Svatý Václav jako hrdina středověkého "komiksu"?

zivot_a_utrpeni_sv_vaclava2.jpg

Výstava Kníže Václav - světec a panovník, která v těchto dnech probíhá v Národním muzeu, není rozsáhlá. Svými exponáty si však rozhodně zaslouží pozornost.

Když vejdete do trezorové místnosti výstavy, nejspíš vás jako první upoutá ostatková busta svatého Václava, stěžejními exponáty jsou však vzácné rukopisy věnující se osobnosti českého knížete. Ukázat na ten nej... se ale kurátorka výstavy Marta Vaculínová zdráhá.

"Tady je mnoho rukopisů, které by se daly označit jako nej a jsou jak ze sbírek naší knihovny tak i Rakouské národní knihovny ve Vídni."

Relikviář v podobě busty svatého Václava
Kolik rukopisů na výstavě je?

"Je tady vystaveno devět knih, z toho sedm jsou originální rukopisy a dvě jsou faksimile. V předsálí jsou pak ještě nějaké další knihy, vystavené staré tisky a výstavní faksimile, které výstavu doplňují. Ale tohle je ten základ."

Vy jste třeba v tiskové zprávě zmiňovali Život a utrpení svatého Václava, co je na tom rukopisu zajímavého?

"My tady máme dva rukopisy, které by se daly takto nazvat. Jeden je z vídeňských sbírek a druhý je ze soukromých sbírek pojišťovny UNIQA, která jej před čtyřmi lety zakoupila. On byl vlastně takovým nepřímým podnětem k tvorbě této výstavy, která původně vznikla ve Vídni a jejím cílem bylo představit jej veřejnosti v kontextu dalších rukopisů, které podobně jako on zobrazují život a utrpení svatého Václava."

Jak je v něm Václav zobrazen, na této stránce zřejmě kácí šibenici...

"Ano, to je výjev, který byl použit i na propagačních tiskovinách, jedná se o kácení šibenic, na které podle legendy Václavova matka Drahomíra nechávala věšet křesťany. Je to podobně jako u dalších rukopisů obraz inspirovaný malbami ve Svatováclavské kapli v chrámu svatého Víta. Je proveden velmi detailně a zajímavě. Doprovozen je také latinským textem."

Byl Václav populární i třeba v zahraničí?

"Je zajímavé sledovat, jak se šířil svatováclavský kult už třeba jen na tom, jak se vyskytovalo křestní jméno Václav. Když zkoumáme výskyt tohoto jména třeba v 16. století, tak takhle se jmenovali převážně obyvatelé českého království, ale později se šířilo i za hranice."

Kde nejdále jste se se jménem Václav setkali?

"Mě velice překvapilo, když jsem se zabývala nizozemskými humanisty, tak právě syn jednoho z význačných nizozemských humanistů Petra Berdia se jmenoval Václav. Hledala jsem pro to i prameny, protože pro tehdejší dobu v Nizozemsku to bylo skutečně velmi ojedinělé a zjistila jsem, že Bertius cestoval mimo jiné také po Čechách."

Vy lákáte návštěvníky také na to, že se na výstavě mohou seznámit s předchůdci dnešních komiksů...

"Je to takový zvláštní druh rukopisů a ta tradice je dlouhá, začíná ve středověku, kdy mluvíme o tzv. ´biblích chudých´. Ty tady máme na příkladu Velislavovy bible, velmi pěkné, barevné faksimile, kde jsou kresby postav s jen velmi kratičným slovním komentářem. Skutečně se dají považovat za předchůdce komiksů. Takové rukopisy si ale nepořizovali lidé negramotní ani chudí, byla to dobová móda, která k nám přišla z Francie a Anglie."

Jaký další exponát bychom si mohly prohlédnout a upozornit na něj?

"Protože jsme v Národním muzeu, tak samozřejmě musím upozornit na rukopis z našich sbírek. V trezorové místnosti hned v první vitríně zleva vidíme Svatovítský misál Martina Starého. To je rukopis, který vznikl v sedmdesátých letech 15. století a iluminoval ho tehdejší známý iluminátor Valentin Noh z Jindřichova Hradce. Vyobrazil zde svatého Václava v iniciále I v takovém nejtradičnějším pojetí, svatý Václav zde stojí se štítem a praporcem, na štítě je svatováclavská orlice. Ten rukopis je zajímavý také tím, že měl tzv. obalovou vazbu, což je druh vazby, kde se kůže přehrnovala přes ořízku a pak se teprve zapínaly spony."

Foto: www.knizevaclav.cz
Říkala jste, že tohle je jedno z nejtypičtějších zobrazení, narazila jste na nějaké méně typické zobrazení svatého Václava?

"My zde máme právě pro ten kontrast s rukopisy středověkými a raně novověkými dvě grafiky ze třicátých let dvacátého století, jejich autorem je Jan Konůpek, a přestože čerpal z velmi starého pramene, z Gumpoldovy legendy, tak jeho pojetí svatého Václava je úplně odlišné od toho tradičního, je takové více expresivní. Možná ti, kteří neznají Jana Konůpka, si ten styl představí, když se řekne jméno Františka Bílka."

Výstava, na které spolupracovala i Rakouská národní knihovna, je situována do dvou místností. V té druhé, hlavní, do které jste spolu s námi před chvílí nahlédli, je tma, z níž vystupují jednotlivé osvětlené exponáty. V pořadí první místnost je naopak světlá a její strop zdobí reprodukce stropu svatováclavské kaple, tady se návštěvník může seznámit s dějinami české knižní malby a dozvědět se i něco více o tvůrcích iluminací.

Foto: www.knizevaclav.cz
Uspořádat výstavu starých rukopisů není jen tak. Knihy jsou náchylné na míru osvětlení, vlhkosti a vyžadují zvláštní zacházení.

"Aby se rukopisy chránily, tak ta doba vystavení nesmí být dlouhá, obvykle k tomu bývají i jiné podmínky, že se třeba musí listovat. Rakouská národní knihovna nám dala právě podmínku té maximální délky vystavení, takže se dá předpokládat, že se výstava nebude prodlužovat."

Musí se listovat? To znamená, že otevřete knihu a listujete v ní?

"My to u našich rukopisů děláme běžně. Teď jsme měli vystavené rukopisy na Pražském hradě na výstavě Umění české reformace, tak bylo nutné jednou za týden, za čtrnáct dní obrátit stránky. Bylo to dobré pro návštěvníky, že tam nebyl pořád ten samý výjev, ale i pro tu knihu samotnou."

Výstava Kníže Václav - světec a panovník je v Národním muzeu k vidění do 2. května.