Týden v ČR

Kampaň ČSSD (Foto: ČTK)

Jak už jsme Vás informovali, sobotní čtrnáctá hodina uzavřela v České republice volební místnosti, v nichž probíhalo první kolo senátních voleb a volby do krajských zastupitelstev.

Kampaň ČSSD  (Foto: ČTK)
Jak už jsme Vás informovali, sobotní čtrnáctá hodina uzavřela v České republice volební místnosti, v nichž probíhalo první kolo senátních voleb a volby do krajských zastupitelstev.

Za tyto volby politické strany utratily více peněz, než tomu bylo před čtyřmi lety. Zatímco tehdy zaplatila Občanská demokratická strana zhruba 20 milionů korun, letos plánovala utratit asi 40. Ani vládní sociální demokracie nehodlala šetřit a její náklady na kampaň překročily 30 milionů.

Předvolební kampaň se často nesla v duchu vzájemného osočování zejména dvou nejsilnějších stran. Občanští demokraté nazvali svůj volební program Modrá cesta, sociální demokraté přišli s billboardy, na nichž byl nápis Stop modrým tunelům, což bylo zjevnou narážkou na snahy ODS privatizovat nemocnice ve Středočeském kraji. Na výtku ODS, že jde o agresivní předvolební kampaň, reagoval šéf sociálních demokratů Stanislav Gross známým rčením o potrefené huse.

Foto: ČTK
Poslední šetření Centra pro výzkum veřejného mínění na začátku týdne ukázalo, že žebříček stranických preferencí nadále vedla ODS, která měla 28 a půl procenta sympatií. Druzí byli sociální demokraté s podporou 19-ti procent a třetí komunisté - 14 a půl procenta. Lidovcům dávalo přednost osm procent respondentů, unionisté se těšili podpoře pouhého půl procenta oslovených.

Podle politologa Bohumila Doležala výsledky šetření vyvracejí dohady o poklesu voličských preferencí ODS z poslední doby.

"Opozice vlastně získá ještě větší sílu, nežli měla předtím. Rozhodující ovšem nebude to, jestli ODS vyhraje, to se zdá být zjevné, ale to, jak dopadne sociální demokracie."

Stejně tak komentátor Ondřej Neff soudí, že v těchto volbách voliči vystavili sociální demokracii účet za dosavadní vládnutí.

"Lidé 'trestají' vládu za to, že vládne. V polovině jejího volebního období, neboť do parlamentních voleb máme dva roky, kulminuje jakási netrpělivost občanů."

Vítězství ODS v krajských volbách by mohlo být i předzvěstí toho, jak dopadnou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006.


V uplynulých letech jsme si zvykli na to, že z oblasti státních financí přicházejí jen samé chmurné zprávy. V pondělí ale ministerstvo financí zveřejnilo údaje o stavu státního rozpočtu za tři čtvrtletí letošního roku, z nichž vyplývá, že schodek rozpočtu je zatím podstatně nižší, než se všeobecně očekávalo a než loni touto dobou. Jak potvrdil Radiu Praha hlavní ekonom Volksbank Vladimír Pikora, jde o pozitivní vývoj.

"Český státní rozpočet vykazuje za deset měsíců letošního roku schodek necelých 60 miliard korun, což představuje 51 procent celoročního rozpočtového plánu. Schodek je tak o 37 miliard nižší, než by mělo připadat na prvních deset měsíců roku. Jedná se tedy o velmi dobrý výsledek a je pravděpodobné, že výsledky za celý rok budou lepší, než se původně očekávalo. Za tímto lepším než plánovaným vývojem stojí strana výdajů. Zatímco příjmy činí asi 83 procent celoročního plánu, výdaje jen 78,7 procenta."

S těmi výdaji je to ale přece jen složitější. Náměstek ministra financí Eduard Janota uvádí, že výdajová strana rozpočtu konečný deficit vůbec neovlivní. Ministerstva si přidělené peníze ze státní kasy tak jako tak vyberou. Rozdíl oproti minulosti je ale v tom, že od letošního roku se ministerstva nemusí obávat toho, že když přidělené prostředky neutratí do konce roku, tak o ně prostě přijdou.

"Došlo ke změně rozpočtových pravidel. Resorty de facto utratí všechny peníze, ale ve skutečnosti část z nich patrně skončí v rezervních fondech, poněvadž zákon se změnil v tom smyslu, že rozpočtové prostředky, které se nevyčerpají, automaticky nepropadnou a je možné je využít v příštím roce. Zběsilé utrácení už je zbytečné. To už zákon ošetřil."

Parlament schválil pro letošní rok deficit státního rozpočtu ve výši 115 miliard korun. Podle ministerstva financí by výsledný schodek měl být nakonec v rozmezí 100 až 105 miliard.


Ruční papírna ve Velkých Losinách  (Foto: ČTK)
Česká republika předložila UNESCO kandidaturu ruční papírny ve Velkých Losinách na zápis do seznamu světového dědictví. Manufaktura uchovává už více než 400 let tradici výroby papíru na základě znalostí přenesených z Dálného Východu. Česká republika má na seznamu UNESCO už 12 památek. Michal Beneš z ministerstva kultury nám vysvětlil, proč nyní navrhuje právě papírnu ve Velkých Losinách.

"Seznam světového dědictví trpí jednou věcí, že je poněkud nevyvážený pokud jde o druhy jednotlivých památek. To konstatoval i sám výbor pro světové dědictví, že na seznamu je málo památek moderní architektury, památek technických. Odtud právě ten nápad, proč navrhnout Velké Losiny. Jsou tedy navrženy jako památka, která dodnes slouží svému původnímu účelu a věřte, že takových papíren je na evropském kontinentě skutečně velmi málo."

Ruční papírna ve Velkých Losinách  (Foto: ČTK)
Papírna v Losinách, která vznikla za vlády Žerotínů, je dokonce jediná funkční manufaktura tohoto druhu ve střední Evropě. Od konce 16. století až do dnešní doby nebyla její výroba až na velmi krátká období nikdy přerušena. V roce 1987 zde vzniklo Muzeum papíru. K jeho výrobě se dodnes používá výhradně bavlněná a lněná surovina, bez chemických přísad. Jak nám řekl průvodce muzea Richard Sedláček, používá se také pro exkluzivní zakázky a uplatnění našel i ve výtvarném umění.

"Vyrábíme zhruba těch 10 až 11 tun. V minulosti se vyráběla tak zvaná prvovýroba, jenom archy papíru. Kdežto dnes, ne že by o archy zájem nebyl, třeba v oblasti výtvarného umění, ale většina našich zákazníků už má zájem o hotové výrobky."

Tradičním odběratelem zdejších výrobků je například Pražský Hrad.