchto případů, které Státní bezpečnost po celá léta tajila, bylo velmi náročné. Jak vlastně Úřad pro dokumentaci tyto případy odhalil, vysvětluje vyšetřovatel Otakar Liška: Jediný dosud zdokumentovaný případ, kdy se podařilo odhalit skutečnou identitu takto zavlečeného dítěte, skončil ovšem smutně. Sedmiměsíční syn ministerského úředníka Zdeňka Tomana, kterého StB v roce 1948 zatkla a obvinila z protistátní činnosti, se také dostal do náhradní rodiny, kde vyrůstal pod jiným jménem. Jeho otec, kterému se podařilo z vazby utéct a emigrovat na Západ, se celá desetiletí bezvýsledně domáhal na československých úřadech informací o svém dítěti. Teprve po roce 1989 se mu podařilo zjistit identitu chlapce. Ten však mezitím už v šedesátých letech tragicky zahynul. Ostatní děti, které vyrůstaly se změněnou identitou, se nejspíš nikdy o svých skutečných rodičích nedozvěděly. Ani na výzvy v médiích dosud neodpověděl nikdo z těch, kdo by mohl mít informace o jejich původu. Vyšetřovatel Otakar Liška však hodlá ve svém pátrání pokračovat dál: Podle historiků, kteří se případy takto ukradených dětí rovněž začínají zabývat, jde o zcela nový, neprozkoumaný jev. Má ale i svou citlivou etickou stránku, protože bez ohledu na nezákonnost postupu tehdejší Státní bezpečnosti se mohly tyto děti se svou náhradní rodinou zcela ztotožnit.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio