Týden v ČR

r_2100x1400_radio_praha.png

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus navrhl v dopise předsedům parlamentních stran navrhl svolat na 11. dubna schůzku k tzv. Benešovým dekretům. Dolní komora by měla podle Klause konstatovat, že nepřipustí revizi historie a ohrožení platných majetkových a právních vztahů v České republice.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus navrhl v dopise předsedům parlamentních stran navrhl svolat na 11. dubna schůzku k tzv. Benešovým dekretům. Dolní komora by měla podle Klause konstatovat, že nepřipustí revizi historie a ohrožení platných majetkových a právních vztahů v České republice. Z dopisu vyplývá, že debata o dekretech a poválečném uspořádání by se měla odehrát na dubnové schůzi sněmovny.

"Já si myslím, že by bylo naprosto optimální a ideální, kdyby to byla široká koalice českých parlamentních politických stran, která by se k tomu vyjádřila jednoznačným způsobem a pokud by se k tomu přiklonili všichni, bylo by to určitě velmi dobře."

Prezident Václav Havel označil dění kolem Benešových dekretů za hysterii. Nelíbí se mu politické apely posledních dnů - ani návrh na státní vyznamenání Edvarda Beneše. Varuje hlavně předtím, aby se jeho jméno zneužívalo v politickém boji.

"Já si vážím jeho celoživotního díla. Vykonal mnoho pro tento stát a právě proto si nezaslouží, aby byl pod tlakem okamžité atmosféry vyznamenáván. Proč nebyl před pěti lety nebo za pět let vyznamenán, proč teď? To by bylo ponižující, protože teď by byl vyznamenán jen za ty dekrety. On zasluhuje ocennění celoživotního díla."

Benešovy dekrety se tento týden dostali i na jednání Evropského parlamentu. Poslanec Jan Zahradil tvrdí, že česká strana "předloží argumentaci, která jasně ukáže, že není žádný rozpor s evropským právem".

"Zároveň jsme jim tlumočili také své znepokojení nad těmi formulacemi, které byly přijaty v první verzi rezoluce Evropského parlamentu o České republice. Tam jsou některé formulace, které jsou opravdu mimořádně znepokojivé a pro nás jsou bohužel velmi obtížně akceptovatelné."

Druhý z českých zástupců poslanec Vladimír Laštůvka prohlásil, že "pokud by v české veřejnosti vznikl dojem, že přistoupení k EU je podmiňováno nějakou materiální restitucí či satisfakcí, budou výsledky referenda velmi nejisté. Jednání o Benešových dekretech čeká české a evropské poslance na dubnové schůzce v Praze.


Obrněné transportéry zůstanou v centru Prahy. Bezpečnostní rada státu rozhodla neměnit přijatá opatření kolem budovy Rádia Svobodná Evropa. Pro ta se rozhodla po loňských teroristických útocích na Spojené státy. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse se stále ještě nezměnila bezpečnostní rizika. Bezpečnostní rada státu také kladně ocenila stav příprav na podzimní summit NATO v Praze. Podle prezidenta Václava Havla by se občané neměli setkání vrcholných představitelů aliance v Praze obávat. S přípravami je spokojený také šéf poslanecké sněmovny Václav Klaus.

"Myslím, že ty přípravy jsou z naší strany konány kvalitním způsobem. Neshledali jsme nebo já za sebe mohu říci, že jsem neshledal nic vůči čemu bych chtěl protestovat nebo varovně zdvihat prst."

Společně s vrcholnými představiteli zemí NATO a Partnerství pro mír přicestuje v listopadu do Prahy 2500 hostů a přibližně 3000 novinářů.


Dosud se lidé, kteří neuspěli u bezpečnostní prověrky, nemohli proti rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu odvolat. To se nyní změní. Lidé, u nichž je prověrka nezbytná, aby se mohli seznamovat s tajnými informacemi, se budou moci odvolat k pětičlennému kolegiu státních zástupců, kteří pracují u Nejvyššího státního zastupitelství. Jeden z navrhovatelů novely Petr Nečas z ODS upřesnil, jak by měl odvolací proces fungovat v praxi.

"Po obdržení negativního výsledku prověrky se bude moci odvolat ke statutární hlavě toho prověřujícího orgánu. To znamená buď Národního bezpečnostního úřadu nebo zpravodajské služby . Pokud i ten protvrdí negativní výsledek prověrky , bude se moci odvolat k tomu nezávislému odvolacímu orgánu na Státním zastupitelství."

Členy kolegia by navrhoval a po schválení vládou jmenoval ministr spravedlnosti, a to na dobu dvou let. Okruh lidí, jichž se bude prověření týkat určí vláda. Podle novely by sem mohli spadat např. i piloti či zaměstnanci jaderných elektráren a chemických firem.


Čeští krajané v zahraničí možná budou volit do sněmovny už o den dříve než občané Česka, kteří k volebním urnám půjdou v pátek 14. a v sobotu 15. června. Tím by odpadl problém se zveřejňováním průběžných volebních výsledků. V Česku totiž volby skončí v sobotu ve 14:00, na západě USA to ale bude až ve 23:00 středoevropského času. První výsledky by tak občané ČR neměli k dispozici jako doposud, ale až o zhruba 9 hodin později. Ministr vnitra Stanislav Gross po středeční schůzce představitelů parlamentních stran řekl, že zástupci poslaneckých klubů začnou připravovat novelu volebního zákona.

Volby do Poslanecké sněmovny by nyní vyhrála Občanská demokratická strana se zhruba téměř 28 procenty hlasů. Vládní ČSSD by získala téměř 22 procenta. Vyplývá to z průzkumu agentury TNS Factum. ODS svůj náskok před ČSSD opět zvýšila. Nepatrně klesla volební prognóza Koalice KDU-ČSL a Unie svobody DEU, která by nyní získala 18,8 procenta hlasů. Na Koalici se dotahují komunisté, kteří by se do sněmovny dostali se ziskem 18 procent hlasů. Žádná jiná strana už nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.


Korupce je jeden z největších problémů české společnosti. Úplatkářství se ale jen velmi těžce prokazuje. Novou zbraň v boji proti korupci chce nasadit nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. V terénu by se totiž podle ní měli objevit řízení provokatéři - tedy policisté, kteří by například státním úředníkům nabízeli za jejich práci úplatek. Tato metoda má ale řadu odpůrců. Svědčí o tom i nález Ústavního soudu, který před dvěma lety dospěl k názoru, že řízená policejní provokace je nepřípustná:

"Všeho jsem si vědoma. Nicméně snad by se tato metoda dala aspoň promítnout do pracovně právní oblasti. Nekončilo by to tedy trestním řízením, ale propuštěním z práce."

Nejvyšší státní zastupitelství zatím sbírá informace, jak některé země řízenou provokaci v boji s korupcí využívaly - např. v USA se tato metoda úspěšně používá od 80.let. Úřad Marie Benešové může využívání řízené provokace navrhnout. Schválit by jej však museli zákonodárci. Ti ale reagují spíše zdrženlivě.


Bývalý komunistický boss Jozef Lenárt může jít před soud. Nejvyšší soud konstatoval, že se na něj nevztahuje poslanecká imunita a tak nic nebrání jeho stíhání za vlastizradu v srpnu 1968, kdy Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy. Jozef Lenárt se s dalšími vysokými komunistickými funkcionáři pokusil legalizovat jejich vstup vytvořením tzv. dělnicko-rolnické vlády, která měla nahradit vládu zákonnou. Podle předsedy trestního kolegia Nejvyššího soudu Stanislava Riesmana se na toto jednání poslanecká imunita nevztahuje:

"Ten fakt, že on se toho jednání dopustil v době, kdy byl poslanecem, nebo měl dopustit, je prostě irelevantní. To jednání nesouvisí s výkonem poslanecké funkce."


Čeští zemědělci u hranic s Rakouskem bijí na poplach. Tamní půdu stále častěji skupují rakouští sedláci z Evropské unie. Oficiálně nemohou, ale přes nastrčené české společníky vlastní už tisíce hektarů. Břeclavští a znojemští agrárníci proto společně vyzvali vládu i poslance, aby výprodeji půdy zabránili. Zákony by se měly proto upravit tak, aby dovolovaly pouze dlouhodobé vlastnictví půdy a aby její vlastníci měli sídlo v České republice.