Sypané ornamenty a Hroznová koza. Seznam kulturního dědictví jižní Moravy se opět rozšířil
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje se rozrostl o dva nováčky. Přibyly na něj pískem vysypávané ornamenty na Kyjovsku a Hroznová koza ze Znojemska. Jejich zařazení schválili krajští radní na posledním zasedání. V současné době je tak na regionálním seznamu jedenáct tradic včetně modrotisku, tance verbuňk, Jízdy králů nebo Žarošické pouti.
Na zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury může být navržen jakýkoliv nemateriální statek, který je dosud živý a má i v současnosti svou sociální a kulturní funkci. Musí být autentický, předáván z generace na generaci a unikátní z hlediska historické, sociální a kulturní identity.
Mezi prvními nemateriálními statky zapsanými na seznam České republiky byly i tradiční lidové zvyky vyskytující se na území jižní Moravy, a to Slovácký verbuňk a Jízda králů.
Nyní na seznamu statků Jihomoravského kraje přibyly další dvě tradice. Dekorativní zvyk vysypávání ornamentů pískem se ale vyskytuje už jen v několika obcích na Kyjovsku, hlavně v Šardicích a Hovoranech.
„Bohužel se tento zvyk v současné době už se udržuje pouze při svatbách, vinařských svátcích nebo hodech. A Hroznová koza je tradice česko-rakouského příhraničí. Je to taková figurka kozy, která vlastně doprovází celý vinařův rok,“ vysvětlila Českému rozhlasu Věra Colledani z kyjovského Vlastivědného muzea.
Tradice Hroznové kozy a sypaných ornamentů
Vinařská tradice Hroznové kozy, tedy dávné vládkyně jižní Moravy a Dolního Rakouska, která pečuje o zdárný růst vinné révy, dbá na kvalitu vína, odměňuje pracovité vinaře a trestá lenochy, lumpy a nepoctivce, žila v oblasti Znojma od středověku. Po první světové válce ale postupně vymizela.
V roce 2004 začal tradici obnovovat Spolek Hroznové kozy ze Znojma. Pořádá různé akce, které kopírují vše, co se o tradici dochovalo. Například vypouštění Hroznového kozla do vinohradu poslední sobotu v dubnu, hotařskou přísahu a zavírání vinohradů v prvním týdnu v září, předávání Hroznového kozla je druhou sobotu v říjnu a hotařská koleda vždy první pátek v novém roce. Kromě toho spolek pořádá řadu dalších událostí.
V dřívějších dobách se pískovými ornamenty zdobilo okolí domů od Bílé soboty do svátku sv. Václava každou sobotu večer nebo neděli ráno před odchodem na nedělní ranní mši. Kromě dekorativní funkce ornamenty v minulosti plnily i funkci magické ochrany obyvatel domu. Podle staré tradice používaly ženy, které ornamenty sypaly, směs písku a mouky. A tak to dělají i v současné době v Šardicích na Hodonínsku. Ornamenty vytváří sypáním směsi přímo ze sevřené dlaně. Aby jim vítr obrazce nerozfoukal, každé dílo pokropí vodou, mouka se přilepí a zaschne. Ornamenty tak na dlažbě nebo asfaltu vydrží i několik týdnů.
Nemateriální statky zapsané do seznamu podléhají každých sedm let periodické kontrole, jejímž provedením je pověřeno Regionální pracoviště pro lidovou kulturu. Cílem této kontroly je zjistit, jestli existence nemateriálního statku není například nedostatkem pokračovatelů, jeho využíváním pro komerční účely nebo infiltrací cizorodých prvků v ohrožení, případně jestli statek v mezidobí nezanikl.
