Štěchovický "poklad" - mýtus, či realita?
Skrývají podzemní štoly ve Štěchovicích "nacistický" poklad? Josef Mužík se domnívá, že tomu tak je a proto po pokladu na Hradišťku pátrá už třináct let. Jakými nálezy se nejznámější český hledač pokladů může prozatím pochlubit a mají - podle jedněch zvěsti a fámy, podle druhých ověřené informace - oporu v historických faktech? To zjišťoval Herbert Brynda.
Ke vzniku "štěchovické legendy" přispěla skutečnost, že nacisté pokládali Protektorát Čechy a Morava ze bezpečné místo před leteckým bombardováním. A v závěru války přesouvali na území Protektorátu řadu archivních fondů, které se všemožně snažili ukrývat. Po válce tak v Československu zůstal například rozhlasový archiv Třetí říše nebo archiv zbraní SS.
"Co se týče Štěchovic, tak tam byl skutečně ukryt archiv říšského protektora a zastupujícího říšského protektora, tedy Frankův archiv. Frank se sice v rámci posledních opatření pokusil z českých zemí vyvézt co se dalo, mimochodem takto z českých zemí zmizely insignie Univerzity Karlovy, které už nikdo nikdy neviděl a už asi těžko se dovíme, jaký byl osud těchto insignií, zda jsou někde skryty, nebo zda se staly obětmi bombardování, leteckých ataků na sklonku války. Nicméně, v jedné ze štol štěchovického údolí byl ukryt Frankův archiv, včetně některých důvěrných materiálů Gestapa. Údajně tam měly být i některé seznamy konfidentů, tím si ale nejsem zcela jist, ale byla to běžná agenda zastupujícího říšského protektora,"
říká historik Vladimír Nálevka.
Pojem štěchovický poklad se dostal do povědomí veřejnosti koncem druhé světové války. Kvůli pověsti o ukrytém zlatu a velké části německého archivu se o Hradišťko pod Medníkem zajímalo mnoho dobrodruhů. Mezi nejznámější novodobé hledače pokladu patří Josef Mužík, který ve Štěchovicích působí už třináctý rok..
Hned po válce Američanům jeden z SS-manů, kteří se podíleli na uklízení archivu, prozradil místo jeho uložení. Američtí vojáci využili možnosti volného pohybu, kterou v poválečném čase měli, a s tímto SS-manem archiv objevili a odvezli. Československá vláda se proti tomu odvolala a nakonec - jak připomíná Vladimír Nálevka - byli Američané nuceni štěchovický archiv vrátit.
"Faktem je, že přivezli archiv, složili ho na nádvoří Pražského hradu, ten archiv převzalo ministerstvo vnitra, již tehdy kontrolované komunisty a vlastně ten archiv byl až do nedávné doby součástí tajného archivu ministerstva vnitra. Dnes je část součástí archivu ministerstva vnitra, část je ve Státním ústředním archivu. Ale jak říkám, není mi jasné, zda byl vrácen v kompletní podobě či nikoliv. A právě tato kauza, která byla bohatě popsána v řadě studií, jaksi dala podnět k tomu, že jsou jak pan Gaensel, tak pan Mužík přesvědčeni, že ve Štěchovicích jsou ještě další možnosti, další úkryty, včetně Jantarové komnaty a nevím, čeho všeho ještě. Já osobně jsem vůči této možnosti skeptický, protože koneckonců vnitro se všemi svými instrumenty hledalo ve Štěchovicích od 50. let. A nic nenašlo."
Podle Josefa Mužíka se ale přeci jenom něco našlo:
"Našli jsme čtyři bedny s tiskovinami, které byly na Třepsíně, mimo jiné je zajímavé, že v těch bednách byly vkladní knížky z Peenemunde, z Usedomu, to znamená ze severního Německa, z Pobaltí, kde byl prováděn výzkum raket V-1 a V-2, kde byl Werner von Braun a tak dále. Je zajímavé, že na těchto vkladních knížkách bylo uloženo od dvou set tisíc říšských marek výše, to znamená, že to nebyli žádní břídilové. Vezměte si, že všechny tunely byly zabrány pro výrobu komponentů do tajných zbraní, vezměte si, že na Hradišťku u Medníku byla vybudovaná obrovská střelnice, která měla sloužit jako polygon nebo zkušební zařízení pro tyto rakety. Ale když jsme pátrali dál, tak jsme zjistili, že tato střelnice není nic jiného než odpalovací základna pro rakety. Na stromech jsou dokonce dodnes vyobrazeny nákresy těchto raket, jak z nich šlehají plameny, což dosvědčuje to, že Němci chtěli tuto základnu použít k odpálení raket."
Za rok by měl podle Josefa Mužíka štěchovický poklad spatřit světlo světa. Celá věc má ale háček - po letech hledání došly peníze a k dokončení průzkumu na třech místech schází tři až pět milionů korun. Proto Mužík společně s přáteli založil občanské sdružení Hradišťko 2003 - 2004, které má peníze zajistit.
