Dva kvalifikační zápasy na světový šampionát v roce 2010 má během pěti dnů za sebou česká fotbalová reprezentace. Herně nepříliš vydařené, výsledkově přece jen rozdílné.
Kvalifikační zápas ČR a Polska, foto: ČTK
Paradoxně v tom prvním utkání, v sobotu v Polsku, hráli čeští fotbalisté o něco lépe než ve středu doma proti Slovincům, a přesto prohráli 2:1. Po předchozí remíze v Severním Irsku zažívají čeští fotbalisté nejhorší vstup do kvalifikace po rozdělení Československa. Zápas v polském Chorzowě přitom nerozehráli špatně, ale soupeř přesto vedl díky trefám Brożka z prvního a Błaszczykowského ze druhého poločasu. Podle brankáře Petra Čecha porazil soupeř český výběr českou chytrostí:
Česko - Slovinsko, foto: ČTK
"Je to tím, že oba soupeři jsou si způsobem hry a myšlením hodně blízcí. Jsou to dva týmy, které hrají velmi podobně, a to je možná náš největší problém, že naše zbraně prostě tak nevyniknou. Dobře bránili a z protiútoku nám dali gól, pak ten zápas kontrolovali a ve chvíli, kdy to bylo 2:0, jsme hráli vabank. Kdyby vyřešili některé situace, mohli dát gólů více, ale vyřešili je špatně a posledních deset minut se strachovali, aby udrželi ten výsledek."
Jediný český gól dal střídající Martin Fenin na konci zápasu. Přitom útočníka Frankfurtu doposud reprezentační trenér Petr Rada přehlížel. Jako zadostiučinění ale Martin Fenin svou první reprezentační branku nebere:
"Já si myslím, že jsme v reprezentaci a hrajeme všichni za Českou republiku. Já to neberu tak, že když přijedu na reprezentaci, tak bych měl být naštvaný, protože jsem na lavičce. Samozřejmě každý útočník je strašně rád, že dá gól, navíc je to první reprezentační, ale určitě to nebylo tak, že bych někomu něco dokazoval. Já jsem samozřejmě rád, že ten gól padl, ale spíše převládl ten smutek."
Daniel Zítka, foto: ČTK
A tak Češi opouštěli bojiště se sklopenými hlavami. Ztráta na půdě spolufavorita kvalifikační skupiny je totiž ještě může mrzet.
Libor Sionko, foto: ČTK
Středeční utkání v Teplicích proti Slovinsku kromě výsledku také nepřineslo příliš optimismu. Potěšil snad jedině výkon brankáře bruselského Anderlechtu Daniela Zítky, který český celek dvakrát uchránil od gólové pohromy. Ostatní hráči toho moc nepředvedli. Už od úvodního hvizdu byla na domácím mužstvu vidět nervozita, kterou národní tým léta nezažil. Hráči bez výjimky chybovali, báli se udělat kličku, a když už ji udělali, o míč přišli a byl z toho nebezpečný protiútok. Není proto divu, že se na jejich hlavu několikrát snášel hromový pískot tribun. Úlevu přinesla až 62. minuta hry, kdy jediný gól vstřelil Libor Sionko. Trenér Petr Rada tak mohl byl alespoň částečně spokojený:
"My jsme se v kabině hlavně bavili o trpělivosti, o zkvalitnění přechodu směrem dopředu. Myslím si, že v druhém poločase bylo cítit, že ten manšaft chce zvítězit, nepustili jsme soupeře do žádné šance a my jsme si vytvořili tlak. Svému týmu děkuji za to, že ve druhém poločase za to vzali, makali a dovedli to utkání do vítězného konce. Myslím si, že to utkání jsme vyhráli zaslouženě."
Kvalifikační tabulku vedou Slováci, český výběr je pátý.
