Týden v ČR
Přehled nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice dnes připravil Josef Kubeczka.
Vladimír Špidla se přihlásil k sociálnímu modelu Evropské unie a vyslovil se pro reformy, které mají pomoci při zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Za svůj velký cíl ve funkci komisaře pro sociální záležitosti považuje dosažení a udržení vysoké zaměstnanosti v Evropské unii.
"Klíčovými prvky jsou pro mně zaměstnatelnost, ochrana práce, rekvalifikace, celoživotní vzdělávání a intervence v krizi. V současné době již nelze chránit jednotlivé pracovní místo, nýbrž je třeba zachovat práci samu. Rámcem tedy zůstává evropská strategie zaměstnanosti. Jsem připraven udělat maximum pro to, aby se prioritou stalo sledování toho, jak každý z členských států uplatňuje doporučení a hlavní směry pro jednotlivé země."
Vladimír Špidla udělal na poslance Evropského parlamentu smíšený dojem. Sociální demokraté se tvářili o poznání pozitivněji než pravicoví poslanci, všichni se však shodovali, že český komisař neoplývá velkou schopností zaujmout. Velmi negativně reagovali přítomní poslanci Občanské demokratické strany. Místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký zhodnotil Špidlův výkon takto:
"Řekněme, že drží svůj standard v tom dobrém i v tom zlém. Já si myslím, že byl hodně obecný a prázdný, pokud to 'prázdný' není zprofanované slovo, ale příliš konkrétních odpovědí jsme se nedozvěděli."
Podle názorů mnohých komentátorů byl Vladimír Špidla dobře připraven, ale předvedl jen nulové charizma.
"Já se musím bránit schématu, který je občas v Evropě vytvářen a který vytváří apriorní představu, že kdo je pro evropskou ústavu v dnešní verzi je dobrý člověk, a kdo by si dovolil říkat 'ne' tomuto projektu, že je špatný člověk."
Na půdě španělského Senátu se Václav Klaus vyslovil pro silnější vliv národních parlamentů v Evropské unii. Podle něj neexistuje "evropský politický národ", a proto je úloha poslaneckých sborů, jako garantů demokratického vývoje, nezastupitelná.
"Nesmíme dopustit, aby ztrácely svůj vliv, aby ztrácely svůj význam ve prospěch nevolených, byrokratických bruselských struktur. Demokratický deficit, vzdalování rozhodování v rámci Evropské unie od občanů považuji za hlavní hrozbu, které dnes v Evropské unii musíme čelit."
Během projevu ve španělském Senátu prezident Klaus také zdůraznil, že Česko stojí po boku Španělska v boji proti novým bezpečnostním hrozbám a rizikům. Na mysli měl především březnové teroristické útoky v Madridu, při kterých zemřelo na 200 lidí.
"Nedávný strašný teroristický zločin, jemuž padly za oběť stovky vašich nevinných spoluobčanů, nám ukázal, jak křehká je bezpečnost a jak křehké jsou jistoty, na něž spoléháme, a jak nelítostní jsou nepřátelé hodnot, které společně vyznáváme. Stáli jsme na vaši straně a hluboce jsme soucítili s pozůstalými nevinných obětí."
Jak prezident Václav Klaus řekl po jednání s premiérem Josém Luisem Zapaterem, neočekává, že by se Česko rozhodlo radikálně, ze dne na den, stáhnout stovku vojenských policistů z Iráku.
Poutěmi a lidovými oslavami si lidé v úterý připomněli Den české státnosti. Spojen je se jménem českého knížete Václava, který 28.září 935 zemřel jako mučedník a lidé proto tento den už před mnoha lety zařadili mezi křesťanské svátky. Název státního svátku však Václavovo jméno neobsahuje. Den české státnosti je kompromisem, protože při projednávání zákona o svátcích se v roce 2000 strhl ve sněmovně "boj o Václava". V nebývale ostré hádce o jeho roli v dějinách tehdy levice návrh na nový svátek odmítala s argumenty o proněmeckém zneužívání svatováclavské tradice za nacistické okupace Čech a Moravy. Kníže Václav čelil i za života obviněním z proněmecké orientace. Symboliku státnosti získal až později, vysvětluje Jana Gróllová z Ostravské univerzity.
"Teprve se vznikem zemské obce svatý Václav přechází do symboliky patrona české státnosti. K tomu se potom přihlásil i stát po první světové válce, tedy Československo, k odkazu Václava jako patrona české samostatnosti. Proto i dnes je datum 28. září spojeno se svátkem české státnosti."
Svátek katolického světce nepřipomíná jen svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patří Václav II., III., IV., a také poslední dva čeští prezidenti.
