Týden v ČR

Václav Havel, Vladimír Špidla a výtvarník Bořek Šípek (uprostřed), foto: ČTK

Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Václav Havel,  Vladimír Špidla a výtvarník Bořek Šípek  (uprostřed),  foto: ČTK
V Bruselu probíhaly v úterý oslavy "Deset dní České republiky v Evropské unii" pořádané stálou českou misí. Zahájil je premiér Vladimír Špidla společně s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Jejich součástí je například výstava někdejšího architekta Pražského hradu Bořka Šípka, festival dokumentárních filmů či setkání podnikatelů a investorů.

Bývalý český prezident Václav Havel zde v souvislosti s jednáním o financích v Bruselu připomněl vyšší smysl existence unie.

"Domnívám se, že otázkou není pouze, co Česká republika dá Evropské unii nebo Evropská unie České republice, zdá se mi, že to není jen otázka jakéhosi byznysu. Domnívám se, že jde o něco jiného, že především jde o to, zda se chceme podílet na nové organizaci globálního či postglobálního světa. Zda chceme či nechceme převzít spoluodpovědnost za budoucnost této civilizace."

Václav Havel v rozhovoru pro Radio Praha vysvětlil, zda považuje úspěšné začlenění republiky do unie evropských států za završení svých celoživotních snah.

"Já si nemyslím, že mé celoživotní snahy budou někdy završeny, ale je pravda, že jsem dost let svého života a dost energie věnoval našemu přijetí do demokratických struktur západního světa. Nebylo to nikterak jednoduché. K zájemcům o členství byla velká nedůvěra, a také to trvalo dlouho, ale nakonec to myslím dobře dopadlo."

A je podle Havla tato nedůvěra členských států zažehnána?

"Asi úplně není, nedůvěra patří asi k životu, tu bude mít každý ke každému. Ale zároveň bychom se měli pokoušet občas si navzájem věřit."


Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross,  foto: ČTK
Výrazné snížení rozpočtových schodků slíbila ve středu česká vláda Bruselu. Zavázala se tím, že v roce 2008 splní všechny podmínky pro vstup do eurozóny, tedy k přijetí eura.

Základní jsou tři podmínky, z nichž dvě plní Česko už dnes. Státní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu je stále hluboko pod požadovaným limitem a rovněž inflace je pod kontrolou. Jediným ožehavým problémem je deficit veřejných rozpočtů, který by měl být pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Letos se má ale pohybovat kolem šesti procent. Vláda proto předložila Bruselu časový harmonogram cesty k euru, který předpokládá, že pod hranici tří procent by se měl deficit dostat v roce 2008. Ministr financí Bohuslav Sobotka připomíná, že s nedodržováním harmonogramu by mělo Česko problémy u Evropské komise.

"Česká republika, pokud by se odchýlila od plnění podmínek, které zde byly stanoveny, by pak musela velmi přesně zdůvodnit, proč k těmto odchylkám došlo. Čili z pohledu Evropské unie je to závazný dokument a je to v zásadě nejdůležitější dokument, který se týká naší schopnosti splnit cíl, ke kterému jsme se zavázali. To znamená, v určitém časovém horizontu se připojit k jednotné evropské měně."

V souvislosti s přechodem na jednotnou měnu se objevuje řada otázek. Vždyť vlastní měny se například stále nechtějí vzdát Velká Británie, Dánsko a Švédsko, které by se splněním kritérií pro vstup do měnové unie neměly mít žádné problémy. Na druhé straně sama Evropská unie dává občas najevo, že noví členové by neměli s přijetím eura spěchat. S tímto názorem se ztotožňuje řada českých politiků. Vláda po přechodu na jednotnou měnu ztratí možnost výrazněji regulovat vývoj hospodářství. Většina odborníků ale dává přednost rychlejšímu postupu. Potvrdil to i hlavní ekonom Raiffeisen Bank, bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

"V situaci, kdybychom přijali evropskou měnu opožděně, tak bychom mohli být vystaveni celé řadě vnějších šoků, vyplývajících z toho, že by koruna byla takovým ostrůvkem v moři eura. A to by lákalo část účastníků finančních trhů ke spekulacím. Tak tomu je dnes, ale o to více by to bylo v situaci, kdyby například Maďarsko, Polsko a další země vstoupily do eurozóny a Česká republika nikoliv."


Originál rukopisu Bedřicha Smetany
Smetanovou Mou vlastí odstartoval ve středu v Obecním domě 59. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Zahajovací koncert přednesl Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod taktovkou Jiřího Kouta. Jak uvedl dramaturg festivalu Antonín Macner, návštěvníci Smetanovy síně si vyslechli netradiční nastudování slavného cyklu symfonických básní.

"My jsme dlouho usilovali o přizvání Jiřího Kouta k řízení zahajovacího koncertu se Smetanovou Mou vlastí. On sám byl trochu zdrženlivý, neboť to je dáno i jeho osobnímu osudy, kdy sám tuto vlast opouštěl a dlouhá léta žil v emigraci. Žije dosud v zahraničí a tak trochu se záměrně Mé vlasti Smetanově po léta vyhýbal."

Zahajovací den je tradičně spojován s výročím úmrtí Bedřicha Smetany, letos stodvacátým. Kromě toho v letošním roce vzpomínáme 180 let Smetanova narození. Před 150 lety se narodil další z českých hudebních velikánů - Leoš Janáček a 2. května uplynulo sto let od smrti Antonína Dvořáka. Všechna tato výročí jsou podle ředitele festivalu Romana Bělora dobrým důvodem k tomu, aby bylo i Pražské jaro více "češtější". A to nejen tím, že bude obsazeno českou hudbou, interpretovanou českými umělci; samozřejmá je i účast významných orchestrů, sólistů a dirigentů zahraničních, kteří vzdají hold naší hudbě.

"Jako příklad uvedu 'Poctu Antonínu Dvořákovi', kterou bude hrát Gewandhausorchester Leipzig pod taktovkou svého šéfdirigenta Herberta Blomstedta. Samozřejmě těch zahraničních sólistů, kteří budou hrát Dvořáka, či jiné české autory, je víc. Jako zajímavost z trošku jiné hudby uvedu, že třeba 'Poctu Emilu Františku Burianovi' bude hrát slavný amsterdamský Ebony Band. Takže my chceme být čeští, ale skutečně v mezinárodním kontextu. Ale v žádném případě 'více český' nebude znamenat cokoli regionálního."