V Brně si připomněli výročí transportu Romů do Osvětimi

Tento týden uplynulo 62 let od prvního transportu moravských Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. V brněnském Muzeum romské kultury se v této souvislosti konal pietní akt i setkání pamětníků s žáky středních a základních škol.

Emílie Machálková a Július Absolon položili zapálené svíčky k pamětní desce, foto: ČTK

Transport českých a moravských Romů lze považovat za počátek romského holocaustu. O likvidaci Romů rozhodl osobně říšský šéf SS Heinrich Himmler. Drtivá většina českých a moravských Romů se z koncentračních táborů nevrátila. Pokračuje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

"První transport 7. března obsahoval 1038 romských mužů, žen a dětí. Celkově by z Protektorátu do koncentračního tábora v Osvětimi odvezeno až 5000 Romů. Po válce se jich vrátilo 583."

Celkem bylo v Osvětimi zavražděno 21 tisíc Romů z celé Evropy, černým dnem je 3. srpen 1944, kdy bylo za jedinou noc vyvražděno 2897 lidí, zejména žen a dětí. Jen hrstce Romů se podařilo vyhnout transportu do Osvětimi. Byla mezi nimi i Emilie Machálková.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová (vlevo) a Emilie Machálková, foto: Jana Šustová

"Bylo naše štěstí, že jsme bydleli v Nesovicích u Bučovic. Pan starosta jezdil na gestapo do Brna tak dlouho, a myslíme že za nás i zaplatil (i Němci se dali podplatit), že nás z transportu vyňali. My už jsme byli na cestě, rozloučili jsme se, půl vesnice s námi šlo na nádraží. Od Brna přijel pan starosta, zastavil nás a řekl: nikam nejedete, jste vyňati z transportu. Chvála bohu jsme přežili, ale ze zbytku naší rodiny se nikdo nevrátil. Maminčini bratři, její otec, mí bratranci a sestřenice. Celkem třicet lidí. Na to nejde zapomenout."

Povědomí o romském holocaustu není mezi Čechy velké. Dlouhá léta se o něm mlčelo. Ani dnes nejsou informace o válečné likvidaci Romů v učebnicích dějepisu. Na místě bývalého cikánského koncentračního tábora v Letech u Písku stojí prasečí farma, kterou se, přes odpor veřejnosti, nepodařilo uzavřít. Z bývalého pracovního tábora v Hodoníně u Kunštátu je rekreační středisko. O tuto minulost nemá společnost zájem. Proč? Více Jana Horváthová.

"Určitě to souvisí s tím, jaké je postavení Romů v české společnosti. Existuje zde averze vůči romským záležitostem a veřejnost nemá chuť vracet se do minulosti. Pravda ale je, že u mladé generace se setkáváme se zvýšeným zájmem o dějiny Romů i o holocaust."