Týden v ČR
Čeští krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství, které ztratili kvůli emigraci před komunistickým režimem. Počítá s tím senátní novela zákona o občanství bývalých československých občanů, kterou přes odpor komunistů a nesouhlas vlády schválila Poslanecká sněmovna. Senát navrhl v zákoně zrušit pětiletou lhůtu pro podání žádosti o obnovu občanství, která uplynula počátkem září.
Čeští krajané pravděpodobně budou moci nadále žádat o obnovu občanství, které ztratili kvůli emigraci před komunistickým režimem. Počítá s tím senátní novela zákona o občanství bývalých československých občanů, kterou přes odpor komunistů a nesouhlas vlády schválila Poslanecká sněmovna. Senát navrhl v zákoně zrušit pětiletou lhůtu pro podání žádosti o obnovu občanství, která uplynula počátkem září. Důvodem bylo mimo jiné přesvědčení, že informace o tom, že je možné požádat o obnovu českého občanství, se ke krajanům ne vždy dostala. Koho by se tak novela mohla týkat, vysvětlila senátorka Jitka Seitlová:
"V zahraničí žije kolem 250 tisíc českých občanů a kolem dvou milionů těch, kteří se hlásí k českému původu. Jistě se ten zákon netýká všech z těch dvou milionů. Týká se té části, která byla nucena nebo opustila v době nesvobody Českou republiku."
Přijatou normu nyní musí ještě jednou projednat Senát.
Do vysokých postů ve státní správě by se mohly vrátit kádry komunistického režimu. KSČM totiž navrhla zrušení lustračních zákonů. Ty ukládají lidem, kteří chtějí zastávat vysoké posty ve státní správě, povinnost předložit osvědčení, že před rokem 1989 nebyli vysokými funkcionáři komunistické strany a příslušníky nebo agenty StB. Premiér Paroubek tento návrh KSČM zprvu podpořil. Podle něj lustrační zákon ve své době splnil svoji roli k ochraně státní správy před eventuální vydíratelností a návazností na bývalé struktury. Je ale nedokonalý a nepostihl ani všechny špičky komunistického režimu. To si myslí také poslanec a právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka:
"Jako kdybychom dneska například chtěli bojovat proti Františku Josefovi. Nebezpečí komunismu je u nás asi tak aktuální jako návrat monarchie."
To ale není jednotný názor ČSSD. Například úřadující šéf strany a ministr financí Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že na zrušení lustračních zákonů je ještě brzy. Ministr obrany a místopředseda Unie svobody Karel Kühnl řekl, že lustrační zákony se zrušit nemohou, protože jsou součástí koaliční dohody. Politologové za chováním premiéra Paroubka vidí možný pokus o vytvoření menšinové vlády. Ve čtvrtek předseda vlády Jiří Paroubek své předešlé prohlášení zmírnil a připustil, že zrušení lustračního zákona by bylo možné o rok až o dva odložit. Nechce, aby se kvůli jeho soukromému názoru rozpadla vládní koalice:
"My tedy budeme sledovat zájem této země. To znamená, v první řadě nám jde o politickou stabilitu. A o to nenarušit v tomto období stabilitu koalice. Takže pokud naši koaliční partneři z toho dělají velký problém, tak si myslím, že to nebude takový problém."
Začátek výstavby mýtného systému v Česku je možná ohrožen. Rakouskou firmu Kapsch sice ministerstvo dopravy určilo jako vítěze tendru na vybudování a provozování mýtného, výběrové řízení ale prověří antimonopolní úřad. Hodnotící komise posuzovala nabídky čtyř uchazečů. Samotná cena projektu měla hrát při výběru vítěze 60 procentní roli. Na základě doporučení komise podepsal ministr dopravy Milan Šimonovský rozhodnutí, že tři uchazeči nesplnili podmínky tendru.
"Tři z těch čtyř uchazečů v několika bodech nesplnili zadání, jak co se týká technické úrovně, tak také nedoložených povinných příloh."
Předseda KSČM Vojtěch Filip označil vyloučení tří uchazečů za drzost. Celá soutěž je ale kritizována ještě z jiného důvodu. Všechny čtyři firmy totiž nabízely pro výběr mýtného tzv. mikrovlnný, pozemní systém. Firmy se satelitní technologií se tendru nezúčastnily, protože ho považovaly za diskriminační.
Ministru zdravotnictví Davidu Rathovi hrozí další - už šestá - žaloba. Chce ji podat europoslanec za ODS Milan Cabrnoch, pokud se mu David Rath do pondělí neomluví za výroky o systému internetových zdravotnických knížek IZIP. Právě na tomto příkladu ministr Rath nedávno dokládal údajné propojení ODS a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Projekt za stovky milionů korun prý VZP zadala bez výběrového řízení společnosti IZIP u jejíhož zrodu stál právě i Milan Cabrnoch.
"Já chci, aby s tím přestal hned. Chci, aby se neopakovaly tyto lži, aby se neopakovala tato obvinění. Myslím si vzhledem k tomu, že ministr zdravotnictví obdrží můj dopis, nic mu nebrání v tom, aby zastavil tyto výroky a aby se mi omluvil do pondělí příštího týdne."
Ministr zdravotnictví David Rath žádá vznik sněmovní vyšetřovací komise k objasnění případných vazeb politiků na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Její nucený správce vidí jako jednu z možností jak snížit zadlužení pojišťovny státní půjčku ve výši 3 miliardy korun. Ministr zdravotnictví David Rath možnost připouští. Ovšem není to podle něj možné se současným vedením pojišťovny.
"Tuto půjčku samozřejmě nebudeme zajišťovat tomuto managementu, protože já sám jsem skutečně hluboce přesvědčen, že schopnosti paní ředitelky Můsílkové nejsou takové, aby dokázala tuto instituci řídit bez problémů a řídit dobře."
Ministr Rath se ostře pustil i do šéfa vládních lidovců Miroslava Kalouska se ostře pustil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 ministr zdravotnictví David Rath. Řekl o něm, že si ho nikdo nemůže vážit, a vyčetl mu, že má v rodině mafiány. Uvedl rovněž, že podle jeho informací Kalousek figuroval v nákupu padáků, které se pak neotvíraly, a někteří lidé se dokonce zabili. Kalouskovi již dříve vadilo, že jako budoucí ministr zdravotnictví si Rath dovolil útočit na prezidenta Václava Klause.