Rok 1928 a komunistický pokus o velkou protestní akci
Data končící osmičkou jsou vzhledem k událostem českých dějin často považována za "osudová". Na osmičku končí datum bitvy na Moravském poli, založení Karlovy univerzity nebo vypuknutí stavovského povstání. Nejčastěji bývají "osudové osmičky" zmiňovány v souvislosti s dvacátým stoletím. Léta 1918, 1938, 1948 nebo 1968 byly pro náš stát přelomové. Jaké ale byly ty neosudové osmičkové roky? Co se dělo roku 1928?
"Měl to být viditelný projev síly komunistické stany a síly jejího vlivu na dělníky. Nebylo jednoduché udržovat revoluční akceschopnost, jak oni si to přáli, v době, kdy vrcholila hospodářská konjunktura, která vedla k oslabení sociálního napětí ve společnosti. A tak docházelo k odlivu členů strany."
Na Rudém dni se mělo protestovat proti zákazu dělnické spartakiády.
Vnitrostranická krize vyvrcholila o rok později v únoru, kdy se bolševickému proudu podařilo zmocnit se vedení strany. Představitelem tohoto proudu byl už tehdy Klement Gottwald. Josef Harna zdůrazňuje, že právě pro toto vyústění se jinak bezvýznamná akce připomínala.
A co dalšího se dělo roku 1928?Československo spolu s dalšími státy podepsalo tzv. Briand-Kelloggův pakt. Smlouvu, která státy zavazovala k tomu, aby se zřekly války jako nástroje národní politiky. Dokument podepsalo také Německo. Karel Čapek začal psát Hovory s TGM. Ludwig Mies van der Rohe vytvořil architektonický návrh brněnské vily Tugendhat, která byla o mnoho let později zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO. Ve Svatém Mořici ve Švýcarsku se konaly zimní olympijské hry, pro Československo získal bronzovou medaili ve skocích na lyžích Rudolf Burkert.