V Pardubicích se konaly Slavnosti perníku
V uplynulých dvou dnech si obyvatelé i návštěvníci Pardubic připomněli zdejší proslulou sladkou pochoutku - pardubický perník. Již podruhé se tu konaly Slavnosti perníku, které navštívila Zdeňka Kuchyňová.
Slavilo se na dvou nádvořích zdejšího zámku. Na rozdíl od loňského roku, kdy počasí příliš nepřálo, se letos vše vydařilo a lidé využili především středeční volný den k zábavě, k ochutnávce perníku i medoviny. Jak potvrdil ředitel Východočeského muzea František Šebek, Pardubicím se skutečně říká město perníku. Je to však tradice novodobá.
"Na konci 19. století se tady začali objevovat četní cukráři, kteří začali vyrábět perník. Už byl trošku jiný, nežli to středověké medové perníkářské těsto, a někdy na přelomu 19. a 20. století někteří z těchto řemeslníků svoji výrobu rozšířili tak, že už to byly malé továrničky. Ty přežily první světovou válku a po ní tu byly čtyři až pět dílen, v jedné z nich - třeba v Melartosu pracovalo 160 dělníků, takže řekněme dvě až tři stovky lidí se zaměstnávaly v Pardubicích pečením perníku, který se prodával nejenom v republice, ale vyvážel se do Německa, do Polska, dokonce ten Melartos vozil perník do Mexika a do Austrálie. A to vlastně vytvořilo tu slávu perníku. Či-li je to tradice moderní, dalo by se říci, sotva stoletá."
Ačkoliv Pardubice jsou perníkem proslulé, nic ho tu dosud nepřipomínalo. A proto se v hlavě Aleše Mokrena z Agentury tradice zrodil nápad uspořádat zde Slavnosti perníku, kde se všechno točí kolem této sladké pochoutky.
"Zpívají tady Perníkoví slavíci, hraje se pohádka O perníkové chaloupce, tančí tady vítězové Perníkové pantofle, jsou tady soutěže v pojídání perníku, samozřejmě tu jsou i perníkáři. Je jich tady 16, taže toho perníku je letos opravdu dostatek."
Po celou dobu konání slavností jezdil v Pardubicích historický trolejbus, ve kterém se mohl zdarma svézt každý, kdo měl u sebe perník. Děti soutěžily i v jeho pojídání a vítězem se stal desetiletý Jaroslav Halousek z Pardubic. Svoji vítězku má i soutěž o Královnu perníku. Nejednalo se však o krásu dívky, ale o nejlepší perníkový výtvor. Každý návštěvník dostal hlasovací lístek, který hodil do schránky vedle perníku, který se mu nejvíce líbil.
"Královnou perníku se stane ta perníkářka, která bude mít nejvíc hlasů. Bude korunována perníkovou korunou a dostane repliku královských korunovačních klenot v takové zmenšené perníkové podobě."
Řekl v průběhu soutěže Aleš Mokren. A tak se také stalo. Koruna ozdobila hlavu místní perníkářky Marie Jurenkové z firmy Janoš. Zvítězila v konkurenci 14 perníkářek, z nichž každá vyrobila pohádkové postavičky Jeníčka a Mařenky. Bohatě zdobená dvojice, na které paní Jurenkové pracovala celý týden, vyhrála s velkou převahou.