Studny nastolují problém s podzemními vodami v Česku

Blížící se údajný zánik povolení čerpat vodu ze studní vyvolal mezi lidmi obrovský zmatek. Ministr zemědělství Petr Gandalovič musel v úterý veřejnost uklidňovat. Zároveň ale ministr také připomněl nutnost ochrany podzemních vod. Odborníci v této souvislosti poukazují na to, že podzemních vod v Česku ubývá. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

V uplynulých týdnech se v Česku šířila zvěst, že za čerpání vody ze studní se bude platit. Podle odhadů využívají vodu ze studní stovky tisíc lidí, především ale obyvatelé malých obcí. Ministr Petr Gandalovič v úterý tuto poplašnou zprávu uvedl na pravou míru. Žádné poplatky občané platit nebudou, pokud využívají vodu ze studny pro potřebu domácnosti a odebrané množství nepřesahuje 500 metrů krychlových za měsíc. Tak vysokého odběru ostatně nemůže normální domácnost ani dosáhnout.

"Nechystáme se odběry pro vlastní potřebu zpoplatňovat. Mohu občany ubezpečit, že to nebude ani v budoucnu. Povolení by si měl každý vyřídit ve vlastním zájmu, protože podzemní voda je skutečně chráněná."

Co tedy vyvolalo paniku? Neznalost jednoduchého pravidla: používání každé studny musí být povoleno. Není to přitom žádná novinka, protože tato povinnost platí už od roku 1955. Všechny studny vybudované před tímto rokem jsou automaticky povoleny. Kdo vybudoval studnu po roce 1955, musí mít podle české legislativy v ruce jednak stavební povolení, jednak povolení k odběru vody. Od příštího roku se tato povolení mohou kontrolovat. Do té doby mají občané možnost si studny takříkajíc bez povolení ´zlegalizovat´. A neměli by za to platit žádnou pokutu. Pozor si ale musí dát podnikatelé a živnostníci. Těm povolení k odběru vody ze studní koncem letošního roku automaticky zaniká a musí žádat o prodloužení. A proč je o studny najednou takový zájem? Odborníci varují, že stále rostoucí spotřeba vody společně s výstavbou vede k úbytku spodních vod, někde až dramatickému. A situace může být v budoucnu ještě horší, pokud se potvrdí hrozba, že globální změna klimatu povede ke snížení srážek v Česku až o 15 procent. Podle krajinného ekologa a bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala je regulace odběru podzemních vod nutná, zejména ale u velkoodběratelů. Problém je také v tom, že Česko - jak známo - je z vodohospodářského pohledu na ´střeše Evropy´. Vody od nás pouze odtékají. A proto vyvstává stále více nutnost zadržovat je na našem území.

Ivan Dejmal, foto: Autor

"Nejklasičtější cestou je samozřejmě dobrá organizace krajiny, aby ta naše krajina byla nějakou mozaikou polí, luk a lesů. Druhou věcí je mít v pořádku celou vodopisnou síť. Po celé dvacáté století jsme to dělali špatně, tedy regulací toků, kdy jsme zkrátili zejména drobné a střední toky a snížili jsme tím jejich vodní objem. To se dnes už patnáct let napravuje revitalizací, ale jde to pomalu. Třetí věcí je potom přímo zadržování vody v krajině. Začíná to u menších vodních nádrží, rybníků až po akumulační přehrady."

U těch přehrad bych se chtěl zastavit. Vy jste ekolog a ekologové jsou přece proti tomu, aby se u nás stavěli další přehrady. Nebo snad ne?

"Přehrada je samozřejmě až to poslední řešení. Zanáší do území nový prvek. Takový rybník spíše kopíruje přírodní charakter. Je to vlastně vyplnění nějaké mělčí deprese. Když už si ale máme vybrat, zda tady mít akumulovanou vodu, kterou bychom jinak neměli, pak musíme zvážit všechny klady a zápory. Tam, kde převáží přínosy, tak se s tím budeme muset smířit."

Řekl Radiu Praha krajinný ekolog a bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal.