V ekoduktech na dálnicích projde jelen i los Emil
Ekodukty slouží k přechodu zvěře přes nebo pod silnicí či dálnicí. Jejich parametry jsou nastavené tak, aby jimi prošla i vysoká zvěř, jako je například jelen nebo los. V Česku se pohybuje los Emil, který začal migrovat před několika týdny z Polska, přes Česko se dostal do Rakouska, kde byl uspán a převezen na Šumavu.
Cesta mladého zvířete, které může dorůst výšky přes dva metry vážit více než půl tuny, vyvolala velký zájem veřejnosti. Přes rakouské území ušel přes 500 kilometrů a teď je zřejmě na české straně Šumavy. Los dostal do ucha GPS vysílač, který se však po třiceti dnech vybil. Nedávno ho však zahlédli turisté.
V okolí lipenské přehrady žije největší losí populace v Česku. Jedná se přibližně o 15 zvířat. Ochranáři používají pro pozorování fotopasti.
Podchody pro jeleny, propustky pro hady
Na dálnici D3 v Jihočeském kraji je v současnosti pět ekoduktů. Najdete je také na dálnici D4, která spojuje Písek s Prahou. Koridory tak mohou přecházet velká i malá zvířata, potvrzuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
"Tam, kde se zvěř vejde, tam má tendenci migrovat. To se týká například i plazů nebo drobné zvěře, která využívá stovky a tisíce tzv. propustků, což jsou průchody pro dešťovou vodu. Udržujeme je čisté nejenom proto, aby voda mohla procházet a neohrožovala silniční těleso, ale zároveň, aby sloužila i jako dopravní tepna právě pro drobnou zvěř. Stejně tak koncipujeme často i oplocení, aby navádělo zvěř právě tady do těch bezpečných zón přechodu. Pokud jde o mosty jako takové, tak tam, kde je světlost alespoň dva metry, tak tam samozřejmě může migrovat i vysoká."
Každá stavba musí mít protokol EIA, který řeší dopady na životní prostředí, a jsou v něm podmínky, které musí být splněny.
"Ta podmínka může mimo jiné spočívat právě v průchodnosti pro zvěř přes budoucí dopravní linii. Ta samozřejmě zahrnuje ekodukty, kterých máme v ČR v tuto chvíli nad dálniční sítí přes 20. Zároveň jsou to i podchody, které mají sloužit drobnější i větší zvěři, a to jsou například mostní objekty nebo tzv. propustky."
Zvěř na ekodukt navede oplocení
Podchodů pod dálnicí je podstatně víc, protože to může být prakticky každý mostní objekt, dodal Jan Rýdl.
"Vzhledem k tomu, že mostních objektů máme ve své správě více než 5600, tak je jasné, že skutečně těch migračních příležitostí, jak překonat silnici, je pro zvěř dost a dost, ale i tak přidáváme další a samozřejmě důsledně plníme podmínky, které nám právě životní prostředí především cestou toho protokolu EIA dává.
Ekodukty vídáme třeba nad dálnicemi. Krásný je na dálnici D1 na Vysočině nebo na dálnici D11 mezi Prahou a Hradcem. Zároveň na ty ekodukty navádí zvěř oplocení, které je jeho součástí. Ekodukt je koncipován na konkrétní zvěř a tam nám pomáhají odbory životního prostředí, místní myslivci nebo, nebo organizace, které se specializují na pozorování přírody. My samozřejmě ten ekodukt nemůžeme postavit tam, kde se nám zrovna hodí, nebo tam, kde by se nám líbil, ale musíme ho stavět tam, kde vyhovuje migračním trasám a potřebám přechodu zvěře."
Na kolik stavba ekoduktu nebo mostu vyjde?
"Mostní objekt, který je připraven nést nikoliv dopravu, ale je určen pro zvěř nad silnicí nebo ještě častěji nad dálnicí, tak tam se pohybujeme v různých částkách podle toho, jak rozsáhlá je to stavba, jak je dlouhá, jak má být široká, jak má být ukotvena a připojená do toho přírodního okolního prostředí. Budeme mluvit o nákladech mezi 20 až 80 miliony korun. Pokud zahrneme i mostní objekty, tak tam jsme podstatně ve větším rozmezí, tam můžeme mluvit od nějakých deseti do 250 milionů korun, ale to jsou mosty, které nesou dopravu a pod nimi je možná samozřejmě migrace zvěře."
