Téma měsíce: Česko dodá dalekohledy pro velkou mezinárodní observatoř v Argentině

Schmidtova komora královéhradecké hvězdárny

Na jižní polokouli, v argentinské Žluté pampě pod Andami, se chýlí ke konci práce na výstavbě gigantické mezinárodní observatoře pro výzkum extrémně energetického kosmického záření. Čeští vědci u toho nechybí a už na sebe stačili upozornit světovou odbornou veřejnost.

Jiří Grygar, foto: Autor
Garantem české účasti je Fyzikální ústav Akademie věd České republiky. Ten ale spolupracuje rovněž s různými pracovišti Univerzity Karlovy, případně s Astronomickým ústavem Akademie věd. Častým hostem v Argentině je už několik let známý astrofyzik Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu.

"My jsme se zavázali hned na počátku naší spolupráce v roce 1999, že tam vybudujeme 12 velkých dalekohledů, tedy, že postavíme zrcadla pro ty dalekohledy. Jsou to unikátní obří světelné komory, které mají rekordně velké rozměry. Postavit dvanáct takových komor, to je opravdu velmi náročný úkol. Polovinu úkolu jsme už splnili, druhá polovina nás ještě čeká. Už je to ale ve velice pokročilém stádiu, takže do počátku roku 2007 bude tento český závazek splněn."

Když se rozhodlo, že v mezinárodní observatoři budou stát velké dalekohledy, tzv. Schmidtovy světelné komory, byl vypsán konkurs na to, která země dodá jejich nejdůležitější součást, tedy zrcadla.

"Do té doby největší Schmidtovy komory na světě stály v Německu. Ta největší má průměr zrcadla dva metry. "

Schmidtova komora královéhradecké hvězdárny
A v Argentině stálo mezinárodní společenství před úkolem postavit 24 dalekohledů, 24 Schmidtových komor, s průměrem zrcadel tři a půl metru, čili 24 největších Schmidtových komor na světě.

Každá země tedy musela dodat vzorek, a ten byl poté mezinárodní komisí proměřen. A jak to dopadlo?

"Výsledek byl znamenitý. Česká zrcadla byla vyrobena ve společné laboratoři optiky fyzikálního ústavu Akademie věd a Palackého univerzity v Olomouci, kde je opravdu špičkové optické pracoviště s dlouhou tradicí, odtud také byla zrcadla dodána. A v té mezinárodní konkurenci to dopadlo jednoznačně. Česká zrcadla, přesněji řečeno olomoucká zrcadla, vyhrála. Na druhém místě se umístili Němci, třetí byli Italové. V této konkurenci jsme obstáli znamenitě."

Nakonec se ale ukázalo, že to sousto bylo pro nás přece jen moc velké.

"Problém byl ovšem s kapacitou, protože my jsme závislí na dodávce skla ze skláren, které vyrábějí takové to varné sklo, Simax. A tam nebyli schopni tak velkou dodávku realizovat, takže jsme se nakonec museli rozdělit o výrobu zrcadel s Němci, kteří skončili v soutěži na druhém místě. 12 dalekohledů tedy staví Česká republika a 12 dalekohledů staví Spolková republika Německo. Jsme tedy v takové docela dobré sestavě. Myslím si ale také, že v Argentině už velmi dobře vědí, že české sklo je znamenité."

Vlastní velká vědecká práce samozřejmě teprve na české badatele čeká, až bude mezinárodní observatoř uvedena do plného provozu. Tým ale nezahálí, a jak říká Jiří Grygar, přidal si dobrovolně práci navíc. Pro zkoumání kosmického záření je totiž nutné dobře znát okamžitou průzračnost atmosféry. Ta se často podstatně mění. I v argentinské pampě to bývá každou hodinu jiné.

"My jsme vymysleli, že by se to dalo měřit tak, jako v astronomii, pomocí studia jasných hvězd, které jsou kalibrovány, mají známou jasnost. Když ta jasnost se mění, tak se nemění kvůli těm hvězdám, ale mění se kvůli průzračnosti zemské atmosféry. Na to jsou tedy metody a potřebujete na to jen docela malý dalekohled, který tu práci dělá automaticky. Není u toho žádná lidská obsluha, je to robotický přístroj."

Ten dalekohled se jmenuje FRAM. Nejprve ho vědci vyzkoušeli na observatoři v Ondřejově a teprve potom poslali lodí do Argentiny. Od konce loňského roku tam funguje k všeobecné spokojenosti vědců z 15 zemí světa. Jenže to není všechno. Vědcům bylo líto využít ho jenom na jeden úkol. Proto je FRAM také přes internet spojen s americkou družicí Swift, která sleduje záření gama z vesmíru, které se - naštěstí pro pozemský život - díky atmosféře nedostane na zemský povrch. Čas od času tato družice zachytí nečekané záblesky gama záření. Tato zpráva se během pár sekund rozletí internetem ke všem robotickým teleskopům na světě. Samozřejmě ne všechny mohou v danou chvíli z různých důvodů optické záblesky pozorovat. Letos 17. ledna družice Swift opět zahlédla záblesk gama a český FRAM na poplach zareagoval předpisově. Okamžitě všeho nechal a otočil se do příslušného směru.

Dalekohled FRAM
"A jak jsme potom zjistili, pořídil celkem osm snímků, na kterých ten optický protějšek záblesku gama byl krásně vidět. Dokonce se ukázalo, že to byl jeden z nejjasnějších optických protějšků zaznamenaný v dějinách tohoto krátkého vědního oboru. Je to tedy úžasný výkon."

Zcela nedávno 18. dubna se dostavil druhý úspěch.

"Máme tedy takříkajíc dva skalpy a je skoro jisté, že jich časem budeme mít víc."

Podle Jiřího Grygara měly úspěchy FRAMu velký mezinárodní ohlas. Ostatně je to také první úspěch, kterým se ještě nedokončená mezinárodní observatoř zviditelnila. A uspokojení mohou přirozeně cítit i čeští vědci.

"Kromě toho hlavního programu, kterým je studium kosmického záření o extrémních energiích, toto záření je tajemné, protože nevíme, odkud přichází, a nevíme, kde se berou ty velké energie, tady máme ještě takový doplňkový program, který je jakoby pověšen na záda tomu obrovskému mezinárodnímu projektu, a který na rozdíl od toho velkého programu je ryze český. Je to celé vymyšleno u nás a obsluhují to čeští astronomové a fyzikové."