Temelín Čechům nevadí. Kdo ho dostaví?

Foto: Evropská komise

Jaderná elektrárna Temelín je dlouhodobě jednou z nejspornějších otázek česko-rakouských vztahů a doma vyvolává sice menšinový, ale o to hlasitější odpor ekologických aktivistů. Příprava dostavby dalších dvou bloků elektrárny však přesto nerušeně postupuje do dalších fází.

Energetická společnost ČEZ, která Temelín provozuje, minulý týden zaznamenala jedno nezanedbatelné vítězství. Evropský soudní dvůr v Lucemburku se usnesl, že rakouské soudy nemohou rozhodovat o české jaderné elektrárně. V principu jde o to, že Rakousko má uznávat platné české normy a nemůže stanovovat jiné, na základě kterých by rakouské soudy Temelínu nařizovaly útlum nebo zastavení provozu, jak se dožadují navrhovatelé z řad tamních odpůrců české jaderné elektrárny. Lucemburský soud zároveň připomněl, že její bezpečnost byla několikrát zkoumána při vstupu Česka do Evropské unie před pěti lety.

"Je to už podruhé, kdy Evropský soudní dvůr v Lucemburku rozhodl v náš prospěch. To znamená, toto rozhodnutí potvrzuje znovu skutečnost, že elektrárna Temelín je provozovaná zcela v souladu s českou i evropskou legislativou," s uspokojením dodala mluvčí skupiny ČEZ Eva Nováková.

Foto: Evropská komise
Koncem minulého týdne pak ČEZ ukončil příjem žádostí o účast v tendru na dostavbu Temelína a dodávku tří bloků do dalších jaderných elektráren této firmy. I když si kvalifikační dokumentaci vyzvedlo přes třicet společností, přihlášky nakonec podaly jen tři. Přestože o podmínky se kvůli vlastní informovanosti vždy zajímá značně více firem, než kolik je reálných uchazečů, odborníci očekávali zájem spíše až pěti dodavatelů.

Od pátečního poledne je jasno: o obří zakázku se uchází francouzská Areva, ruský Atomstrojexport a Westinghouse, což je sice tradiční americká značka, ovládá ji ale zejména japonský konglomerát. Vlastníkem společnosti Areva je francouzský stát a ruská státní agentura Rosatom zase kontroluje firmu Atomstrojexport. Ta ale jde do soutěže v konsorciu s ruskou firmou OKB Gidropress a s plzeňskou společností Škoda JS. Zatím to vlastně nejsou v pravém slova smyslu soutěžitelé, ČEZ zatím studuje obsáhlé kvalifikační dokumenty a posoudí, zda splňují kvalifikační předpoklady, vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž:

Ladislav Kříž
"Očekávám, že v lednu příštího roku zveřejníme seznam těch, kteří se kvalifikovali a budou se reálně té veřejné zakázky na dostavbu dvou bloků Temelína plus eventuálně opce na další tři reaktory účastnit."

O dalších šancích uchazečů v odborných diskusích nepanuje shoda. Před výběrem ruského konsorcia například varují ti, kdo mají obavy z přílišné energetické závislosti země na Moskvě. Tím spíš, že Westinghouse, který dodává do Temelína jaderné palivo, bude v příštím roce nahrazen ruským dodavatelem TVER, který prý nabízí kvalitnější palivo za lepší cenu. Takovéto ovlivnění výběru je ale oříšek, protože podle zákona o veřejných zakázkách jde při výběru o technické a ekonomické parametry a nelze uplatňovat geopolitická hlediska.

Jasno není ani v tom, jak přesně do procesu výběru ve většinově státním ČEZu zasáhne vláda. Podle vicepremiéra a ministra obrany Martina Bartáka chce vláda mít vliv na rozhodování. "Vláda je povinna zajistit svým občanům dostatek zdrojů (energie), zajistit jejich bezpečnost, a to i v oblasti energetiky. Tudíž i po poradě s panem premiérem Fischerem jsme konstatovali, že role vlády v tomto rozhodování musí být mnohem větší a vláda do tohoto procesu v dohledné době velmi výrazně vstoupí."

Stát tak může učinit prostřednictvím svých zástupců v dozorčí radě, což ovšem samo o sobě neumožňuje obejít zákon nebo postupovat způsobem, který by se dal napadnout jako diskriminační. Přitom výběr dodavatele bude s ohledem na význam zakázky velice důkladný a dlouhý a podpis kontraktu se podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže očekává zhruba až za dva roky: "Do konce roku 2011 by ten celý tendr mohl být uzavřen. Předpoklad je, že stavba by měla začít někdy kolem roku 2013 a v roce 2020 by mohla být v provozu."

Zdá se přitom, že nálada obyvatelstva je dostavbě nakloněna. Podle říjnového průzkumu společnosti SANEP je až přes 80 procent dotázaných nakloněno rozšíření Temelína i Dukovan, kde byl pak měl vítěz tendru vybudovat pátý blok. A dvě třetiny lidí by souhlasily i s výstavbou nové jaderné elektrárny na Ostravsku. Mimochodem - téměř 80procentní souhlas s dostavbou Temelína letos na jaře zjistila i společnost STEM. V menšině je tak hlas odpůrců.

ČEZ ve svých materiálech uvádí, že přes obnovu a novou výstavbu uhelných a plynových elektráren doma i v okolních zemích zanedlouho začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie a v České republice by mohl nastat její deficit mezi léty 2015 a 2025. V tomto duchu konec-konců vyznívá i budoucí vládní energetická koncepce, která počítá s útlumem uhelných a rozvojem jaderných elektráren. Analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka rovněž míní, že dostavba Temelína je pro potřeby české energetiky nejlepším řešením:

"Z těch jiných cest pochopitelně můžeme jmenovat daleko větší úspory energií. Nicméně já mám trošku obavy, že ty úspory samy o sobě nebudou stačit. No a druhá cesta je pochopitelně ta, že bychom se v budoucnosti stali zemí závislou na dovozu elektřiny, jako jsou ostatní země, řekněme, v tom středoevropském regionu."