Učitel národů, ale i myslitel a reformátor. Od narození Komenského uplynulo 430 let
„Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče.“ I to je jedna z nestárnoucích myšlenek Jana Amose Komenského, od jehož narození uplynulo 28. března 430 let. Osobnost jednoho z největších českých myslitelů, spisovatelů a pedagogů připomínají různé akce v Česku i v zahraničí.
‚Všichni jsme občané jednoho světa‘ bylo heslo Dne Komenského 2022, který se v polovině března uskutečnil v nizozemském Naardenu, kde je hrob a také muzeum Jana Amose Komenského. Jubilejní desátý ročník byl výjimečný, protože Cenu Komenského, kterou muzeum každoročně uděluje osobnostem, které svou prací navazují na jeho odkaz, získal první Čech - filosof a teolog Tomáš Halík.
Několik dní před tím připomněl Komenského v Naardenu také ministr školství Petr Gazdík. „Jeho odkaz pro vzdělávání a mír je v dnešní době aktualizován ve světle agrese Ruska vůči Ukrajině, kterou musíme ve všech ohledech odsoudit. Komenský podobně jako tisíce vědců a učitelů na Ukrajině zažil válečnou agresi, sám pocítil hrůzy války a byl donucen k emigraci. Doufal jsem, že jeho životní osudy v dnešní době už paralelu nenajdou,“ poznamenal ministr.
Muzeum vniklo v roce 1992. „Když se podíváte do návštěvní knihy, přijíždějí lidé z celého světa. Jsou tu podpisy z Japonska, Koreje, Severní Ameriky, Španělska, z mnoha míst," řekl před několika lety šéf muzea Českému rozhlasu. Lidé podle něj přijíždějí vzdát hold zdroji své inspirace, biskupu Jednoty bratrské či kvůli Komenského pedagogickému nebo politickému odkazu i významu pro dnešek.
„Učitel národů“
Jan Amos Komenský, latinsky Iohannes Amos Comenius, s narodil 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě – místo přesně známé není, udává se Uherský brod, Komňa nebo v Nivnice. Vyššího vzdělání se mu dostalo až v šestnácti letech na přerovské Bratrské Akademii. Později studoval na univerzitách v Herbornu a Heidelberku. Po studiích se stal kazatelem Jednoty bratrské a také začal učit. Nejdříve na bratrské škole v Přerově a později ve Fulneku.
„Pozoroval jsem, že lidé vůbec nemluví, nýbrž papouškují, to jest, že nepřevádějí z mysli do mysli věci nebo smysl věcí, nýbrž že mezi sebou vyměňují slova nepochopená, nebo pochopená málo a nesprávně ...,“
Výuka v sedmnáctém století nebyla žádný med. Žáci z bohatších rodin se učili v latině pod dohledem domácích vychovatelů. „Pozoroval jsem, že lidé vůbec nemluví, nýbrž papouškují, to jest, že nepřevádějí z mysli do mysli věci nebo smysl věcí, nýbrž že mezi sebou vyměňují slova nepochopená, nebo pochopená málo a nesprávně ...,“ napsal Komenský k tehdejšímu způsobu výuky.
Navrhl vlastní a na tu dobu revoluční řešení. Především prosadil zavedení tříd, které neměly chybět ani v malých městech a na vesnicích. Školní docházka měla být povinná pro každé dítě bez ohledu na jeho intelekt, pohlaví nebo sociální poměry. Vzdělání se tak zpřístupnilo bohatým i chudým, chlapcům i dívkám.
Komenský vypracoval systém pedagogiky, přičemž školy se měly podle něj změnit na „officiny humanitatis“, tedy dílny lidskosti. Navrhl postup učení hrou, který dělal z učení zábavu a ne dřinu a ubíjející biflování. Školáci mu mohou děkovat i za prázdniny a povinný čas na odpočinek ve škole.
Z odkazu Jana Amose Komenského se podle řady pedagogů stále máme co učit – rozvíjet postoje, vzdělávat se v mravech, etice a duchovním rozměru. „Jsou lidé, kteří s tím nesouhlasí, říkají, že už to není potřeba. Ale já si myslím, že nám to chybí,“ řekl Českému rozhlasu pedagog Jiří Jína.
Zatímco z některých myšlenek Komenského dodnes pedagogové čerpají, některé naopak dosud nebyly realizované. Například první načrtl ideu celoživotního vzdělávání. Rozdělil lidský věk do osmi etap a ke každé z nich přiřadil určitou školu.
Komenský ale nebyl jen učitelem, byl také významným filosofem, jazykovědcem, přírodovědcem, humanistou, politikem, teologem, spisovatelem i cestovatelem.
„Komenský byl znám jako Učitel národů, ale popravdě bychom měli připomínat i jeho další aspekty, zvláště pak třeba to, že byl také mírotvorce. Filozoficky i teologicky, prostě ideově měl důkladně promyšleno, že se vše musí řešit harmonicky, nenásilně, mírově na všech úrovních mezilidských kontaktů. Nejen když se opravdu někde válčí, ale on to tak myslel i v rodinách a ve vztazích a ve škole, ve vzdělávání. Byl to zastánce harmonie, míru a pokoje,“ poznamenal pro Český rozhlas docent Jan Hábl z Univerzity Hradec Králové, který je předním českým komeniologem.
Výstavy, besedy, workshopy…
Sotva bychom u nás našli město, kde po J. A. Komenském není pojmenována alespoň ulice, škola, univerzita či institut. Zajímavé je, že podle analýzy názvů více než 80 tisíc ulic a náměstí po celém Česku, kterou zpracoval Deník.cz, je po něm dokonce pojmenováno nejvíc ulic v Česku, přesně 473 ulic či náměstí.
430. výročí narození Komenského připomíná letos v Česku celé množství různých akcí, zábavných i vzdělávacích. Jako jsou výstavy, hudební vystoupení, promítání filmů, výtvarné či literární soutěže, přednášky, besedy, různé workshopy. Koordinátorem oslav je Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.
Například muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě hned ráno 28. března obdarovalo „svého“ Komenského kyticí ze 100 růží k jeho 430. narozeninám. Muzeum také otevřelo novou stálou expozici představující ve třech částech život, dobu a dílo Komenského. Nahrazuje úspěšnou expozici, kterou před třiceti lety otevřel tehdejší prezident Václav Havel.
„Výstava odráží i jakýsi posun ve vnímání Komenského. Už ho tolik nezdůrazňujeme jako mučedníka doby pobělohorské, ale spíš se ho snažíme představit jako velkou osobnost evropských intelektuálních a kulturních dějin,“ vysvětlil Českému rozhlasu vedoucí komeniologického oddělení muzea Petr Zemek.
Český rozhlas připravil mimo jiné pořad Cesta světla - výlet do časů pobělohorských, na poslední autentická místa, která pamatují J. A. Komenského.
