Týden v ČR

Miroslav Kalousek (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Vládní reforma veřejných financí se setkala i s kritikou z koaličních lavic. Reforma počítá s 15 procentní daní z tzv. superhrubé mzdy, do které se počítává i zdravotní a sociální pojištění. Má se také zvednout snížená sazba daně z přidané hodnoty z 5 na 9 procent. Nejhlasitěji proti reformě vystoupil poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý.

Miroslav Kalousek (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
Vládní reforma veřejných financí se setkala i s kritikou z koaličních lavic. Reforma počítá s 15 procentní daní z tzv. superhrubé mzdy, do které se počítává i zdravotní a sociální pojištění. Má se také zvednout snížená sazba daně z přidané hodnoty z 5 na 9 procent. Nejhlasitěji proti reformě vystoupil poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý. Opatření podle něj nepovedou ke zjednodušení daňového základu ani daňového přiznání. Chce sněmovně navrhnout změny.

"Poslanecká sněmovna buď změny akceptuje a bude to v souladu s programem ODS nebo s jeho původním záměrem. Pokud se něco takového nepodaří, tak já samozřejmě nemůžu připojit svůj podpis k návrhu, který zcela opouští program ODS. Nepřipojit se, znamená, nedojde-li v něm ke změnám, ho nepodpořit."

Vláda chce, aby sněmovna přijímala návrh reforem jako jeden celek, tedy bez pozměňovacích návrhů. Pokud reformy ve sněmovně neprosadí, chce směřovat k předčasným volbám.

Jiří Čunek, foto: ČTK
Osud reformy veřejných financí záleží také na vývoji v koalici. Napětí kolem vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka houstne. Během zasedání vlády žádalo několik stovek romských aktivistů jeho odstoupení. Vadí jim nejen jak šéf lidovců mluví o Romech, ale také to, jakým způsobem je nechal vystěhovat z centra Vsetína. Čunek vyšel ven s demonstranty diskutovat, sklidil ale pískot. Stačil jen vysvětlit, jak svá slova o "opálených lidech, kteří dělají binec" myslel.

"U politiků to tak je, že část je proti a část je pro. Já jsem řekl, že ten výrok byl nešťastný a z toho kontextu to jasně vyplývá, že to nebylo o Romech. To bylo v telefonickém rozhovoru s konkrétním člověkem."

Jiří Čunek se distancoval od podpory, kterou mu za jeho postoje k Romům vyjádřili zástupci neonacistických či ultrapravicových sil.


30 korun za návštěvu u lékaře nebo za lék na recept, 60 korun za den pobytu v nemocnici a 90 korun za vyhledání lékařské služby první pomoci - s takovými poplatky počítá reforma zdravotnictví. Prvním krokem je podle ministra Tomáše Julínka zavedení poplatků v ordinacích a lékárnách:

"Jsou to poplatky velmi malé, které mají naznačit, že péče není zadarmo a mají zabránit především plýtvání a chránit peníze, které jsou vybrány na ostatní léčbu. Tudíž vytvořit i jakýsi stabilnější prostor pro to, abychom mohli udělat další změny. Ty se týkají především přesné specifikace na co mají lidé v České republice nárok, co je bezplatné a co si mohou připlatit. Tím se i otevře prostor pro nabízení smluvního pojištění zdravotním pojišťovnám. Chceme, aby se v ČR pojištěnec stal klientem zdravotní pojišťovny."

O tom, že se v Česku zdravotní péčí plýtvá, svědčí i statistická čísla. Češi chodí k lékaři dvakrát více než je v Evropě běžné. Za rok 2005 bylo předepsáno více 96 milionů receptů a za léky se utratilo téměř 60 miliard korun. Senioři v České republice užívají v průměru až devět léků současně, což může trvale poškodit jejich zdraví. Autoři reformy si slibují, že po zavedení poplatků tato čísla klesnou. S chystanou reformou zdravotnictví naopak nesouhlasí opozice, která ji považuje za asociální.


V Terezíně zahájilo činnost Mezinárodní hudební centrum TIMUC. Jeho cílem je umožnit vzájemná setkání lidí všech kultur i oblastí umění. Je jedním z projektů, které mají město oživit. Po odchodu armády tu totiž zůstala prázdná třetina budov, pro které se hledá využití.

"Před druhou světovou válkou Terezín připomínal lázeňské město. Neskutečně udržované a žilo tu 7 tisíc lidí a město skutečně žilo. Dnes jsou tu necelé dvě tisícovky obyvatel. Podnikatelé se tu nejsou schopni uživit. Tím, že odešla armáda, tak máme jednu třetinu města prázdnou. Budovy, které jsou přímo součástí města, jsou prázdné a my tam potřebujeme nové využití. Jenom je zrekonstruovat a pak nevědět, co s nimi, je nesmysl,"

řekl starosta města Jan Horníček a dodal, že své místo by v nově zrekonstruovaných budovách mohlo najít právě hudební centrum. Kraj chce v Terezíně zřídit velké muzeum zabývající se holocaustem. Kolem něho by se soustředili špičkoví evropští historici a vysoké školy z celé Evropy by tam mohly stáže vysílat své studenty. Náklady na oživení města jsou vysoké - odhadují se na částku 7,5 miliard korun.


Kristina Colloredo-Mansfeldová se synem, foto: ČTK
Renesanční zámek Opočno znovu patří státu. Je to poprvé v novodobé historii České republiky, co musí šlechta vracet zpět svůj majetek, který nabyla v restituci. Spor tím ale nekončí. Hraběnka Kristina Colloredo - Mansfeldová, která zámek vlastnila čtyři roky, považuje rozsudek za nespravedlivý a je připravena obrátit se na evropské soudy. V televizi Nova se také ohradila proti údajné spolupráci svého otce s nacisty.

"Můj otec nikde nekolaboroval. A když musíme do Štrasburku, jedeme do Štrasburku."

Za druhé světové války v roce 1942 zámek Colloredo-Mansfeldům zkonfiskovali Němci. Po roce 1945 připadl dekrety prezidenta Beneše do majetku státu. Mansfeldové se po válce začali o majetek soudit, ale když přišel komunistický převrat emigrovali do Rakouska. Zámek získali zpátky v restituci, ale Ústavní soud rozhodl, že nebyly dostatečně zhodnoceny všechny důkazy. Dá se očekávat, že spor o zámek se ještě protáhne.