V chorvatském Daruvaru se slavily krajanské dožínky
Jasně modré nebe, pestrobarevné kroje a stovky lidových tanečníků, zpěváků a muzikantů - tak o minulém víkendu vypadal chorvatský Daruvar. Probíhaly tam totiž dožínky, největší letošní akce českých krajanů v Chorvatsku. Natáčela na nich Milena Štráfeldová:
vysvětluje Anna Vodvárková, učitelka na české škole v Daruvaru. Je také autorkou výstavy, která o letošních dožínkách připomněla jejich dlouholetou tradici.
"První dožínky na území Chorvatska byly v roce 1925 a byly v Daruvaru. Na těch prvních dožínkách to nebylo tak bohaté jako v dnešní době. Ale myslím si, že to ti lidé dělali s velikou láskou a hrdostí, že to můžou organizovat. Byly na nich nejenom tance a hudba, ale i písně. Na prvních dožínkách bylo i divadelní představení. Od té doby jich bylo na území Chorvatska, tedy Čechů v Chorvatsku, čtyřicet sedm. Pět bylo menších, kterým říkáme okrskové, a v Daruvaru jich z toho bylo patnáct a teď se konají šestnácté dožínky."
Podle ředitelky českého vydavatelství Jednota Libuše Stráníkové však nelze krajanské dožínky spojovat jen s tímto lázeňským městečkem:
"Dožínky nejsou pouze Daruvar. Konají se v Chorvatsku každý druhý rok a besedy se střídají v organizaci. Prostě beseda, která se přihlásí a která sama usoudí, že na to má dost sil, je potom organizuje. Třeba před dvěma lety byly dožínky ve Zdencích, předtím byly v Končenicích a předtím zase v Daruvaru." V posledních letech se dožínky staly největší přehlídkou české menšiny v Chorvatsku. Češi se na ně podle Libuše Stráníkové chystají prakticky po celý předcházející rok."V tom dnešním velkém galaprogramu a zítřejším průvodu a dalších folklorních programech budou úplně všechny daruvarské besedy, takže dvacet šest českých besed. Čili dnes a zítra je na nohou celá česká komunita v Chorvatsku."
"V samém programu bylo více než tisíc účinkujících. Na přípravách se podílí přes dvě stě lidí. Přes dvě stovky máme hostů, takže to už je takových tisíc pět set lidí, o kterých víme. Já si myslím, že program shlédlo takových pět tisíc lidí. Nějak se mi zdálo, že Daruvar dnes byl opravdu krajanské město,"
dodala na závěr dožínek předsedkyně Svazu Čechů v Republice Chorvatsko Lenka Janotová.
"Naše besedy v tom přece jenom vidí naplnění svých zájmů i cíle, který jsme si sami stanovili. A to je vážit si svých českých kořenů, uchovat český jazyk a kulturu a do budoucna i vychovávat mladé generace, aby to dělaly po nás." A jak tedy dožínky probíhaly? V sobotu večer se na daruvarském stadionu představili všichni účastníci ve více než dvouhodinovém programu, který končil vesnickým jarmarkem.Největší událostí dožínek je tradičně nedělní průvod, v němž účinkují všechny české besedy v Chorvatsku se svými folklorními soubory i dechovkami. V průvodu byly i zpěvačky z české besedy v Jazveniku:
"V Jazveniku žijou Češi už sto padesát let a od r. 1928 je tam i Česká beseda. A od té doby nepřetržitě pracuje. Máme folklorní soubor, malý i dospělý, máme pěveckou skupinu i divadelní. Nemáme bohužel jen svoji hudbu, tak ti mladí tančí při kazetě."
A bez čeho by se dožínky už nemohly obejít, jsou alegorické vozy. Znázorňují práce při žních, mletí obilí, pečení chleba i závěrečnou dožínkovou oslavu: Stráníková: "Ty vzdálenější besedy vůz nemají, ty alegorické vozy se soustřeďují na besedy, které jsou bližší, takže třeba Rijeka a Záhřeb vůz nemají, ale v průvodu se zúčastní třeba jinak, jako taneční skupina."A jak se letošní dožínky vyvedly? Lenka Janotová byla velmi spokojena:
"Teď je ta laťka úspěšnosti dožínek tak vysoko vyzvednuta - kdo se chopí organizace dožínek za dva roky? To je určité uznání, že se nám tyto dožínky opravdu vydařily."
Na dožínky do Daruvaru přijela i řada hostů z České republiky. Byl mezi nimi i senátor Tomáš Grulich ze Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí:"Opravdu jsem překvapen a je to velmi, velmi dojemné. A myslím si, že je opravdu na nás, abychom z Čech co nejvíc a co nejsilněji podporovali menšiny, jako jsou tady v Daruvarsku, ve Slavonii, protože jsou to naši přirození vyslanci."Podobně působily dožínky i na nového zmocněnce pro krajany na českém ministerstvu zahraničí Vladimíra Eisenbruka:
"Musím říct, že pro mne je to až dojemný zážitek, když si člověk uvědomí, že tyto tradice jsou tady živější nežli u nás v České republice. Tady tisíc kilometrů na jih a u lidí, kteří několik generací žijí mimo Českou republiku. To člověka zasáhne velmi hluboce, protože my sami si myslím nevážíme tolik vlastních tradic."
Foto: autorka