Týden v ČR
Výběr z nejdůležitějších události tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.
Sociální dávky se v České republice týkají 200 tisíc nezaměstnaných. Minimum, které má sloužit k zajištění obživy a základních potřeb, se má snížit ze současných 4300 na 2870 korun. To má motivovat nezaměstnané, aby si aktivně hledali práci a nezůstávali doma na sociálních dávkách.
Razantní snížení životního minima způsobí jeho nová konstrukce. Zatímco dosud je složeno ze dvou částí - peněz na obživu a na bydlení, nově by měla životní minimum tvořit jen částka na obživu. Lidé, kteří nemají na zaplacení poplatků za byt, by pak měli dostávat příspěvek na bydlení. Pohorší si tak zřejmě lidé, kteří bydlí v místech s levným bydlením.
Jak budou dávky na bydlení vysoké, ještě není jasno, nově by je však měly vyplácet obce. Těm se to nelíbí. Proti je i ministerstvo financí, což potvrdil jeho mluvčí Marek Zeman.
"My nemáme problém s otázkou životního minima. To samozřejmě vítáme. Nicméně, co se týče doplatku na bydlení se domníváme, že jednak již jeden existuje, takže není nutné vytvářet další, a především, že státní dávky by měly vyplácet státní orgány, nikoliv obce."
Nový systém má zejména postihnout ty, kteří nemají zájem hledat si práci a státní podporu zneužívají. Podle ekonoma Petra Zahradníka je opatření vlády nutným krokem.
"Vláda skutečně čelí problému, jak zredukovat výdaje státního rozpočtu, a toto je určitě cesta, jak toho dosáhnout. Je veřejným tajemstvím, že řada objemů sociálních dávek, zejména tohoto typu, je zneužívána. Jakákoliv komplikace těm, kteří tento systém zneužívají, je podle mého názoru krok správným směrem."
Existují ovšem obavy, že pokles životního minima by mohl vyvolat podobně jako loni na Slovensku nepokoje mezi Romy. Mnozí z nich jsou totiž na dávkách závislí.
"Z nich jasně vyplývá, že mé čisté příjmy do období, které uvádí Mladá fronta Dnes, tj. do srpna 1999, nečinily milión devět set padesát tisíc, ale tři milióny pět set třináct tisíc sto sedmdesát jedna korun."
Pokud jde o čisté příjmy Stanislava Grosse do roku 1999, redaktoři Mladé fronty Dnes trvají na zveřejněné částce a odvolávají se na audit nezávislé firmy. Potíž je v tom, co lze zahrnout do čistých příjmů. Premiér uvádí, že do nich započítává i různé poslanecké náhrady. Je ale korektní zahrnovat náhrady, které mají sloužit výhradně k náplni práce poslanců, do čistého osobního příjmu? Co o tom soudí první místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal?
"Já si myslím, že se to nedá zahrnout do čistého příjmu. Ten je příjmem po zdanění. Náhrady, jak známo, zdaněny nejsou a jsou určeny pro jiné platby než jsou běžné náklady rodiny. Je ale možné připustit, že někdo může, když ušetři v náhradách, využít ty prostředky i pro svou osobní spotřebu. Pak je to ale o něčem jiném, pak je to jiný problém. Poslanecká náhrada je prioritně určena k něčemu jinému, než aby vylepšovala rodinné rozpočty."
Štědrý a nepřehledný systém poslaneckých náhrad se ale přes všechnu kritiku veřejnosti i některých politiků stále nedaří změnit.
"První adoptivní rodiče se nám začali hlásit po prázdninách. Do dnešního dne se jich přihlásilo patnáct a máme adoptováno celkem osmnáct dětí. Naši partneři, paraguayská charita, zapojili do projektu celkem jedenáct farností z hlavního města. Pracovníci těchto farností vybírali děti z těch nejchudších rodin. Jde o děti ve školním věku, v podstatě od sedmi let."
Není podmínkou, aby adoptivní rodiče přispívali na děti po celou dobu studia, i když by to bylo ideální. A o jakou částku jde a co se z ní hradí?
"Jedná se o 6600 korun ročně a v případě Paraguaye se hradí nejen školní potřeby a oblečení. Po dohodě s našimi partnery i určitá částka, která bude sloužit na zkvalitnění výživy, protože děti ze sociálně slabších rodin často chodí do školy hladové a během dne nemají možnost se stravovat. Takže jsme chtěli pokrýt i tuto část."
