Týden v ČR
Inspekce ministra vnitra a civilní rozvědky šetří únik videozáznamu z lednové schůzky kancléře prezidenta Jiřího Weigla a bývalého poradce Miloše Zemana Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy. Odchod do důchodu v 65 letech a placení povinného pojistného 35 let místo dosavadních 25. Česko vyslalo do afghánské provincie Lógar první část vlastního provinčního týmu, který by měl zabezpečovat rozvoj regionu.
Inspekce ministra vnitra a civilní rozvědky šetří únik videozáznamu z lednové schůzky kancléře prezidenta Jiřího Weigla a bývalého poradce Miloše Zemana Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy. Spekuluje se, že mohlo jít o pokus o získat hlasy sociálnědemokratických zákonodárců pro volbu Václava Klause. Záběry z této schůzky rozhodly mimo jiné o tom, že se Strana zelených minulý týden přiklonila k veřejné volbě prezidenta.
Český rozhlas zjistil, že videozáznam vyzvedl 24. ledna v hotelu Savoy policista z jednotky, která se specializuje na sledování osob, a požádal ho o to pracovník civilní rozvědky. O celé záležitosti byl informován premiér Mirek Topolánek:
"Ukazuje se, že to DVD se záznamem schůzky v hotelu Savoy získal příslušník Útvaru zvláštních činností Policie České republiky. Ten jednal na základě žádosti vysokého důstojníka Úřadu pro zahraniční styky a informace, což je služba, která podléhá ministru vnitra. Policista ani příslušník toho úřadu k tomu neměli žádný zákonný důvod. To, jestli o té věci věděli nadřízení, je věcí dalšího šetření."
Za únikem nahrávky do médií stojí podle premiéra Topolánka bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák a někdejší mluvčí bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce Petr Dimun. Oba se tomuto nařčení brání. Karel Randák takto:
"Premiér by měl předložit nějaké důkazy, že za tím stojím já. Na druhou stranu mě vůbec nepřekvapuje, že to pan premiér říká, protože pan premiér už mě osočil z tolika věcí, že si nemyslím, že to je ta nejhorší věc, ze které jsem nařčen."
Petr Dimun, který nyní spolupracuje s ČSSD, dodává svůj názor na tuto kauzu:
"Považuji vyjádření pana premiéra za naprosto absurdní, nezakládající se na pravdě. Nepopírám, že se s panem Randákem znám, koneckonců je to velmi uznávaný odborník ve své oblasti, nicméně nikdy jsme neřešili tu záležitost, která byla jmenována, to znamená nějaké nahrávky z hotelu Savoy. To je pod moji úroveň i pod úroveň pana Randáka. Je o to horší, že takováto obvinění padají z úst pana premiéra. Já se domnívám, že to je celé hra představitelů ODS související s prezidentskou volbou, snaha vrhnout špinavé světlo na ČSSD a snažit se vytvořit jakousi pseudorealitu, něco podobného jako Kubiceho zpráva. Není náhodou, že stejní aktéři se kolem této kauzy pohybují."
Šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Lang ale ve středu večer potvrdil, že premiérova slova o roli Karla Randáka a Petra Dimuna, vycházejí z pravdivých informací.
"Kroky, které děláme my, by musela dělat jakákoliv vláda v jakémkoliv politickém nebo stranickém složení. Prostě ten demografický vývoj nejde obejít, nejde s prominutím 'ošulit', to prostě takhle je. To, že tato populace stárne tímto výrazným způsobem, je mimo vší pochybnost a reagovat se na to musí. Zodpovědná vláda nemůže konat jinak než koná tato vláda."
Kabinet počítá s tím, že sněmovna o návrhu rozhodne do konce prvního pololetí. Postupné zvyšování věku odchodu do penze vždy o několik měsíců později už začalo a má pokračovat až do roku 2030. Ekonomové vládu chválí za to, že potřebný krok dále neodkládá. Na nutnost reformy upozornil například Aleš Michl z Raiffeisenbank:
"Čím déle se politici nebudou schopni dohodnout na nějaké komplexní změně důchodového systému, tak tím více bude přicházet nepopulárních opatření, jako to současné, a to je prodloužení věku odchodu do důchodu. Letošní rok je první v historii, kdy bude počet osob starších 60 let větší, než počet mladších teenagerů."
"Úkolem tohoto kontingentu je především podpora afghánské vládě při zabezpečení stabilního prostředí při rozvoji provincie. Tým se skládá z vojáků, kterých je asi 200 a z 10 civilistů, odborníků na různé profese. Jsou tam odborníci na zemědělství, geologii, vzdělání a podobně. Především je třeba zjistit, o co mají v Afghánistánu zájem."
Vojáci by měli zajistit právě bezpečnost civilních expertů. Ti odletí do Afghánistánu v březnu.
Česká republika uvažuje také o tom, že v Afghánistánu nasadí své vojáky i do bojových oblastí, a pomůže tak Nizozemcům, kteří tam působí. Řekl to ministr zahraničí Karel Schwarzenberg:
"Pokud se nám opravdu podaří dát Lógar do pořádku a bude to bezvadně fungovat, tak uvažujeme o tom, že bychom snad Holanďanům pomohli. To není americký nátlak, dokonce kdyby byl nátlak, tak by mě to odradilo. Holandsko, které je jenom nepatrně větší než my, tam opravdu dělá mnoho a tudíž bychom jim měli trochu pomoci, protože oni to mají také těžké."
