Svazky StB mají být odtajněny
Senát ve čtvrtek schválil návrh zákona z dílny svých kolegů z ODS, který má umožnit zpřístupnění většiny dosud neveřejných archivních materiálů někdejší komunistické tajné policie - StB. Návrh má přitom velkou šanci, že bude schválen i v Poslanecké sněmovně. Podrobněji Kateřina Brezovská.
Pokud by zákon vstoupil v platnost, mohl by kdokoli starší 18-ti let nahlédnout i do dosud přísně tajných spisů. Návrh totiž počítá s tím, že by napříště byly přístupné dokumenty o činnosti všech složek StB včetně dosud neveřejných archivů tajných služeb - vojenské kontrarozvědky a civilní rozvědky. Dosud mohli poškození nahlédnout pouze do svých svazků, a pokud ty byly skartovány, měli prostě smůlu. Senátorka Dagmar Lasotevcká z Občanské demokratické strany, která patřila mezi iniciátory návrhu, je s podobou normy spokojená.
"Ten základní smysl - jaksi dosáhnout hlubšího poznání komunistické minulosti a odhalit vlastně prostřednictvím dalších dokumentů praktiky státní bezpečnosti - je touto novelou naplněn."
Názory na zpřístupnění svazků Stb jsou ale různé. Proti novele vystoupili například zástupci současných tajných služeb. Argumentují mimo jiné smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskem o dělení majetku federace, která znemožňuje rozdělit společnou dokumentaci federálních tajných služeb. Zásadní námitky proti návrhu zazněly i z řad vlády, ale i ze senátních lavic. Jedním ze senátorů, který se zdržel hlasování při schvalování návrhu zákona byl předseda klubu KDU-ČSL Jiří Šenkýř.
"Princip odtajnění má své plusy a své mínusy. Samozřejmě zveřejnění minulosti je - řekněme dobrá věc - nicméně ty svazky mohou obsahovat řadu smyšlenek, řadu podvodů, jaksi vymyšlených hlášení. A jejich plošné zveřejnění může způsobit více škody, jak užitku."
Za jednoznačně přínosné však považují otevření archívů Státní bezpečnosti historikové. Ti dokonce nevylučují, kdyby novela definitivně prošla, objeví se nová odhalení či případně další zjištění dalších případů takzvaných zločinů komunismu. Mezi ty, kteří jsou pro to aby lidé měli možnost do archívů bývalé komunistické bezpečnosti nahlédnou patří i novinář a bývalý disident Jefim Fištejn.
"To je předpoklad vůbec toho, abychom mohli mluvit o lepším překonání minulosti. Občané, kteří to prožili, když tu možnost nebudou nadále mít, tak si myslím, že nemůžeme o tom mluvit. Nemít ji, to potom znamená tu minulost mít za sebou nepřekonanou, bolavou, hnisající, chcete-li."
Snahy o zpřístupnění svazků Státní bezpečnosti trvají od pádu komunismu. Teprve v roce 1996 byl přijat zákon umožňující přístup do svazků, ale jen velmi úzkému okruhu zájemců. Ti mohou dnes do svých svazků nahlížet v pardubickém archivu - každý měsíc tam do svazků nahlédnou desítky lidíé. Do všech svazků, jejichž dochovaný počet není přesně znám, ale pohybuje se ve statisících, měli přístup jen pracovníci Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Veřejně dostupné jsou jen takzvané Cibulkovy seznamy údajných agentů, jejichž autentičnost ale není potvrzena.
