Nový Zákoník práce vyvolává ostré spory

0:00
/
0:00

Návrh nového Zákoníku práce je konečně na světě. Předcházela ho pověst revoluční změny. Má nahradit pracovní kodex, který vznikl už před čtyřiceti lety, a patří tak k našim nejdéle platným právním předpisům. Kritici nového zákoníku ale tvrdí, že je možná ještě horší než ten současný. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Základní filosofií nového Zákoníku práce má být skutečně revoluční změna - co není zakázáno, to je povoleno. Dosud platný pracovní kodex je založen na opačné zásadě - co není výslovně dovoleno, je zakázáno. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha se návrh nového pracovního kodexu připravoval téměř deset let a je plně v souladu s požadavky tržního hospodářství.

"Naší snahou je, aby do pracovně právních vztahů vstoupil právě smluvní princip, to znamená, co si dohodnou zaměstnanci a zaměstnavatelé, to bude platit. Na tomto principu je založen i nový Zákoník práce."

Zaměstnanci a zaměstnavatelé by tedy měli mít více možností domluvit se o podmínkách práce. Neměli by tedy být tolik svázáni množstvím předpisů, jako jsou nyní. Zavádí se třeba pružnější využívání pracovní doby v průběhu roku, podnik bude moci přidělovat práci svým zaměstnancům podle potřeby výroby a odbytu firmy. Ruší se například tzv. nabídková povinnost, podnik už nebude muset při výpovědi nabízet zaměstnanci jiné zaměstnání. Podnikatelé ale optimismem nehýří, což potvrdil Radiu Praha prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, foto: Autor
"Ta věta - co není zakázáno, je povoleno - je ve vší úctě pouze sloganem pro média. Ten zákon zdaleka není tak liberální, jak se slibuje. Mám pocit, že je spíš horší, než ten předchozí zákon. Já říkám, kdybych si měl dnes vybrat mezi tím nově připraveným a tím původním, tak si raději nechám ten stávající."

Co se tedy zaměstnavatelům nelíbí? Třeba dlouhé výpovědní lhůty zaměstnancům. Ty by prý neměly být delší než jeden měsíc. Dále v návrhu chybí možnost dát zaměstnanci výpověď bez uvedení důvodu. To vše podle zaměstnavatelů neumožňuje pružně reagovat v konkurenčním prostředí změnou počtu a struktury zaměstnanců. Podnikatelům se nelíbí také to, že se zvyšují jejich náklady na práci. Jde třeba o povinnost vyplácet náhradu mzdy po dobu prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti zaměstnance, zvýšit příplatky za práci v noci nebo zavést příplatky za práci v sobotu a neděli. Zdá se ale, že nejvíce vadí zaměstnavatelům ustanovení o pozici odborů v podniku.

"Nemůžeme v žádném případě souhlasit s tím, aby odbory mohly vyjednávat i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni, přivlastňovat si právo vyjednávat ve chvíli, kdy máte v podniku s 500 lidmi jenom osm odborářů. Nemůžeme souhlasit s tím, a to je na tom nejhorší, že by mohly znemožnit zaměstnavateli vydat například mzdový předpis, to znamená vydat určitou vnitřní normu, která by umožňovala chod společnosti. Zaměstnavatel musí mít právo vydat vnitřní předpis, když nedojde ke shodě. Odbory bohužel trvají na tom, že i v případě, kdy nemají ve svých řadách více než 51 procent zaměstnanců, se zaměstnavatel bez jejich souhlasu nemůže nikam posunout."

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, foto: Autor
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch ale tvrdí, že odbory si pro sebe větší práva v novém zákoníku neuzurpují.

"Víte, kdybych to měl říci jednoduše, tak bych musel konstatovat, že pan Míl ten návrh nečetl. Ať tedy pan Míl řekne, v čem dává nový zákoník odborům a zaměstnancům větší práva a lepší postavení než ten současný. Já bych si velice přál, kdyby tomu tak bylo, musím ale říci, že v tom novém je zhruba zachována úroveň postavení odborů a zaměstnanců na stávající úrovni. To, co pan Míl říká, to jsou jenom argumenty k tomu, aby mohl odůvodnit, proč nespolupracovali na tom zákoníku práce, proč ho vlastně nechtějí. Oni vlastně věří v to, že jiná politická reprezentace by mohla připravit úpravu pracovního práva pouze v rámci Občanského zákoníku, podle kterého jsou si všichni občané rovni. To znamená, že by ta ochranná funkce Zákoníku práce zmizela. Ať si každý zaměstnanec řekne, jestli je v zaměstnání vůči zaměstnavateli naprosto rovný."

Milan Štěch nesouhlasí ani s námitkou, že odbory nemohou zastupovat všechny zaměstnance.

"Ve Francii, v Itálii je odborová organizovanost kolem deseti procent. Žádný zaměstnavatel si ale nedovolí toho nejreprezentativnějšího partnera snižovat a říkat o něm, že je málo reprezentativní."

Jaroslav Míl oponuje.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, foto: Autor
"Ve firmě, kde budete mít pět odborových organizací, a ty se navzájem nedohodnou,, popřípadě si čtyři zaměstnanci založí jedny odbory, dalších pět si založí jiné odbory, tak mě řekněte, kde to jsme."

Ministr Zdeněk Škromach, jehož úřad návrh nového Zákoníku práce předkládá, trvá na tom, že nový kodex vytváří velký prostor ke smluvnímu jednání. Ještě liberálněji pojatá norma by podle Škromacha mohla ohrozit existující sociální smír v zemi.

"Ukazuje se, a je to možné i porovnávat, že v těch zemích Evropské unie, kde je nejliberálnější pracovní právo, je i nejvíce stávek, demonstrací a sociálních konfliktů. Je tedy otázkou, kam chceme směřovat. Myslím, že sociální partneři oceňují právě to, že je možné u nás udržet sociální smír, což je samozřejmě dobrá zpráva i pro podnikatelské prostředí, protože i v něm je potřebná stabilita."

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl ale varuje.

"V případě, že vláda bude pokračovat v tomto způsobu projednávání Zákoníku práce, vyzveme před volbami voliče, aby v žádném případě nehlasovali pro ty politické strany, které takto špatnou normu připravily a schválily."