Týden v ČR
Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.
Zavedení 13. a 14. platu v 90. letech mělo zabránit "rozevírání nůžek" mezi mzdami ve veřejném a v podnikatelském sektoru, kde rostly příjmy rychleji. Podle premiéra Vladimíra Špidly se tento systém vůbec neosvědčil.
"Vyvolával spory, nikdy nebyl realizován v plném rozsahu. Mám dojem, že se to stalo pouze jedinkrát, jinak bylo vypláceno vždy přibližně padesát procent, tedy jenom jeden plat. Vzhledem k tomu, že se tento institut neosvědčil, bude zrušen, ale zrušení platů nemá dopad na objem mzdových prostředků, které budou poskytnuty do rozpočtové sféry. Tyto prostředky budou vyšší než letos."
O částky, které letos dostanou zaměstnanci jako třináctý a čtrnáctý plat, se jejich příjem v příštím roce zvýší tak, že se rozpočítají do řádných měsíčních platů. Vláda k tomu ještě přidá další čtyři procenta na vyrovnání předpokládané inflace.
Odborům se to ale nelíbí. Podle názoru mluvčí patnáctí odborových svazů veřejné sféry Aleny Vondrové kabinet jen zakonzervuje letošní propad celoročního příjmu.
"Z hlediska případných finančních úspor je to kontraproduktivní, protože domácností této skupiny zaměstnanců se podílí na spotřebě domácností v České republice třiceti procenty. Samozřejmě pokud o většiny zaměstnanců poklesne celoroční výdělek, poklesne také jejich spotřeba a stát zase nevybere tolik na dani z přidané hodnoty a na spotřební dani."
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale tvrdí, že příjmy zaměstnanců veřejného sektoru naopak porostou. Vláda s tím podle něj počítá už pro předběžná jednání o státním rozpočtu na příští rok.
Na obou stranách fronty bojovalo ve 2. světové válce několik desítek tisíc Čechů a Slováků. Dnes jich žije zhruba poslední tisícovka. Projekt Hlasy hrdinů zatím vyzpovídal 320 z nich a ambicí projektu je získat svědectví všech žijících účastníků 2. světové války, o což se dosud nikdo nepokusil. Víta Makaria ze sdružení Post Bellum jsme se zeptali, kdo tvoří toto sdružení.
"Post Bellum je skupina osob rekrutujících se z publicistických kruhů, především z Českého rozhlasu a dalších médií. Pak je to skupina historiků, která vytváří jakési širší odborné zázemí, aby ten projekt nezůstal jenom v publicistické rovině, ale aby měl i určitou historickou úroveň a mohl být kdykoli v budoucnu použit jako vzácný a za několik let už exkluzivní pramen pro hlubší poznání české historie."
Podle Víta Makaria bude mít sebraný materiál značnou hodnotu nejen pro historiky.
"Dnes česká společnost prakticky nemá k dispozici rozsáhlejší pramennou historickou základnu, která by byla schopná anabázi našich legionářů, toho lidského pohledu, dokumentovat. A právě my se snažíme o to, aby se tato situace v případě našeho druhého zahraničního odboje neopakovala."
"Festival Khamoro se za těch pět předchozích ročníků, protože letos se v Praze koná pošesté, stal skutečně velmi proslaveným a chtěným v tom smyslu, že se zejména poslední tři roky ozývají i ty nejlepší kapely a odborníci."
Na letošním Khamoru vystoupili kromě domácích hudebníků i muzikanti z Ruska, Itálie, Rumunska, Belgie, Španělska nebo Srbska a Černé Hory. Zněla nejen tradiční romská hudba, ale i gypsy jazz. Kromě koncertů proběhly i další akce.
"Ten festival chce ukázat mnohá témata, která jsou diskutabilní nebo jsou tabu, a proto jsou jeho nedílnou součástí vždy semináře,"
dodává romská publicistka Jana Balážová. Jejich účastníci letos diskutovali o tom, jak by mohl romské komunitě pomoci Evropský sociální fond, jaké představy o začleňování Romů do společnosti mají mladí romští intelektuálové, aktivisté a politici nebo jak se mladší romská generace v různých zemích staví k dodržování tradic. Ve čtvrtek ulicemi centra Prahy prošel průvod účinkujících, který romskou kulturu představil veřejnosti.
