Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Česko si ve čtvrtek připomnělo výročí 17. listopadu 1939 a 1989. U Hlávkových kolejí v Praze si smrt Jana Opletala a popravu vůdců českého studentstva během listopadových událostí roku 1939 připomněli přední představitelé státu.

Foto: ČTK
Česko si ve čtvrtek připomnělo výročí 17. listopadu 1939 a 1989. U Hlávkových kolejí v Praze si smrt Jana Opletala a popravu vůdců českého studentstva během listopadových událostí roku 1939 připomněli přední představitelé státu. Prezident Václav Klaus poukázal také na důležitost 17. listopadu 1989, který odstartoval pád komunismu v Česku. Obě data mají podle něj nadčasový význam:

"Připomínají nám ideály svobody a demokracie, na nichž stojí naše moderní státnost, připomínají nám ty, kteří za ně položili své životy. Je naší povinností předat toto poselství i těm generacím, které se narodily již ve svobodě a tvrdými zkouškami minulosti neprošly. Jen tak si můžeme naši svobodu uchovat."

Na Národní třídě v Praze si lidé i politici připomněli výročí 17. listopadu 1989. Václav Klaus tam zdůraznil, že transformace společnosti po pádu komunismu se povedla. Premiér Petr Nečas zase považuje za přirozené, že lidé zapomínají a říkají, že před rokem 1989 se měli lépe:

"Mně to úplně nepřekvapuje. Za prvé přece jenom rádi zapomínáme, za druhé, když si vzpomeneme na období před rokem 1989, tak i řada z nás si vzpomene na řadu hezkých věcí hlavně z osobního života. Považuji to svým způsobem za kombinaci takového zapomínání nebo i nostalgie za dobou, kdy nám prostě bylo o 20, 25 let méně."

Připomínce událostí 17. listopadu 1939 a 1989 však v Praze a dalších českých městech dominovaly demonstrace proti vládním reformám. Více než tisíc lidí se sešlo na pražském Václavském náměstí, stovky demonstrantů dávaly najevo nesouhlas s vládní politikou v Brně, Ostravě a Olomouci. Centrem hlavního města procházely ve stejnou dobu také stovky stoupenců krajně pravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti a jejich odpůrců z iniciativy Ne rasismu. Policie střetům mezi nimi zabránila.


Někdejší premiér a politický vězeň Rudolf Beran, signatářka Charty 77 Jelena Mašínová nebo člen protinacistického odboje Karel Pajer - to jsou jen tři ze dvaceti jmen, která Ústav pro studium totalitních režimů ve středu vyznamenal pamětní medailí Václava Bendy. Tu předává, a to i posmrtně, lidem, kteří se zasloužili o boj proti nacismu a komunismu. Jaké osobnosti se pro toto ocenění vybírají, vysvětlil historik Pavel Žáček:

"Byla zřízená pro ocenění osobností, které se angažovaly za svobodu a demokracii během dvou totalitních režimů, které postihly bývalé Československo. A to osobností, jak domácí, tak zahraniční, které ještě v minulosti nebyly ze strany ČR oceněny. Čili vybíráme si určitou specifickou skupinu osobností, které vlastně zkoumáme, bádáme i v rámci naší badatelské činnosti."


Martin Kuba,  foto: ČTK
Na post ministra průmyslu a obchodu prezident Václav Klaus ve středu jmenoval Martina Kubu. Ten ve vládě nahradil Martina Kocourka, který odstoupil kvůli aféře kolem podezřelého přesunu 16 milionů korun na účet své matky. Prezident Klaus řekl, že stát nyní - v době hospodářské krize - potřebuje funkční ministerstvo průmyslu a obchodu. Martin Kuba podle něj má především pomoci českým firmám prosadit se na zahraničních trzích:

"Ministr obchodu musí být i cestovatelem po světě, který za sebou bude táhnout naše firmy a otvírat jim dveře k trhům, které nutně potřebujeme. Jsou to trhy, které jsou spíše od nás vzdálenější než bližší v dnešní době a v dnešní ekonomické situaci."

Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela získává průmysl v osobě Martina Kuby erudovaného odborníka:

"Myslím si, že ministerstvo získává kvalitního člověka po odešlém panu ministru Kocourkovi. Kroky nového ministra by měly navazovat na to, co už je uděláno, a to je dále se věnovat podpoře exportu a samozřejmě i navázat na práci minulého ministra, a to je řešení konkurenceschopnosti."

Podle Martina Kuby v jeho prospěch rozhodlo i to, že vláda plánuje na jihu Čech dostavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín.


Řád křížovníků s červenou hvězdou objevil novou relikvii sv. Anežky České, jde o zlomek vřetenní kosti pravé ruky. Relikviář s ostatkem pochází zřejmě z roku 1760 a k vidění bude na výstavě věnované této světici v Anežském klášteře v Praze při příležitosti oslav 800. výročí jejího narození a 22 let od svatořečení. Ve středu relikvii představili novinářům. Historik Jaroslav Šebek připomněl význam této světice pro současnost:

"Ona je vnímána jako patronka těch sociálních aktivit, které byly směřovány vůči sociálně vyloučeným lidem - nemocným a starým. Současně si myslím, že má ještě význam společenský, protože ona vždycky preferovala zájem, který je obecnější, který je daleko širší než jenom ten svůj osobní."


Foto: ČTK
Popáté za sebou dokázali čeští fotbalisté postoupit na mistrovství Evropy. V baráži o šampionát v roce 2012 vyřadili Černou Horu, nad kterou vyhráli oba duely: minulý pátek v Praze 2:0, v úterý odvetu v Podgorici 1:0. Brankář českého týmu Petr Čech k průběhu celé kvalifikace uvedl:

"Byla to dlouhá cesta. Začali jsme ji tím nehorším možným způsobem - měli jsme deset šancí proti Litvě a prohráli jsme. Pak i to prostředí celkově nebylo úplně příjemné, protože jsme bojovali o přízeň diváků praktický celého posledního dva a půl roku. Od doby, co tým převzal trenér Bílek, se měnili hráči, měnila se generace, nebylo to vždycky jednoduché. Ale zase o to víc jsme se semkli, chtěli jsme všem těmto lidem ukázat, že to dokážeme. I když ty zárodky bolely, tak nakonec jsme si to uhráli sami."