Téma měsíce: Čeští vědci připravují další past na zločince
Zločinci třeste se! Čeští vědci úspěšně vyvíjejí novou zbraň na identifikaci kriminálních živlů. Ti by už brzy mohli být usvědčeni nejen pomocí daktyloskopie nebo třeba testu DNA, ale i na základě vlastního pohybu. Žádné maskování obličeje jim nepomůže.
Říká profesor Jiří Straus, prorektor Policejní akademie České republiky, vedoucí katedry kriminalistiky a vědeckého týmu, který už několik let zkoumá možnost identifikace pachatelů na základě pohybu. Forenzních disciplín, jinými slovy soudních, je celá řada, například soudní lékařství, soudní psychologie, soudní sexuologie. Při vyšetřování a zkoumání stop zanechaných na místě činu se také využívá biomechanika. To je věda zabývající se studiem mechanické stavby těla a chováním člověka vzhledem k jeho okolí. Podle profesora Strause má forenzní biomechanika několik aplikačních směrů. Identifikace osoby pomocí pohybového chování člověka je určitou novinkou.
"Znamená to ve stručnosti, že je možné pomocí videozáznamu identifikovat osobu podle jejího dynamického stereotypu. Každý z nás asi máme osobní zkušenost, že někdy vidíme na dálku známou osobu, nevidíme jí do tváře, ale intuitivně víme, že jde někdo známý, podle toho, jak jde, jak klátí tělem, jak pohybuje rukama. To je intuitivní identifikace. Nemůžeme to žádným způsobem kvantifikovat, vědecky prokázat. A to je hlavní myšlenka, kterou se zabýváme. Na videozáznam třeba snímáme několik osob, záznam opakujeme v různých časových obdobích a zajímá nás, jestli se v tom pohybu člověka najdou některé body, které se pohybují stejně, které vytvářejí identifikační křivku. Představte si, že vidíte osobu, která jde, a vy se na ní díváte kolmo z boku, jde svým přirozeným pohybem přes plátno. Vy máte možnost si na ní udělat nějaký bod a ta osoba při chůzi promění ten bod v nějakou křivku, sinusoidu. Chceme dosáhnout toho, aby ty identifikační křivky byly pro každého člověka individuální. A tak to skutečně je. Každý člověk je jiný svým pohybovým, svalově kosterním systémem, svým dynamickým stereotypem, každý chodí jinak. A to lze vyjádřit graficky nebo matematicky."
Dnes už jsou na mnoha exponovaných místech průmyslové kamery, od bank, hypermarketů až po ulice a náměstí. A právě záznamy z těchto kamer pak budou moci policisté využít při identifikace pachatelů, jakkoli maskovaných.Vědci z Policejní akademie ovšem při výzkumech vycházejí z toho, že pachatel se pohybuje takříkajíc přirozeně. Co když se ale bude snažit chovat nepřirozeně, právě aby ´oklamal ´ záznam z kamery. Profesor Straus to považuje za nepravděpodobné.
"Mohl by skákat po jedné noze, kdyby nám chtěl ztížit hodnocení. Představte si ale pachatele, který loupí banku a skáče po jedné noze!"
Jenže je tu mnohem zásadnější problém. Kriminalisté mohou od vědců získat třeba vynikající počítačový program k vyhodnocování identity osob podle osobní pohybové křivky. To ale předpokládá, že také budou mít možnost srovnávat, jako je tomu třeba při testech DNA, jinými slovy řečeno, že budou mít k dispozici rozsáhlou databázi ´kriminálníků´. Kde ji ale vezmou?
"Výborná otázka! Máte pravdu, to je slabé místo. Když dostaneme videozáznam z nějakého spáchaného trestného činu, musíme mít ještě k dispozici srovnávací materiál. Vyšetřovatel nebo nějaký tým bude mít podezřelou osobu. My ji potom buď sejmeme skrytou kamerou nebo s ní provedeme nucený videozáznam. Osobě bude sděleno, že je podezřelá a potřebujeme získat srovnávací videozáznam. Každý jde zpočátku tak trošku toporně, prkenně, protože vidí tu kameru, která ho snímá, kolem je fůra lidí. Když jde ale podruhé, potřetí, podesáté, už jde chtě nechtě zcela přirozeně. Databáze, jak jste uváděl paralelu s DNA, tak ta zatím není. Mimochodem ale, centrální databáze DNA je v České republice teprve od roku 2002. My teď ten výzkum rozvíjíme. Možná už za deset let taková databáze bude."
BRNK
Vědecký tým z Policejní akademie České republiky ale už teď uvažuje o rozšíření probíhajícího výzkumu.
"Zatím zkoumáme chůzi, tedy bipedální lokomoci. To je náš první krok, protože chůzí, bipedální, dvounohou lokomocí se člověk pohybuje nejvíce. Až zpracujeme do detailů tuto problematiku, můžeme se zabývat jinými pohybovými mechanismy, například monopedálním, tedy skákáním, nebo kvadropedálním, tedy lezením po čtyřech."
Současný výzkumný úkol identifikace osob podle chůze ještě není ukončen. Dosavadní poznatky už ale byly využity při řešení některých případů. Například pachatel, který přepadl benzinovou pumpu, byl právě na základě nových poznatků usvědčen a odsouzen na tři roky nepodmíněně. Čeští vědci zatím nechtějí výsledky výzkumu zveřejňovat.
"Výzkumy chceme ukončit kolem roku 2008. Bylo by od nás neseriózní, kdybychom teď ještě neuzavřenou výzkumnou etapu už publikovali, i když ty dosavadní průběžné výsledky jsou skutečně velmi nadějné."
Profesor Jiří Straus se ale neobává toho, že by jeho vědeckému týmu v Policejní akademii mohl někdo upřít světové prvenství.
"Pokud vím, tak ani v Evropě, ani jinde ve světě jsme v literatuře, na různých konferencích nezaregistrovali, že by tuto identifikační metodu někdo publikoval. Zaregistrovali jsme loni na světové konferenci v Hongkongu americký příspěvek. Tam ale ta osoba byla identifikovaná podle statické polohy. Pachatel se tedy zastavil, zaujal svou typickou individuální polohu. Podle toho byl identifikován."
Náskok českých vědců vlastně ani nejde dohnat.
"Těžko by nás asi někdo předběhl, když se nyní seznámí s touto myšlenkou a řekne si, že se tomu bude také věnovat. Víte, ty výzkumné osoby musíte sledovat několik let. Naše pokusné osoby sledujeme pravidelně už tři roky. Tuto etapu souvislého sledování nelze urychlit. Je skutečně individuální, relativně stabilní ten dynamický stereotyp? Ano, v literatuře se píše, že je po celý život stálý. Nikdo to ale ještě vědecky neprověřil. To prostě není možné urychlit."
