Uzavírání pracovních smluv na dobu určitou se ztíží

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach

Zaměstnanci by měli napříště pracovat se smlouvou na dobu určitou, tedy na termínovanou smlouvu, maximálně dva roky. Potom by měli od zaměstnavatele dostat smlouvu na dobu neurčitou. Rozhodla tak Poslanecká sněmovna, když ve čtvrtek schválila příslušnou novelu zákoníku práce. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach  (vlevo) a ministr zemědělství Jaroslav Palas před jednáním vlády,  foto: ČTK
Poslanci chtějí tímto ustanovením vymýtit řetězení krátkodobých pracovních smluv i po dobu několika let. Podle předkladatelů novely vyvolává jejich prodlužování u lidí pocit tísnivý nejistoty. Zaměstnanci jsou navíc znevýhodněni například při sjednávání hypoték, leasingů či jiných půjček, kdy je požadováno potvrzení zaměstnavatele o pracovním poměru. Šéf železničních odborů Jaromír Dušek dokonce tvrdí, že letité prodlužování termínovaných pracovních smluv dělá z lidí nevolníky. Novelu zákoníku práce naopak ostře kritizovali poslanci ODS, kteří se obávají snížení konkurenceschopnosti českých firem, protože bude omezena pružnost pracovní síly. Zaměstnavatelé navíc budou váhat s přijímáním nových lidí. Místopředsedkyně sociálního výboru sněmovny a stínová ministryně práce ODS Alena Páralová prohlásila, že sami lidé se mají rozhodnout, zda je pro ně termínovaná pracovní smlouva výhodná.

"Tažení proti tomuto pracovnímu poměru je návratem zpět a je to známka nedůvěry ke schopnosti samostatného myšlení lidí. Já se domnívám, že každý člověk má svůj rozum a je schopen se sám rozhodnout, na jak dlouho chce uzavřít pracovní poměr. Jestliže dáváme nějaká omezení, která po nás ani Evropská unie nepožaduje, tak to je velmi smutné."

Vývoj nezaměstnanosti v ČR,  graf: ČTK
Náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimurka ale oponuje.

"Já si myslím, že paní poslankyně se částečně mýlí, protože praxe ukazuje, že řada zaměstnanců sice ví, že je to pro ně nevýhodné, ale jsou v podstatě nuceni takové nevýhodné podmínky přijmout. Ten zákon by to měl regulovat tak, aby tohoto institutu - který dál je zachován - nebylo zneužíváno. Stačí se podívat do podniků tam, kde je velká nezaměstnanost. Pravda, zaměstnanci mají dost rozumu, vědí, že je to pro ně nevýhodné, ale vědomě se znevýhodňují. A někteří zaměstnavatelé toho zneužívají. Proto by to omezení v zákoníku práce mělo být."

Podnikatelé se většinou proti přijaté novele bouří. Vidí v ní ve shodě s ODS nezdravý tlak odborů, které nehledí na produktivitu firem. Nepřijatelná je například pro stavební firmy. Ty většinou přijímají některé profese pouze na dobu stavby. Potíže může způsobit i v jiných odvětvích, v zemědělství nebo v rekreačních službách. Někteří analytici se ale domnívají, že snaha omezit uzavírání smluv na dobu určitou nebude mít prakticky žádný efekt. Podnikatelé si prý vždy najdou způsob, jak omezení obejít. Může to třeba dále rozšířit zaměstnávání na živnostenský list, tzv. Schwarz-systém. Novelu zákoníku práce musí ovšem ještě schválit Senát.