Unikátní obrazy z Prinzhornovy sbírky jsou vystaveny v Praze

Vůbec poprvé je v Česku vystavena část proslulé Prinzhornovy sbírky. Z pěti tisíc výtvarných děl, která po 1. světové válce shromáždil německý psychiatr Hans Prinzhorn, je jich nyní v pražském Domě U Kamenného zvonu k vidění kolem sto dvaceti. Obrazy a kresby, které vytvořili pacienti psychiatrických klinik, ovlivnily vývoj moderního výtvarného umění. Podrobněji už Milena Štráfeldová:

Podlahu pokrytou útržky plátna, černobílé scény z vojenského tábora, pietu Panny Marie s Ježíšem, ale i erotické náměty nebo jen těžko identifikovatelné výjevy plné děsivých představ - to vše ukazuje současná výstava Galerie hl. m. Prahy pod názvem Prinzhornova sbírka / Art brut z legendární kolekce německého psychiatra. Hansi Prinzhornovi se v letech 1919 - 1921 podařilo na psychiatrické klinice v Heidelbergu soustředit tisíce kreseb a maleb pacientů z Evropy i ze zámoří. Vznikla tak zcela mimořádná kolekce:

"Hans Prinzhorn byl zároveň psychiatr, ale také kunsthistorik. A z toho vyplývá, že na výběr těch děl do sbírky uplatňoval i uměnovědná kritéria. On ta díla nesbíral jako diagnostický materiál, na kterém by mohl dokumentovat projevy nějaké konkrétní choroby, ale zajímal se především o jejich výtvarné kvality,"

vysvětluje spolukurátorka výstavy Terezie Zemánková z občanského sdružení ABCD. To již v roce 2006 společně s Galerií hl. m. Prahy uspořádalo výstavu Art brut ze sbírky francouzského filmaře Bruno Decharmea. Prinzhornova sbírka je podle šéfkurátora Galerie hl. m. Prahy Karla Srpa další ukázkou tzv. umění outsiderů:

"Ale ve skutečnosti je to to vlastní jádro, odkud se rodí podstata výtvarného umění. Můžeme tak odhalit vlastní zákonitosti výtvarného projevu jako takového. Proto je toto sběratelství tak jedinečné, protože před panem Prinzhornem nebyl nikdo, kdo by se tomuto projevu tak soustavně a systematicky věnoval."

Hans Prinzhorn o výtvarných projevech psychiatrických pacientů napsal i knihu. Vyšla v r. 1922 pod názvem Tvorba duševně nemocných a silně ovlivnila vývoj moderního umění.

"Tam byly ilustrace, které zapůsobily na surrealisty, které zapůsobily na Paula Kleea, zapůsobily na vznik art brut ve 40. letech. Tato kniha měla ale zároveň přímý vliv na teoretiky a historiky umění. To znamená, že se začali zabývat okrajovými projevy, které vlastně dosud do akademické discipliny dějin umění a výtvarné kritiky nepronikly,"

dodává Karel Srp. Současná výstava v Galerii hl. m. Prahy však dokumentuje ještě jeden aspekt Prinzhornovy sbírky. Ačkoliv vznikla jako plnohodnotná umělecká kolekce, byla v období nacismu zneužita jako ukázka tzv. zvrhlého umění. Podrobnosti uvedla další kurátorka výstavy, doc. Ivana Brádková ze sdružení ABCD:

"Tohoto spojení zneužil Josef Goebbels v době nástupu nacismu v r. 1937, kdy na výstavě pod názvem Entartete Kunst, která jezdila po celém Německu, chtěl dokázat zhýralost a zvrhlost moderního umění právě ve spojení s uměním duševně nemocných a stavěl je na stejnou úroveň. To je myslím to největší, co my můžeme v Praze představit české veřejnosti, protože tento historický kontext opravdu jiná sbírka tohoto druhu art brut nemá."

Během 2. světové války díla z Prinzhornovy sbírky nadlouho zmizela. Znovu byla objevena až v r. 1955 na půdě kliniky v Heidelbergu. Jejich další prezentace se ujal významný švýcarský kunsthistorik Harald Szeeman.

/Srp/ "Harald Szeeman byl kurátor, jeden z největších Ausstellungmachrů 2. poloviny 20. století, který objevil nejen mnoho současných významných umělců, ale zároveň objevoval i okrajové projevy a dával tyto projevy do kontextu se soudobou tvorbou. On byl první historik nebo teoretik umění, který tuto Prinzhornovu sbírku přehodnotil a objevil pro nás."

A Szeemanova výběru se drží i nynější výstava Prinzhornovy sbírky v Praze. Jak dodal Karel Srp, bylo poměrně obtížné ji pro pražskou galerii získat. V současné době je totiž Prinzhornova sbírka vystavována na mnoha místech. Jen letos ji uvidí návštěvníci v Berlíně, v norském Stavangeru nebo v Rakousku. Během několika let na výstavu Prinzhornovy sbírky v Galerii hl. m. Prahy naváže podle Karla Srpa další ukázka art brut:

"Naše galerie má v plánu vystavovat umění tzv. na okraji. Budeme mít velkou výstavu Adolfa Wölfliho. to je vlastně takový Picasso umění art brut. To byl skutečně choromyslný, který celý život vytvářel kresby, koláže, který si vytvořil vlastní svět, navrhl si vlastní jazyk, skládal vlastní hudbu v úplně jiných tóninách. Prožil celý život v blázinci nedaleko Bernu a jeho dílo je dneska součástí bernského Muzea moderního umění."

I na této výstavě chce Galerie hl. m. Prahy spolupracovat se sdružením ABCD. To usiluje o vybudování stálé expozice art brut v Praze, jejímž základem by měla být právě sbírka Francouze Bruna Decharmea. Prinzhornova sbírka bude v Domě U Kamenného zvonu v Praze vystavena do 3. května. Během výstavy se plánují nejen kurátorské prohlídky s jejími autorkami, ale i doprovodné programy nebo promítání filmů. Naposledy byla v Praze díla duševně nemocných pacientů k vidění na přelomu 60. a 70. let. Tehdy byly v Obecním domě v Praze vystaveny práce pacientů bohnické psychiatrické léčebny.