Tomeček skončil na Dakaru v kotrmelcích

Tomáš Tomeček se spolu s Karlem Lopraisem řadí mezi absolutní špičku kamionových jezdců. Ostatně letos zaznamenal na nejtěžší rally světa - Dakaru, svou jubilejní desátou účast. Popravdě řečeno představoval si ji trochu jinak. Jeho Tatra totiž skončila v 9. etapě v kotrmelcích a Tomeček tak se svou posádkou do cíle v argentinském Buenos Aires nedojel.

Malou nepozornost Tomeček tvrdě zaplatil. Paradoxně se tak stalo v etapě, ve které se mu jelo úplně nejlépe. Po návratu z Dakaru, který se jel premiérově v Jižní Americe, se ke kritickým okamžikům vracel již s chladnou hlavou.

"Přišel rychlejší úsek s opačně klopenou zatáčkou, kde jsem dostal smyk. Vyletěli jsme z trati, naše Tatra lehla nejprve na moji stranu, potom na střechu a nakonec skončila na boku navigátora. Měl jsem volantem skřípnuté ruce i nohy, nemohl jsem vylézt, ale za 10 minut přijel Kabirov s Kamazem. Ten mi pomohl ven z auta. Když jsem se dostal do bivaku, tak jsem se dozvěděl, že u naší havárky zastavilo 7 kamionů, což bylo příjemné, protože to ukazuje na velkou kolegialitu. Potom mě odvezla helikoptéra do polní nemocnice, kde zjistili, že naštěstí nemám nic zlomeného a jsem jenom pohmožděný."

Zkušený pilot byl pochopitelně smutný, že jeho posádka neuvidí cílovou rampu, ovšem zcela logicky v něm převládly pocity štěstí, neboť se nikomu nic vážného nestalo.

Tomáš Tomeček před sedmadvacátý ročníkem Rallye Dakar v roce 2005, foto: ČTK

"To, že člověk vyleze z kabiny, stojí na nohách a není v bezvědomí - to je základ. Ostatní je plech a železo, to opravíme a můžeme jet příště znovu. Jako řidič cítím vinu, že jsem to auto rozbil, ale jsem rád, že se nikomu nic vážného nestalo a můžeme povídat o našich zážitcích a celé rally."

Dakar je hodně nebezpečné dobrodružství, které si čas od času vyžádá i oběť nejvyšší, tedy lidský život. Nejinak tomu bohužel bylo i letos. Tomeček se však s rizikem naučil žít a vnímá na něm i pozitivní stránky.

"Do závodu jdu s tím, abych ho dojel a přežil ve zdraví. Letos se povedlo jenom ve zdraví. Míra rizika je tam vždy, ale to je to, co člověka láká - taková svoboda, poslední, která nám zůstala. Člověk s někým závodí, je to pěkné, zajímavé."

Loni byla Dakarská rally kvůli bezpečnostním rizikům těsně před startem zrušena. Francouzkým organizátorům z agentury ASO, která mimochodem pořádá i slavnou cyklistickou Tour de France, došla s Afričany trpělivost a poohlédli se po nové lokalitě. Nakonec padla volba na Argentinu a Chile a slova Tomáše Tomečka potvrzují, že šlo o správnou volbu, byť některé věci se mu na tradičním africkém Dakaru zamlouvali více.

"Co se týče diváků, tak vítězí Amerika, ale co se týče terénu, tak vítězí Afrika. Tam se Dakar narodil, je tam větší prostor na předjíždění, tolik se tam nepráší - je to takové správnější."

Jaký dojem na vás udělali místní lidé?

"Úžasný s velkým U. Lidé jsou tam otevření, vstřícní, příjemní a vůbec nežebrali jako v Africe. To je velký rozdíl těchto kontinentů."

Argentina má dvě legendy - Ernesta "Che" Guevarru a žijícího fotbalového boha Diega Armanda Maradonu. Setkali jste se s jejich odkazem?

"Náš mechanik Radek Smolka koupil své neteři, která hraje fotbal, dres Maradony. Když jsme jeli zástupem lidí, tak jsme otevřeli okno, vytáhli dres a zakřičeli Maradona. Špalír se začal rozestupovat a obrovsky skandovat. Tam to fičí. Říkali jsme si s chlapama, co se asi musí dít na ulicích, když se Argentině daří ve fotbalu. To musí být paráda."