Fotbalisté na pokraji vyřazení

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Čeští fotbalisté v Bratislavě nezklamali. Jenomže jejich aktivní hra na víc než remízu 2:2 nestačila a tak se jim vysněný postup na MS do JAR opět o něco vzdálil.

Vladimír Weiss ml. ze Slovenska (vlevo) a David Jarolím z Česka, foto: ČTK
Úkol zní jasně - vyhrát všechny tři zbývající kvalifikační zápasy aneb tonoucí se stébla chytá. Tři výhry se rovnají zisku devíti bodů. Přesně tolik vybojovali čeští fotbalisté v celém dosavadním průběhu kvalifikace. Středeční duel v Uherském Hradišti se San Marinem by měl být pro zkušené české profesionály lehkým tréninkem, ale říjnové souboje s Polskem a následně Severním Irskem už budou z hlediska náročnosti úplně o něčem jiném. A je otázkou, zda pražský Eden, kde se oba duely odehrají, bude pro české fotbalisty opravdovým rájem. Brankář Petr Čech však opakuje mantru české kabiny, která provází celou zatím hodně zpackanou kvalifikaci.

"Nám nezbývá nic jiného, než všechny zápasy vyhrát a dokud ta šance není ukončená, tak se o ní budem prát."

Paradoxní je, že Češi vyfasovali zřejmě nejlehčí kvalifikační skupinu v dějinách samostatné republiky. Jejich dosavadní bilance je však tristní, když dokázali porazit pouze Slovince a slaboučké amatéry ze San Marina. Střídavá klopýtnutí ostatních mužstev však české reprezentaci stále zachovávají postupovou naději. K ní se upíná i obránce Marek Jankulovski.

Petr Čech, foto: ČTK
"Je třeba jednoznačně vyhrát ve středu, dát hodně gólů a potom budeme chytřejší. Myslím, že šance určitě je, protože zbývá dost zápasů a bodové rozdíly nejsou velké. Jestli vyhrajeme tři zápasy, tak nás baráž nemine a tomu věřím na 100 %."

Když ale přejdeme od iracionality víry k exaktní matematice, je v české postupové rovnici až příliš mnoho neznámých. Nároďák už zdaleka nemá kvalifikační úspěch ve vlastních rukou a musí se spoléhat na pomoc ostatních mužstev prakticky z celé Evropy. Nejde přitom jen o přímé kvalifikační soupeře. Češi budou na dálku držet palce již jistým postupujícím Nizozemcům, kteří ve středu zavítají do Skotska a v případě úspěchu by zajistili postup druhému celku naší skupiny alespoň do baráže. Hlavní výzvou ovšem zůstává pro české fotbalisty plný bodový zisk z následujících tří zápasů. Budou o ně bojovat už bez kanonýra Jana Kollera, který bratislavské utkání nerozdýchal a bezprostředně po něm definitivně uzavřel svou reprezentační kariéru.

"Mužstvu jsem nepomohl a nemám tady co dělat. Už jsem sem neměl jezdit, teď pojedu domů a přenechám to mladším. Byl to poslední zápas, definitivně končím."

Jan Koller (vlevo) a Ján Ďurica, foto: ČTK
Popravdě řečeno Kollerův konec paradoxně urychlil ten, který ho k návratu do reprezentačního dresu přemluvil - trenér Ivan Hašek. Ačkoliv potřebovali Češi v Bratislavě nutně vyhrát, Hašek nechal na lavičce sedět nebezpečné útočné trio Baroš, Necid, Svěrkoš a zvolil taktiku s jediným hrotovým hráčem - právě Kollerem. Ten neustále obklopen dvěma slovenskými stopery sice bojoval, ovšem vepředu byl absolutně osamocen. Když byl poté už v 55. minutě střídán, snesla se na Haškovu hlavu ze sektoru českých fanoušků vlna pískotu. Pokud se podíváme na výborný výkon Baroše a především Necida v závěrečné půlhodině, lze si položit otázku, zda by Češi nevyhráli, kdyby trenér zvolil hru se dvěma útočníky už od začátku ... ale na kdyby se fotbal nehraje.

Autor: Jan Hloch
klíčové slovo:
spustit audio