Týden v ČR

Františkovy Lázně
0:00
/
0:00

Ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi tohoto týdne v České republice Vám teď nabízí Josef Kubeczka.

Nový premiér Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Česko má nového premiéra a novou vládu. Prezident Václav Klaus jmenoval v pondělí do čela vlády místopředsedu ČSSD Jiřího Paroubka, na jehož nominaci se shodly koaliční strany. Nový kabinet se od předchozího Grossova týmu příliš neliší. Jsou v něm pouze čtyři noví ministři, z nichž jedna je žena. Ke dvojici sociálních demokratek, ministryň školství a zdravotnictví Petře Buzkové a Miladě Emmerové, přibyla nestranička Dana Bérová, ministryně informatiky. Nejvíce křesel v kabinetu, 12, obsadí sociální demokraté, po třech lidovci a unionisté. Prezident Václav Klaus po jmenování kabinetu vyjádřil naději, že vláda začne okamžitě pracovat.

"Doufám, že vláda nebude nárokovat sto dní seznamování se se svými povinnostmi a se svými úkoly. Nebude také doufám očekávat, že bude mít sto dní takového toho standardního novinářského hájení. Velmi bych si přál, aby vláda začala fungovat pokud možno co nejrychleji."

Jiří Paroubek na to odpověděl:

"Chtěl bych Vám slíbit, že tato vláda bude dělná a že od prvního okamžiku využije veškerého času, který je jí dán k dispozici, a v krátké době také požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru, jak to odpovídá parlamentním zvyklostem v naší zemi."

Prezident Václav Klaus jmenoval Jiřího Paroubka premiérem  (vlevo),  foto: ČTK
Nová vláda ale ještě nemá nic jistého. Je možné, že se proti ní při sněmovním hlasování o důvěře postaví i několik sociálnědemokratických poslanců. Jan Kavan naznačil, že se po středečním jednání s premiérem Jiřím Paroubkem a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou možnost dohody spíše vzdálila. Kavan a jeho stranický kolega Vladimír Laštůvka chtějí posílit vliv ČSSD na českou zahraniční politiku. Žádají, aby se prvním náměstkem ministra stal současný velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček. Jeho jméno ale Jan Kavan potvrdit nechtěl.

"To si myslím, že by mělo být předmětem jednání příští týden. V této chvíli mohu pouze říct, že na obsazení funkce prvního náměstka člověkem za ČSSD jsme se zatím neshodli. O konkrétních jménech si myslím není vhodné teď hovořit."

Další jednání proběhnou příští týden. Podle premiéra Paroubka ale jde hlavně o spolupráci mezi resortem a zahraničním výborem sněmovny. Prezident Klaus naznačil, že pokud by sněmovna nové vládě nevyslovila důvěru, čtvrtému seskupení by už zelenou nedal.

Za priority nového kabinetu označil premiér Paroubek snížení daní ze středních a nízkých příjmů, přípravu tezí důchodové reformy, předložení zákona o střetu zájmů, zákona o úpadku, státní rozpočet na příští rok. První prioritou je ratifikace evropské ústavy.

Ekonomové nedávají vládě Jiřího Paroubka příliš velké šance na uskutečnění opravdových ekonomických reforem. Shodují se, že s opravdu podstatnými reformami se má začít vždy na začátku funkčního období vlády. Před volbami jsou politici - ve snaze zajistit své straně co nejvíc hlasů - náchylní k provádění jen populistických opatření.


Františkovy Lázně
Františkovy Lázně se ve středu staly Historickým městem roku 2004. S tímto titulem obdržely cenu za nejlepší přípravu a provedení státního Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Ministerstvo kultury současně předalo státní ceny za památkovou péči architektu Milanu Pavlíkovi a in memoriam architektu Bohumíru Kozákovi. Porotu soutěže zaujala podoba Františkových Lázní a plány rozvoje města, které respektují historické hodnoty a snaží se uchovat původní lázeňskou atmosféru z 19. století. Jak město peníze využívá, popsala během slavnostního předání ceny jeho starostka Libuše Chrástová.

"My jsme celkově dostali 32 milionů korun během deseti let a využívali jsme je hlavně k obnově komunikací, památek, například soch, secesních laviček. Dále také k opravě Lázní dvě, které byly po požáru. Největší akcí byla oprava Společenského domu."

Na titul "Historické město roku" byla s Františkovými Lázněmi nominovaná města Česká Kamenice na Děčínsku a jihomoravské Boskovice.

V této souvislosti je třeba říci, že na Program regenerace městských památkových rezervací a zón má ministerstvo kultury pro letošek k dispozici jen 160 milionů korun. Je to nejméně od roku 1992, kdy vláda tuto formu podpory obnovy památkového fondu schválila. Ministerstvo ročně rozděluje do pěti programů památkové péče zhruba 600 až 750 milionů korun. Vedle regenerace jsou to dále programy týkající se záchrany památek, péče o vesnické celky, havarijní program a program restaurování movitých kulturních památek.

Jak řekl místopředseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Vladimír Vihan, nedostatek peněz hlavně zpomalí proces obnovy památek.

"Budou se obnovovat takové památky, kde je možný rychlý návrat vložených prostředků. Pochopitelně to zpomalí obnovu památek patřících obcím, zejména těm menším městům, to znamená spíše památkové zóny než památkové rezervace."

Městských památkových rezervací je v Česku čtyřicet, městských památkových zón 258.