Truhlář a agent Moskvy na Pražském hradě. Před 130 lety se narodil Klement Gottwald

Klement Gottwald a J.V. Stalin

Z velmi skromných poměrů se vypracoval až na Pražský hrad. Klement Gottwald patřil k nejvýznamnějším, ale také nejkontroverznějším postavám československých dějin. Po komunistickém převratu v únoru 1948 stanul v čele režimu, který přinesl politické procesy, justiční vraždy, perzekuce i ztrátu svobody pro statisíce lidí.

Klement Gottwald | Foto: e-sbírky,  Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích,  CC BY-NC-SA 4.0 DEED

Budoucí vůdce československých komunistů a první komunistický prezident země se narodil 23. listopadu 1896. Na začátku jeho životní cesty přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se jednou stane jedním z nejmocnějších mužů v československých dějinách.

Narodil se svobodné matce Marii Gottwaldové a vyrůstal ve velmi skromných poměrech. Jako nemanželské dítě stál na okraji tehdejší společnosti. Vyučil se truhlářem, ale mnohem více než práce se dřevem ho nakonec přitáhla politika.

Po první světové válce vstoupil do nově vzniklé Komunistické strany Československa. Právě zde odstartoval pozoruhodný vzestup muže, který během několika desetiletí zásadně promění osudy své země.

Klement Gottwald při projevu v roce 1948 | Foto: APF Český rozhlas

Od Karlína k Moskvě

Josif Vissarionovič Stalin,  Klement Gottwald | Foto: Česká televize

Na přelomu 20. a 30. let už Gottwald patřil k nejvýraznějším tvářím KSČ. Byl součástí skupiny známé jako „karlínští kluci“, která proměnila stranu v disciplinovanou organizaci pevně orientovanou na Sovětský svaz a Josifa Stalina.

Svoji loajalitu k Moskvě přitom netajil. Do historie vstoupila jeho slova pronesená v parlamentu v roce 1929:

„My se chodíme do Moskvy učit, jak vám zakroutit krk.“

Během druhé světové války pobýval právě v Sovětském svazu, odkud se podílel na činnosti československého komunistického odboje. Když válka skončila, vracel se do vlasti jako jeden z nejsilnějších politických hráčů poválečného Československa.

Únor, který změnil dějiny

„Lidové milice“ a prezident Klement Gottwald,  1948 | Foto: Česká televize

Po volbách v roce 1946 se Gottwald stal předsedou československé vlády. Rozhodující okamžik jeho kariéry však přišel o dva roky později.

Dne 25. února 1948 vystoupil na balkon Kinského paláce v Praze a oznámil davům, že prezident Edvard Beneš přijal demisi nekomunistických ministrů. Pro komunisty to znamenalo vítězství. Pro československou demokracii konec.

Komunistická strana převzala plnou kontrolu nad státem a po Benešově abdikaci se Gottwald stal prezidentem republiky. Země se zároveň definitivně zařadila do sovětské sféry vlivu.

Prezident ve stínu represí

Gottwaldovo jméno dnes zůstává především symbolem nejtvrdšího období československého komunismu.

Kolektivizace zemědělství | Foto: Moderní dějiny

Právě v době jeho vlády probíhaly politické procesy, kolektivizace venkova, likvidace opozice i rozsáhlé represe namířené proti skutečným i domnělým odpůrcům režimu. Stovky lidí byly odsouzeny k smrti, tisíce skončily ve věznicích a pracovních táborech a desetitisíce dalších přišly o majetek, zaměstnání nebo možnost svobodně rozhodovat o svém životě.

Mezi nejznámější oběti komunistické justice patří politička Milada Horáková, popravená v roce 1950 po vykonstruovaném procesu, který se stal jedním ze symbolů komunistické zvůle.

Milada Horáková při vykonstruovaném soudním procesu | Foto: Archivní fondy ministerstva spravedlnosti/Národní archivy

Historici se dodnes přou o míru Gottwaldovy osobní odpovědnosti za jednotlivé represe i o to, nakolik jednal pod tlakem Stalina a sovětského vedení. Panuje však shoda v tom, že stál v čele režimu, který systematicky likvidoval demokratické instituce, občanské svobody i politickou opozici.

Odkaz, který rozděluje

Klement Gottwald zemřel 14. března 1953, jen několik dní po návratu z Moskvy, kde se zúčastnil Stalinova pohřbu.

Klement Gottwald zemřel 14. března 1953 | Foto: Česká televize,  ČT24

Komunistická propaganda z něj po desetiletí vytvářela obraz „dělnického prezidenta“ a vůdce, který přivedl zemi k lepší budoucnosti. Po pádu komunistického režimu se však pohled na jeho osobnost zásadně proměnil.

Dnes je Gottwald připomínán především jako muž, který pomohl zničit československou demokracii a spojil osud země se sovětským totalitním systémem. Právě proto zůstává jednou z nejkontroverznějších postav moderních českých dějin.

klíčová slova:

Související