Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Svoboda a odpovědnost - to bylo téma letošního ročníku mezinárodní konference Forum 2000, kterou v neděli zahájil v Praze exprezident Václav Havel. V Kongresovém centru v Praze se v úterý konalo zajímavé, ale také dojemné setkání. Brit Nicholas Winton, který před druhou světovou válkou zachránil 669 českých dětí, se setkal se studenty, členy diplomatického sboru a také s některými dětmi, které díky němu přežily válku.

Zleva: Jiří Dienstbier,  Václav Havel a Ségolene Royalová na Foru 2000,  foto: ČTK
Svoboda a odpovědnost - to bylo téma letošního ročníku mezinárodní konference Forum 2000, kterou v neděli zahájil v Praze exprezident Václav Havel.

"Mluvením na konferencích se svět rázem nezmění. Přesto věřím, že i to má veliký smysl. Neboť na začátku je vždycky slovo," zdůraznil v zahajovací řeči Václav Havel. K hlavnímu tématu letošní konference prohlásil, že podle jeho mínění svoboda otevírá prostor odpovědnosti. A čím méně odpovědnosti v tomto prostoru je, tím se i svoboda stává plytší, řekl exprezident. Připomněl, že účastníci Fora 2000 se scházejí už pojedenácté, i když si původně myslel, že konference bude jen jedna. To je podle Havla svědectví, že problémy, kterým čelíme, jsou vážné.

Že konference Forum 2000 si ani tak nekladou za cíl ovlivnit současné události, jako spíše ve svobodné a odpovědné debatě identifikovat hrozby, zopakoval i předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který pozdravil účastníky konference prostřednictvím videozáznamu a velmi ocenil výběr tématu svoboda a odpovědnost. K souladu názorů se připojila také generální guvernérka Kanady Michaëlle Jeanová:

"Nemáme jinou možnost, než chápat termín 'občanská odpovědnost' v co nejširším kontextu. Naše svoboda už nemůže naplňovat jen zájmy jednotlivců, ale zájmy každého člověka."

Aktuálně se delegáti konference věnovali zejména Barmě. Václav Havel vyzval účastníky k podpisu petice na podporu disidentky Aun Schan Su Ťij.


Foto: ČTK
V Kongresovém centru v Praze se v úterý konalo zajímavé, ale také dojemné setkání. Brit Nicholas Winton, který před druhou světovou válkou zachránil 669 českých dětí, se setkal se studenty, členy diplomatického sboru a také s některými dětmi, které díky němu přežily válku. V roce 1939 se tehdy třicetiletému burzovnímu makléři podařilo z Československa vyvézt téměř sedm set židovských dětí a umístit je v rodinách ve Velké Británii. Dnes má "Wintonova rodina" už na pět tisíc potomků. Sám Nicholas Winton o svém mimořádném činu nikomu neřekl dalších padesát let a přišlo se na něj náhodou, když jeho žena na půdě objevila kufr s dokumenty. BBC pak do studia pozvala Wintonovy zachráněné děti a o jeho akci se dozvěděl celý svět. Sám Winton však ve svých osmadevadesáti letech zůstává velmi skromný:

Foto: ČTK
"Když jsem před sedmdesáti lety udělal to, co jsem udělal, vůbec jsem netušil, jaký to bude mít dopad v budoucnosti. Pokud ale ten příběh pomůže lidem, aby doufali v lepší budoucnost, tak je to dobře."

V Kongresovém centru se sešlo také asi dvacet Wintonových "dětí". Dodnes se s Nicholasem Wintonem stýkají. Lady Milena Grenfell-Baines z Velké Británie, která k nim rovněž patří, obdivuje jeho vitalitu:

"On sice má být v důchodu, ale je zván po celém světě. Je velmi aktivní, stále se k němu hlásí další děti a potomci. Takže je to tedy starý pán, který starý není."

Nicholase Wintona povýšila britská královna do šlechtického stavu a v roce 1998 mu byl na Pražském hradě udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Z iniciativy českých studentů vznikla podpisová akce s výzvou, aby mu byla udělena Nobelova cena míru. Pod peticí je přes 32 tisíc podpisů a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg podal švédskému výboru návrh na její udělení siru Wintonovi. 17. září letošního roku ocenil Nicholase Wintona i americký Kongres. Sněmovna reprezentantů jednohlasně přijala rezoluci, která záchranu 669 židovských dětí z Československa považuje za mimořádný a pozoruhodný čin.


Foto: ČTK
V České republice právě probíhá čtvrtý ročník sbírky Postavme školu v Africe. Cílem akce je získat peníze na výstavbu základních škol v africké Etiopii. Sbírku pořádá společnost Člověk v tísni. Etiopie byla zvolena jako země, v níž tato společnost podpoří základní školství. Svou stálou misi tam založila v roce 2003. Proč byla vybrána právě tato země, nám sdělil Jiří Plecitý, koordinátor afrických misí Člověka v tísni:

"Etiopii jsme si vybrali již před čtyřmi lety. Je to tím, že Etiopie patří skutečně mezi nejchudší země světa, objevuje se v tabulkách na posledních místech. Je to ale také tím, že Česká republika měla vztah k Etiopii. K této sbírce jsme tam přistoupili rovněž proto, že tam máme více projektů Člověka v tísni a celkové náklady jsou tak mnohem nižší."

Regiony, kde školy postavené společností stojí, jsou většinou ty nejchudší z celé země. O školy je obrovský zájem, třídy jsou plné dětí, které za vzděláním putují třeba i několik kilometrů. Žáci jsou různého věku i pohlaví. Postavením budovy však práce Člověka v tísni nekončí. O školu se i nadále starají, hledají možnosti, jak ji dále podpořit a jejím prostřednictvím se dostávají blíže místní komunitě. Mají tak lepší možnost zjistit problémy, které její obyvatele trápí, ať už se jedná o nemoci, hlad či sociální problémy.