UNESCO ocenilo další českou tradici: Amatérské divadlo je na prestižním seznamu
České amatérské divadlo se nově řadí mezi nejcennější tradice světa. Výbor UNESCO jej totiž zapsal na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva. Pro Česko je to už desátý zápis na prestižním seznamu, vedle jízdy králů, sokolnictví, loutkářství, vorařství, ruční výroby skla či modrotisku.
O rozhodnutí informovalo ministerstvo kultury i samotné UNESCO na síti X. Organizace zdůraznila, že ochotnické hraní je především komunitní záležitostí, při níž se lidé všech generací a pohlaví scházejí ve svém volném čase, aby společně psali, adaptovali a inscenovali hry – často pro místní publikum.
„Tyto hry mohou zahrnovat známá díla, místní příběhy nebo originální scénáře vytvořené skupinou. Představení obvykle odrážejí místní život a mohou se zabývat sociálními problémy, čímž vytvářejí prostor pro komunitní dialog,“ uvedlo UNESCO na síti X.
Podle ministerstva kultury představuje amatérské, tedy ochotnické divadlo tradici, která v českých zemích existuje nepřetržitě více než dvě století a jejíž specifika jsou ve světovém měřítku jen těžko srovnatelná.
„Je to ocenění živé tradice, která má v České republice hluboké kořeny a je neoddělitelnou součástí kulturní identity naší země. Hraní amatérského divadla je v České republice výjimečné rozsahem, kontinuitou i schopností reagovat na společenské proměny,“ uvedl ministr kultury v demisi Martin Baxa (ODS).
„Upřímně gratuluji všem amatérským souborům, organizacím, jednotlivcům i kolegům z ministerstva, kteří se na tomto výjimečném počinu podíleli,“ doplnil na síti X.
Amatérské divadlo v Česku rozhodně není okrajovým jevem – Podle databáze amaterskedivadlo.cz dnes působí v Česku kolem 3500 registrovaných souborů sdružujících desetitisíce tvůrců – herců, režisérů, hudebníků, scénografů, techniků i organizátorů.
Web Amatéři sobě připomíná, že amatérské divadlo sehrálo klíčovou úlohu při utváření moderní české identity: „Od podpory českého jazyka přes podíl na národním obrození až po vznik celé řady městských divadel, která dnes tvoří základ české divadelní infrastruktury. V mnoha regionech působí soubory, jejichž tradice se předává po generace a které mají doloženou činnost delší než dvě století.“
Kořeny ochotnického hraní sahají až do 12. století, ale svou dnešní podobu začalo získávat koncem 18. století. Tehdy Jan Petruška z Vysokého nad Jizerou založil první soubor inspirovaný pražským Vlasteneckým divadlem zvaným Bouda. Rozvoj ochotnického divadla brzdily rakouské předpisy, změnu přinesl až rok 1860 a následná spolková činnost, zejména sokolovny. V 19. století se repertoár rozšířil od obrozeneckých klasik k moderním autorům, po vzniku Československa pak vznikly tisíce spolků a tradici upevnil festival Jiráskův Hronov – nejstarší kontinuálně probíhající festival amatérského divadla na světě.
Amatérské divadlo přežilo okupaci, komunismus i nástup televize. Hrálo se v sokolovnách, hostincích i bytech – od Jiráskovy Lucerny po Havlovu Žebráckou operu. Za normalizace se k ochotníkům přidali i profesionálové, kteří nesměli veřejně vystupovat, například Vlasta Chramostová se svým bytovým divadlem.
Nejrozsáhlejší český statek na seznamu
Od roku 2017 je ochotnické divadlo součástí seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky, což mu otevřelo cestu k zápisu na prestižní seznam UNESCO. Ministerstvo kultury nyní chystá projekt Amatéři sobě, jehož cílem je zvýšit viditelnost této tradice.
V příštím roce se proto uskuteční řada oslav, přehlídek a festivalů, do nichž se zapojí soubory z celé země.
„Projekt má podpořit společnou radost z mezinárodního uznání fenoménu, který se stal desátým českým statkem na seznamu UNESCO a zároveň nejrozsáhlejším, jaký kdy Česká republika zapsala,“ uvádí web ministerstva kultury.
