Týden v ČR

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Prezident Václav Klaus dokončil ratifikaci Lisabonské smlouvy. S nejhorším výsledkem za posledních 16 let skončilo na konci října hospodaření státu. Vláda chce výrazně zasáhnout do výběru dodavatele na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Už víc než 80 procent Čechů nepovažuje návrat komunismu za pravděpodobný a ani si ho nepřeje. Zpřístupnit veřejnosti práci vědeckých ústavů a seznámit ji s jejími výsledky - to je smyslem Týdne vědy a techniky, který od pondělí do neděle pořádá Akademie věd. Řád Bílé opice, který uděluje Česká unie karikaturistů, putoval v úterý k legendě českého kreslířství Vladimíru Jiránkovi.

Prezident Václav Klaus dokončil ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jako poslední v Evropské unii tento dokument v úterý podepsal, jen několik hodin poté, co Ústavní soud rozhodl, že tato smlouva je v souladu s českou Ústavou.

"Lisabonská smlouva, pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropského společenství, jako celek není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky," prohlásil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ukončení řízení před tímto soudem bylo poslední podmínkou pro prezidentův podpis. Václav Klaus takové rozhodnutí soudu očekával, ale přesto verdikt zkritizoval:

"Nález Ústavního soudu není neutrální právní analýzou, ale zaujatou politickou obhajobou Lisabonské smlouvy ze strany jejích stoupenců. Je to vidět i na zcela neadekvátním konfrontačním způsobu zpracování i prezentace tohoto nálezu."

Svůj podpis pod Lisabonskou smlouvu poté připojil i premiér Jan Fischer. Většina politiků ocenila zejména rychlost, s jakou prezident na verdikt soudu reagoval. Odpůrci názoru, že je Lisabonská smlouva v souladu s českou Ústavou, si chtějí stěžovat až u evropského soudního dvora.


S nejhorším výsledkem za posledních 16 let skončilo na konci října hospodaření státu. Schodek je 138 miliard korun. Oproti minulému měsíci se deficit zvýšil o 50 miliard. Kvůli recesi klesají daňové příjmy a naopak rostou sociální výdaje. Například na podporách nezaměstnaným vyplatil stát od začátku roku už dvakrát víc peněz než loni. Letos stát vybral na daních méně hlavně od firem, říká náměstek ministra financí Bohdan Hejduk:

"Nejvyšší pokles výběru daní je u daně z příjmu právnických osob, kde se přímo promítá ekonomická recese. Když srovnáme stejné období loňského roku s letošními deseti měsíci, tak se vybralo méně o 37,5 miliardy korun na této dani. Z příjmu fyzických osob je údajně ten pokles menší, je to pouze necelých 8 miliard korun."

Co se týče nezaměstnanosti, ta letos ve 3. čtvrtletí stoupla na 7,4 procenta. Je to nejvyšší meziroční růst od začátku šetření v roce 1993. Informoval o tom ve středu Český statistický úřad. A podle analytiků se trend hned tak nezmění. Co můžeme čekat koncem roku, přiblížil Jan Vejmělek z Komerční banky:

"Ke konci roku očekáváme míru nezaměstnanosti kolem 9,5 procenta. Trend se zřejmě nezastaví ani v prvním čtvrtletí příštího roku. Celkově očekáváme, že míra nezaměstnanosti by měla kulminovat těsně nad deseti procenty někdy na přelomu prvního a druhého kvartálu příštího roku."


Vláda chce výrazně zasáhnout do výběru dodavatele na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Sdělil to v neděli vicepremiér Martin Barták. Stát je většinovým majitelem Českých energetických závodů, a proto má mít vláda podle ministra Bartáka vliv na rozhodování:

"Vláda je povinná zajistit svým občanům dostatek zdrojů, zajistit jistit jejich bezpečnost, a to i v oblasti energetiky. Tudíž i po poradě s panem premiérem Fischerem jsme konstatovali, že role vlády v tomto rozhodování musí být mnohem větší a vláda do tohoto procesu v dohledné době velmi výrazně vstoupí."

Objem zakázky na výstavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně s opcí na další dostavby se odhaduje na 500 miliard korun. Do tendru se přihlásili tři uchazeči.


Už víc než 80 procent Čechů nepovažuje návrat komunismu za pravděpodobný a ani si ho nepřeje. I k tomuto výsledku došel průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, který mapoval postoje veřejnosti k sametové revoluci. Z výsledků například vyplývá, že 45 procent dotazovaných považuje současné poměry za lepší než před rokem 1989, opačně odpovědělo 14 procent lidí. Do projektu se zapojilo přes tisíc respondentů žijících na našem území, řekl v pondělí Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění:

"Jsou to data, která jsou zhruba dva měsíce stará. Je to v podstatě první výzkum, který proběhl v takto konzistentní formě. My jsme samozřejmě celou řadu otázek a celou řadu šetření, která se týkala dílčích problémů, pokládali i v minulosti, ale teď, po roce 1989, jsme v podstatě celý výzkum věnovali právě tomuto tématu."

Mezi tématy se objevily třeba obecné názory na listopadový převrat, postoje k vyrovnávání se s komunistickou minulostí nebo hodnocení změn politického systému, sdělil sociolog Daniel Kunštát:

"Poměrně pozoruhodné je to, že po těch dvaceti letech se v podstatě pohled veřejnosti na systémovou změnu v roce 1989 zlepšuje. Pohled českých občanů je, řekl bych, pozitivnější vzhledem k transformačním změnám v roce 1989 a v létech následujících. My se domníváme, že to do značné míry souvisí s určitou generační obměnou."


Zpřístupnit veřejnosti práci vědeckých ústavů a seznámit ji s jejími výsledky - to je smyslem Týdne vědy a techniky, který od pondělí do neděle pořádá Akademie věd. Popularizační vědecký festival má také získat pro vědeckou práci středoškolskou mládež a mládež vůbec. Ta totiž, jak říká předseda akademie věd Jiří Drahoš, o vědě mnoho neví:

"Oni pořád považují vědce za takové ty podivíny, kteří se prohrabávají buď stohy knih v historických ústavech, nebo se věnují nějakým laboratorním pokusům, zejména třaskavým. Skutečnost je pochopitelně jiná, takže náš zájem byl od samého počátku seznámit mládež s tím, co se vlastně ve vědeckých ústavech děje."


Řád Bílé opice, který uděluje Česká unie karikaturistů, putoval v úterý k legendě českého kreslířství Vladimíru Jiránkovi. Jednasedmdesátiletý ilustrátor a karikaturista se od roku 1990 věnuje také politickým tématům. Mezi jeho nejznámější kreslené postavičky patří Bob a Bobek nebo Pat a Mat, které ožily ve stejnojmenných večerníčcích, sdělil místopředseda České unie karikaturistů Ivan Hanousek:

"My vždycky čteme tomu laureátovi řeč, náš předseda, kde také sděluje, za co tu cenu dostává. U Vladimíra Jiránka je uvedeno, já to budu citovat: Za mnohaletou popularizaci českého kresleného humoru, vytvoření jedinečného autorského stylu srozumitelného nejširšímu publiku, za občanskou angažovanost i osobní zásluhu při vzniku České unie karikaturistů."