Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

V Praze platí od sobotní noci mimořádná bezpečnostní opatření. Kabinet Mirka Topolánka po dílčích úpravách schválil své programové prohlášení, s nímž v úterý požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Státní rozpočet má příští rok skončit schodkem 91 miliard korun.

Foto: ČTK
V Praze platí od sobotní noci mimořádná bezpečnostní opatření. Rozhodla o nich vláda premiéra Mirka Topolánka na základě signálů, které mají zpravodajské služby. Není vyloučená souvislost s Norskem, kde policie překazila údajné teroristické útoky. I když se běžné fungování hlavního města nemění, podle ministra vnitra Ivana Langera tak vysokému riziku teroristického nebezpečí čelí Česko poprvé. Pražský primátor Pavel Bém vyhlásil pohotovost pro Bezpečnostní radu města. Jak zdůraznil, v pohotovosti jsou všechny složky krizového řízení města:

"Řádově desítky strážníků plní ta pohotovostní opatření. Samozřejmě v plné pohotovosti také je zdravotnická záchranná služba a hasiči. Nicméně je to stav pohotovosti, čili nezvyšujeme stavy v této chvíli.

Foto: ČTK
Všechny složky krizového systému řízení města fungují prostě ve svém standardním režimu s tím, že by se tato mimořádná pohotovost změnila v mimořádnou událost, tak jme připraveni okamžitě, řádově během několika desítek minut reagovat."

Podle policejního prezidenta Vladislava Husáka se bezpečnostní složky v Praze soustředí na místa, která za normálních okolností nejsou nijak speciálně střežena:

"V danou chvíli jsme nasadili na vytipovaná riziková místa naše policisty. Z taktických důvodů neřeknu počet těchto objektů, nicméně můžeme hovořit o desítkách."

Policejní hlídky vybavené samopaly jsou vidět v centru města i na pražském letišti v Ruzyni. Hlídány jsou také židovské budovy v centru metropole.


Sociální demokraté a komunisté opakovaně řekli, že s jejich podporu pravicový kabinet počítat nemůže. Za ČSSD to znovu potvrdil šéf poslaneckého klubu strany Michal Hašek:

Kabinet Mirka Topolánka po dílčích úpravách schválil své programové prohlášení, s nímž v úterý požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Topolánkův tým plánuje, že bude vládnout do konce června, kdy by se měly uskutečnit předčasné volby. Do té doby plánuje snížit počet poslanců o jednoho na 199 - lichý počet členů dolní komory má omezit opakovaní volebního patu. Pro nadcházející hlasování o důvěře ale nemá zajištěnou potřebnou většinu hlasů. Dokument vychází z programové dohody občanských demokratů s lidovci a zelenými. Obě menší strany ale zatím váhají, zda vládě vysloví důvěru, zatím program studují.

"Já už jsem příliš velký na to, abych věřil na zázraky. Za situace, kdy oni neustále napadají sociální demokracii, obviňují ji z lecčehos, hned druhý den se ukáže, že to jsou jen bubliny, za kterými neexistují žádné argumenty ani důkazy, jen velmi obtížně si umím představit, že bychom my teď změnili svůj postoj a že bychom pro vládu ODS hlasovali."

Potvrdila to místopředsedkyně ODS a Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová:

"Ta jednání se vedou na nejrůznějších úrovních, ale samozřejmě podstatnou váhu má takové to institucionální jednání, tedy říci, že se k nám přikloní některá politická strana, nebo nepřikloní. Jinak je to jenom takové lovení jednotlivých hlasů, které vůbec nemusí zvrátit ten dosavadní poměr."

Vláda v prohlášení například slibuje zahájit práce na důchodové reformě, chystá účinnější boj proti korupci, plánuje zřídit ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny. Zavazuje se nezavést na veřejných vysokých školách školné, uzavřít ratifikaci smlouvy s Vatikánem, nestavět další bloky elektrárny Temelín nebo zrušit přestupkovou imunitu zákonodárců.


Státní rozpočet má příští rok skončit schodkem 91 miliard korun. Rozhodla o tom v pondělí vláda na svém mimořádném zasedání v Kolodějích u Prahy. Deficit je nižší než původní návrh ministra financí Vlastimila Tlustého. Ten upozornil, že Paroubkova vláda zanechala návrh rozpočtu s nekrytými třiceti miliardami ve Fondu národního majetku. Právě jeho účet přitom financuje nejen odstraňování takzvaných ekologických škod, ale i fungování Fondu rozvoje dopravní infrastruktury. Proto vláda rozhodla, že souhlasí s privatizací části akcií společnosti ČEZ s výnosem maximálně do výše 31 miliard korun:

Vlastimil Tlustý
"Přičemž smyslem tohoto prodeje je pokrytí deficitu účtu Fondu národního majetku. Z těchto prostředků budou financovány projekty výstavby infrastruktury, jako jsou dálnice včetně kofinancování z evropských fondů, a projekty na odstraňování následků ekologických škod dle schválených privatizačních projektů. Zároveň vláda tímto usnesením uložila ministrovi dopravy a ministrovi financí, aby prověřili efektivnost financování těchto projektů,"řekl ministr Tlustý.

Sociální demokracie je ochotna za určitých podmínek návrh podpořit. Podle jejího šéfa Jiřího Paroubka však nesouhlasí s prodejem akcií ČEZ, ale trvá na tom, že by se měla prodat část akcií firmy Letiště Praha. Pokud ODS na tento návrh nepřistoupí, ČSSD státní rozpočet nepodpoří:

Letiště Praha
"Sociální demokracie nesouhlasí s prodejem patnáctiprocentního podílu státu v ČEZu, a to s ohledem na potenciální ztrátu vysokých dividend pro stát. Tento prodej je riskantní s ohledem na cenu akcií a kvalitu investora. Sociální demokracie tedy navrhuje prodat 49 procent podílu akcií České správy letišť."

Naopak ministr financí Vlastimil Tlustý už dříve řekl, že s privatizací Letiště Praha nesouhlasí a domnívá se, že lepší by bylo ho pronajmout. Nicméně ve středu vláda schválila transformaci tohoto státního podniku na akciovou společnost. Přeměna by měla být dokončena tak, aby ve druhém pololetí příštího roku byla firma připravena na případnou privatizaci.