Štefánik Milan Rastislav (21. 7. 1880 - 4. 5. 1919) - politik, diplomat, generál francouzské armády - ale také významný astronom....
Jak už jsme v našich relacích zmínili, v květnu roku 1919 při letecké nehodě tragicky zahynul jeden ze zakladatelů Československa - významný slovenský vědec, politik a spoluzakladatel Československa - generál Milan Rastislav Štefánik. U příležitosti tohoto výročí proběhla v Praze řada vzpomínkových akcí. Osobnost Milana Rastislava Štefánika vám Eva Petržílková přiblíží v následující rubrice - tentokrát ale trochu z jiné stránky....
Tolik krátce o Milanu Rastislavu Štefánikovi jako o politikovi, diplomatovi a generálovi francouzské armády. Méně známé už je ale to, že byl také významným vědcem - astronomem....
"On byl především astronom - teprve posléze politikem. Vlastně začínal svoji kariéru jako vědec. Teprve po vypuknutí 1.světové války se dal na vojenskou a diplomatickou kariéru." ... říká astronom Pavel Najser ze Štefánikovy hvězdárny v Praze, který se astronomickým bádáním i životem Milana Rastislava Štefánika zabývá. O tom, že astronomie byla snem mladého Štefánika už v dětství, svědčí i vzpomínka jeho bratra Ladislava z roku 1938... Po vysokoškolských studiích v Praze, kde studoval astronomii a optiku, se Štefánikovi nepodařilo uplatnit ve vlasti. Odešel proto do zahraničí. O pobytu ve Francii hovoří opět Pavel Najser..
"Tam měl ohromný úspěch, protože on měl takový veliký tah na bránu v této věci, že se prosadil velmi rychle do špičkových vědeckých kruhů, zejména do týmu profesora Jansena, kde se věnoval zejména studiu slunce. Na to, že měl Štefánik poměrně chatrné zdraví, o tom je dneska řada dokladů, je neuvěřitelné, že se mu podařilo několikrát vystoupit na vrchol Mont Blancu. Dokonce i několik dní setrvávali ve velice krutých podmínkách. Kdo vystoupil na vrchol Mont Blancu, tak dneska ví, že to není úplná procházka a kdo není úplně fyzicky fit, že to je velmi náročná záležitost."
Mladý Štefánik měl ale v tomto směru velmi silnou vůli. Jeho vědecká kariéra velmi rychle stoupala s tím, jak se rozjížděl za studiem zatmění slunce na nejrůznější místa zeměkoule ...
"Pozoroval zatmění ve Španělsku v roce 1905, v roce 1907 už odjíždí do Turkestánu, v roce 1911 už ho nacházíme v Tichomoří a v Brazilii v roce 1912. Současně se věnoval studiu Hayleovy komety - v roce 1910 ji pozoroval na Tahiti. V rámci té své vědecké a diplomatické mise působil ještě v Ekvádoru a v Maroku v roce 1913. Velmi významné je snad i to, že za svou vědeckou práci získal Cenu francouzské akademické astronomické společnosti a Janssenovu cenu fracouzské akademie věd. Za vědecké a diplomatické úspěchy získal od francouzské vlády Řád rytíře čestné legie v roce 1914."
Na Gauginovy rytiny a pobyt ve Francii vzpomněl v této souvislosti i pan Josef Fišera - spoluzakladatel Štefánikovy společnosti, která byla v roce 1939 založena v Paříži..
"Ty Gauginovy rytiny byly vydány v Praze. Poté se stal podřiditelem známé hvězdárny u Paříže. Štefánik tam poprvně v historii astronomie a astrofyziky fotografoval slunce. Potom také vzdálil ty observatoře na Mont Blanc, do Jižní Ameriky, na Saharu atd. Štefánik byl vůbec veliký člověk."
Také v Praze vznikla v roce 1993 Nadace M.R.Štefánika, která se mimo jiné zasloužila o instalaci jeho sochy u Štefánikovy hvězdárny pod Petřínem. Dr.Milan Čalfa byl jedním ze zakládajích členů nadace, která se rozhodla usilovat o to, aby jméno významného slovenského politika a vědce nebylo zapomenuto...
