Týden v ČR
Tento týden jsme si připomněli Den české státnosti. Připomínka vzniku samostatného československého státu je pro prezidenta Václava Klause mimořádným svátkem. Klaus to řekl novinářům, když při příležitosti 86. výročí vzniku republiky položil věnec u hrobu prvního čs. prezidenta TGM.
"28. říjen je určitě nejvýznamnější svátek, který naše země má. Já také doufám, že ho občané naší země tímto způsobem vnímají. Pro celé generace našich předků byl sen dosáhnout národní samostatnost a to se před 86 lety podařilo. Možná, že už se nám to dnes zdá jako samozřejmost, ale dlouhá staletí to samozřejmostí nebylo."
Tradičním vrcholem oslav státního svátku byl slavnostní večer ve Vladislavském sále Pražského hradu. Prezident při něm pronesl sváteční projev, kterém uvedl, že česká společnost by se měla smířit s vlastní minulostí. Bez toho podle něj nevede úspěšná cesta dopředu. Právě pochopení totalitní minulosti považuje za obranu před jejím návratem. Poté vyznamenal 21 osobností. Mezi vyznamenanými byli umělci, vědci, i zástupci armády. Největší ovace sklidil legendární letec František Fajtl, který za druhé světové války bojoval v RAF a byl také velitelem leteckého stíhacího pluku, který působil v týlu nepřítele při Slovenském národním povstání.
"Letec, dokud mu funguje aeroplán, tak samozřejmě chce letět. Neměli jsme spojení s Rusama, byly mraky, tak jsem dal rozkaz, ve třech rojích letět prostě na východ. Tři letouny v mém roji se dostaly až do Ruska. Ostatní posedaly v Rumunsku a v Maďarsku. Nouzově. Některé dobře, některé špatně a náš pluk byl rozrušen."
Vyznamenenání získali také nedávno zemřelí Rudolf Severin Krzák, který cvičil v Británii československé vojáky vysazované do protektorátu či Josef Kocourek, který byl nejstarším a nejdéle působícím parlamentním stenografem na světě.
Nejvíce udělil prezident Medailí Za zásluhy, a to 15. Získali je například světově uznávaný molekulární imunolog Václav Hořejší, akademický malíř Josef Jíra, šéfdirigent České filharmonie Zdeněk Mácal. In memoriam obdržel medaili za zásluhy český filmový režisér a scenárista Karel Kachyňa, dále pak olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle či krasobruslařka Ája Vrzáňová.
Počet odposlechů v Česku patří mezi nejvyšší ze všech demokratických států na světě. Ještě před třemi lety odposlouchávala policie jenom dva a půl tisíce pevných linek a mobilů, v současné době se jejich počet pohybuje kolem deseti tisíc za rok. Podle policistů to způsobila především změna zákonů. Od roku 2002 je totiž možné použít odposlech jako důkaz u soudu. Navíc je za strmou křivkou odposlechů také technický rozvoj. Češi už totiž používají dvanáct a půl milionu mobilů.
Podle prezidenta Václava Klause, který se k této věci sešel v úterý s premiérem Stanislavem Grossem, je ale nárůst odposlechů dramatický. Požádal proto premiéra, aby mu co nejdříve předložil podrobnou analýzu i návrh, jak současnou situaci změnit. Podle prezidenta jde o téma velmi závažné.
"Myslím, že také to není otázkou standardního sporu vlády a opozice, myslím, že to také není téma současného předvolebního boje. Myslím, že to je skutečně zásadní otázka důvěry občana ve své instituce, a to, myslím, daleko přesahuje nějakou tu krátkodechost, která tady je."
Premiér Stanislav Gross s prezidentem nesouhlasí, nicméně slíbil, že analýzu dodá do konce roku. I premiér zdůvodňuje nárůst odposlechů přibýváním mobilních telefonů a věří, že mu analýza dá za pravdu.
"Já jsem přesvědčený, že tento materiál povede ke zklidnění atmosféry. Myslím si, že povede k tomu, že veřejnost nebude tak znepokojena, jak z některých zpráv a některých výroků může v tuto chvíli být."
Prezident Václav Klaus v souvislosti s odposlechy dokonce minulý týden vyzval ministra vnitra Františka Bublana, aby zvážil odvolání policejního prezidenta Jiřího Koláře. Ten označil odposlechy za běžnou policejní praxi, která nenarušuje práva občanů, pokud jsou bezúhonní. Ministr Bublan ale policejního prezidenta odvolat nehodlá.
"Ten jeho výrok nebyl příliš šťastný, to jsem dokonce musel i uznat panu prezidentovi Klausovi, že tady se s ním ztotožňuji. Nepovažuji to ale za tak fatální prohřešek, abych ho kvůli tomu musel odvolávat. Navíc to odvolání by mělo i jiný dopad, bylo by vykládáno jiným způsobem. Vztahovalo by se to na probíhající a šetřené kauzy a já nechci, aby toto nastalo."
Opoziční ODS tvrdí, že je nutné v Česku zpřísnit kontrolu odposlechů. Chce navrhnout, aby člověk, který nakonec nebude obviněn, byl o odposlouchávání následně informován. Slibuje si od toho, že soudci budou o odposleších víc přemýšlet a nepovolí je, kdykoli si to policie usmyslí.
"Nám nejde o to, vybrat ten nejkrásnější strom. Pro nás je důležité, jaký vztah mají navrhovatelé k tomu stromu. Oni nám posílají své návrhy, mnohdy jsou to velice zajímavá čtení, příběhy lidí, které tito lidé mají spojeny s tímto stromem, prožili nějaký zajímavý příběh, který se váže k tomu stromu. To je jedno z hlavních kritérií - význam toho stromu pro dané místo."
Soutěž je dvoukolová, lidé nominují stromy do prvního kola. Loni v něm bylo 140 stromů, letos 90, přičemž se do soutěže zapojilo 16 500 lidí. Odborná porota pak vybrala 12 finalistů. Nejkrásnějším stromem České republiky se letos stala šestikmenná lípa, která roste u základní školy v Zámrsku na Ústeckoorlicku. Do soutěže jej přihlásila místní škola, jejíž ředitelkou je Jarmila Jandová.
"My jsme se rozhodli ji nominovat proto, že k ní máme vřelý vztah. Ona je blízko školy, v zámeckém parku, a my kolem ní chodíme do školní jídelny, hrajeme si v zámeckém parku právě v té šestikmenné lípě, kterou nazýváme raketa."
Mezi propagátory akce patří i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který se vyhlašování výsledků soutěže pravidelně účastní.
"Myslím, že je to velmi důležitá aktivita. Je obtížné přitáhnou lidi k péči o životní prostředí a právě ty stromy, to jsou skutečně taková nádherná díla přírody. Já si myslím, že je to způsob, jak spoustu lidí upozornit na stav životního prostředí a jak je přitáhnout k dalším aktivitám."
