Týden v ČR
Pojďme se nyní ohlédnout za nejdůležitějšími událostmi tohoto týdne v České republice.
"Chci s tímto návrhem základních bodů seznámit prezidenta republiky. Tyto body komplexní dohody budou projednány ve stranických grémiích a pokud jimi budou odsouhlaseny, tak bude takováto dohoda uzavřena. Časová ambice pro to je v několika nejbližších dnech."
Obě menší strany měly v nové vládě obsadit po třech křeslech, zbylých 11 členů kabinetu včetně premiéra by obsadila sociální demokracie. Původně se uvažovalo o tom, že kabinet bude mít jen 15 křesel, podle dohody měl mít 17 míst, tedy jen o jedno méně než nynější Grossova vláda. Toho měl v čele vlády nahradit diplomat Jan Kohout z ČSSD.
Lídr KDU-ČSL Miroslav Kalousek uzavřenou dohodu zhodnotil slovy:
"Základní body dohody, které jsme uzavřeli, zcela jistě skýtají nejen naději, ale i jistotu, že se bude jednat o efektivně fungující vládu až do konce řádného volebního období."
"Pokládáme ji za nejlepší možné řešení současné situace. Chtěl bych říci, že jednání, přesto že byla časově náročná, byla maximálně věcná a korektní ze všech stran zúčastněných partnerů."
Předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý však vzápětí řekl, že staronové vládní uskupení při hlasování o důvěře ve sněmovně podporu jejich poslanců nezíská.
"Tento pokus o slepenec my nepodpoříme. Samozřejmě neznáme stanoviska ostatních politických stran, nevíme, jak se zachovají komunisté, zejména po tom posledním hlasování ve sněmovně, a nevíme ani, jak se zachovají jednotliví poslanci KDU-ČSL, sociální demokracie a Unie svobody DEU. My v žádném případě nebudeme vyhledávat jakékoliv nespokojence a pokoušet se s nimi vyjednávat."
To po dalším vývoji situace ani nebude zapotřebí. Podrobnosti dohody včetně personálního obsazení ministerstev oznámil Stanislav Gross hned ve čtvrtek prezidentovi Václavu Klausovi. Ten ji považoval za přijatelnou alternativu, která by umožnila standardní ústavní postup.
"Se Stanislavem Grossem jsem vycházel velmi dobře a mrzí mně, že jsem nabyl dojmu, že se o tuto dohodu osobně vůbec nezasadil."
Večerní schůzka zástupců všech koaličních stran, na níž nepřišli jejich předsedové, už nic nového nepřinesla. Stanislav Gross je ale na další jednání připraven.
"Naše nabídka platí a já bych byl velmi rád, kdyby ji KDU-ČSL přijala. Dokonce si dovedu představit, v zájmu této dohody, debatovat i o tom, že třeba jimi nominovaní nestraničtí odborníci nebo i straničtí odborníci, ale ne politicky exponovaní, by měli o jedno křeslo v té vládě víc. Já prostě chci hledat kompromis, chci hledat řešení, ale není možné, že přijde KDU-ČSL a položí na stůl ultimátum ber, neber."
Zklamáním se netajil ani diplomat Jan Kohout, který se měl stát předsedou nové vlády.
"Bude se vracet do Bruselu, kde budu vykonávat své trošku zanedbané povinnosti. Kdyby jednání pokračovala na tom rámci, ve kterém bych stále byl za ČSSD designovaným ministerským předsedou, tak bych se tady určitě zúčastnil těch jednání."
Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka si však nemyslí, že by současná situace vedla k předčasným volbám.
"Já se domnívám, že v této situaci nelze hovořit o tom, že by se přiblížily předčasné volby. Na tom by musela existovat poměrně silná dohoda v Parlamentu. Žádná taková dohoda není a ani ji nevidím na dohled."
Místopředsedu opoziční ODS Petra Nečase takový obrat nepřekvapil s ohledem na to, že sociální demokraté při vyjednávání ustoupili většině požadavků KDU-ČSL. Zároveň potvrdil, že jejich vlastní návrh řešení současné vládní krize je stále na stole.
"Ukazuje to, že opravdu tato vládní konstelace není schopná dalších pozitivních kroků pro Českou republiku. Jediným rozumným, správným řešením je v tuto chvíli dřívější termín voleb. Náš návrh generální dohody demokratických stran představuje schůdné, rozumné, racionální řešení pro tuto politickou krizi. Tento náš návrh je podle našeho hlubokého přesvědčení stále na stole."
Česká republika totiž původně požadovala, aby směla ročně vypouštět do ovzduší 107 milionů tun oxidu uhličitého. Evropská komise náš návrh seškrtala na 90 milionů tun. Schválená částka je tedy kompromisem. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn nepovažuje výsledek za špatný.
"Já myslím, že to je velmi solidní číslo, které umožní českým firmám růst a také umožní, abychom vyráběli elektrickou energii na export, přičemž pro to nebudeme muset nakupovat povolenky v zahraničí. Myslím, že jsme na tom velmi dobře. V těch povolenkách je určitý objem pro nárůst naši produkce. Některé země, jako například Německo, nemají nárůst žádný a u některých jiných zemí bylo snížení jejich požadavků výraznější než u nás, například u Polska nebo u Slovenska."
Podle Vojtěcha Koteckého z hnutí Duha české podniky paradoxně exhalace nebudou muset snižovat, ale naopak zvýšit.
"Na druhou stranu je to daleko lepší než ten původní vládní plán. Dokonce i ministr životního prostředí Libor Ambrozek navrhoval ještě větší znečištění než komise nakonec schválila. Ten výsledek je tedy dost vážná lekce pro české ministry, že ten problém musí brát vážně."
Schválený limit umožní rozvoj českých průmyslových podniků do té míry, že nebudou nuceny nakupovat povolenky k vyšším emisím. Ekologové tvrdí, že schválený limit znamená další znečišťování ovzduší. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina s tím ale nesouhlasí.
"Emise CO2, oxid uhličitý není znečišťovatel, čili to není nic, co by kazilo naše ovzduší. To je záležitost celosvětová, globální, která způsobuje v horizontu nějakých třiceti až padesáti let skleníkové efekty na Zemi, ale nejedná se o znečišťování ovzduší. Tato argumentace je tedy naprosto nesmyslná."
Podle členky vládní komise pro změny klimatu, senátorky Jitky Seitlové, neobstojí ani spekulace, že by si bohaté podniky nakoupily povolenky a nestaraly se o snižování emisí. Naopak. Je to pro ně stimul pro modernizaci, která v budoucnu přinese efektivitu.
Systém obchodování s povolenkami, který je součástí zavádění Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů, platí v Evropské unii od 1. ledna 2005.
