Třiaosmdesátiletá Květa Legátová dostala Státní cenu za knihu Želary
Oceňování knih a autorů patří k obvyklé součásti literárního života, bývají oceňovány nejkrásnější knihy, literární debuty, celoživotní tvorba atd. Státní cena je ovšem jen jedna. Jako výraz zájmu státu o literaturu bývá vyzdvihován jeden autor a jeden překladatel, jejichž dílo v uplynulém roce výrazně překročilo obvyklý průměr. Jak uvádí v příspěvku Vilém Faltýnek, letos ministr kultury vyzdvihl překlad italské secesní poezie Jiřího Pelána Básníci soumraku a povídkovou knihu Květy Legátové Želary.
... řekla třiaosmdesátiletá autorka. Její vlastní jméno je Věra Hofmanová. Pseudonym přijala podle brněnské ochranářky zvířat Legátové. Povídková kniha Želary byla nakladatelstvím na základě jejího přání uvedena jako prvotina a tento názor se rychle ujal i v odborných kruzích. Legátová však psala od mládí a první díla jí vyšla v 50. letech pod pseudonymem. Také Želary byly napsány před 30 lety. Jak sama řekla Radiu Praha, její další kniha, která vyšla letos, Jozova Hanule, na látku Želar navazuje:
"Ta povídky Želary byly napsané tak před třiceti, čtyřiceti lety. V kostce, zhruba, já jsem to musela potom předělat. A Hanuli jsem psala teď v devadesátých letech do soutěže. To vzniklo jako soutěžní povídka, když nadace Miloše Havla vypsala soutěž na filmový scénář. Tak já jsem si povídala, Hofmanko, co kdybys vzala nějakou povídku z těch Želar a poslala to."
Spisovatel Alexandr Kliment jako člen výběrové komise popsal Radiu Praha své čtenářské dojmy z knihy:
"Připomíná to baladické vyprávění, o světě, který se zdá dávno minulý, ale v těch příbězích, které jsou až magicky uhrančivé se v podtextu ozývá cosi velmi aktuálního a současného."
Předseda poroty Antonín Jelínek mj. označil za moderní způsob, jímž povídky jedna druhou doplňují a částečně i vyvracejí. Při udílení ceny také vysvětlil, proč se autorka skrývá za pseudonymy:
"Jde o nenápadně velké umění. Paní Legátová říká, že vyrůstala na Čapkovi, Vančurovi, Olbrachtovi. A soudí, že člověk píše především pro sebe a ne proto, aby byl slavný. Všechny své práce skrývá od samého mládí pod pseudonymy. Když jsem panu ministrovi nesl obálku s rozhodnutím poroty o letošní státní ceně za literaturu, otevřel ji, přečetl verdikt a řekl: Konečně ji poznám. A my si to říkáme také. Takže se nezlobte, paní Legátová - oslovuji vás vaším literárním jménem - že jsme vás přinutili vyjít z anonymity, a že vám můžeme osobně srdečně gratulovat."
