Týden v ČR

0:00
/
0:00

Vláda tento týden schválila návrh ministra vnitra Františka Bublana, aby policisté mohli odebírat vzorky DNA i za použití násilí. Shoda panuje v tom, že vzorky DNA mohou pomoci vyřešit závažnou trestnou činnost. Policie odebírá vzorky už nyní, ale dosud nemá dostatečný nástroj k tomu, aby podezřelého k poskytnutí DNA donutila.

Vláda tento týden schválila návrh ministra vnitra Františka Bublana, aby policisté mohli odebírat vzorky DNA i za použití násilí. Shoda panuje v tom, že vzorky DNA mohou pomoci vyřešit závažnou trestnou činnost. Policie odebírá vzorky už nyní, ale dosud nemá dostatečný nástroj k tomu, aby podezřelého k poskytnutí DNA donutila.

"Podle vládou schválené úpravy by policie mohla použít donucovací prostředky pro získání tohoto důkazu. Chci ale zdůraznit, že až po souhlasu státního zástupce. Neznamená to také, že by policie mohla odebírat vzorky každému podezřelému. Týká se to pouze závažných a úmyslných trestných činů. Navíc pokud by některý podezřelý byl po expertíze vyloučen jako pachatel, jeho vzorek se okamžitě zničí a nikde se neuchovává,"

říká mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Opozičním občanským demokratům se návrh ministra Bublana příliš nezamlouvá. Místopředseda ODS Ivan Langer považuje návrh za velký zásah do osobnostních práv a svobod a domnívá se, že hrozí velké riziko možného zneužití. S návrhem ministerstva vnitra není spokojen ani Úřad na ochranu osobních údajů. Tvrdí, že je v rozporu s tím, co platí v Evropské unii.


Vláda schválila také návrh zákona, který by měl urychlit výstavbu silnic, dálnic nebo železnic ve veřejném zájmu a umožňuje vyvlastňování soukromých pozemků potřebných pro výstavbu. Lidé by tak museli za náhradu určené pozemky opustit. Jeden návrh na vyvlastňovaní ve veřejném zájmu už před časem předložili poslanci, ale sněmovna ho v květnu zamítla.


Odmítnutí euroústavy ve Francii a Nizozemsku vedlo ke spekulacím o vývoji společné evropské měny. Čeští ekonomové považují taková prohlášení za populistická až hysterická. ČR by možná mohla přijmout euro ještě rychleji, než se obecně předpokládá. Jenže ekonomové většinou varují před přílišným spěchem do eurozóny. Na rizika upozorňuje také Markéta Šichtařová, ředitelka společnosti Next Finance.

"Například v zemi, kde je velice pomalý hospodářský růst, vede jediná měna k tomu, že je tento hospodářský růst ještě dále zpomalován. Naopak v zemi, kde je vysoká inflace, je tato inflace ještě dále zvyšována. A právě to je nejdůležitější argument proto to, aby ČR přijala jednotnou měnu co možná nejpozději. Optimálně řekněme v roce 2012."

Podle hlavního ekonoma Raiffeisen Bank a bývalého ministra financí Pavla Mertlíka se jednotná měna osvědčila. Také on ale nabádá k obezřetnosti s termínem přijetí eura, zvláště když letos v březnu došlo k revizi tzv. Paktu stability, která nyní umožňuje vyšší rozpočtové deficity, tedy větší zadlužování.

Česká ekonomika zatím nabírá na obrátkách a především díky výborným výsledkům zahraničního obchodu dohání bohatší státy Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu ekonomika České republiky v prvním čtvrtletí vzrostla o 4,4 procenta. Také ubývá nezaměstnaných. Počet lidí bez práce se v květnu snížil na 8,6 procenta.


Hrad Kokořín, foto: ČTK
Hrad Kokořín se může vrátit restituentům. Ve středu o tom rozhodl Ústavní soud, když zrušil část zákona o půdě. Ta vydávání národních kulturních památek v restituci dosud znemožňovala. Rodina restituentů však říká, že pokud jí bude jeden z nejnavštěvovanějších hradů skutečně vydán, nic se na jeho současném provozu nezmění. Veřejnost ho bude moci dále navštěvovat. Kokořín na Mělnicku patří k neznámějším českým hradům. Rozsáhlý hradní komplex ze 14. století ročně navštíví až 60 tisíc lidí. Stát podle mluvčí ministerstva kultury Kateřiny Besserové bude na opravy Kokořína přispívat i v případě, že hrad bude vydán původním majitelům.

"Stát přispívá na ochranu kulturních památek a nezáleží přitom na vlastnictví. Je to jak soukromým vlastníkům, tak na objekty, které jsou ve vlastnictví měst nebo církve nebo které jsou státní."

O vydání hradu Kokořín usilují potomci jeho bývalého majitele. Tím se v roce 1894 stal pražský podnikatel Václav Špaček, který zbohatl na poštovní přepravě. Jeho syn Jan nechal hrad v letech 1911 - 1918 nákladně zrestaurovat a přestavět. Podle Jany Špačkové chce rodina restituentů na Kokoříně zachovat dosavadní návštěvnický provoz:

"Pokud se to náhodou stane, tak to zůstane tak, jak to je. Mluvím za naši rodinu, protože je nás na to víc, ale myslím, že určitě nikdo s tím nebude chtít nic jiného dělat."

Rozhodnutí Ústavního soudu otevřelo cestu i pro další restituce národních kulturních památek. Podobně jako Kokořín by mohl být původním majitelům navrácen i Zvíkov.