V Praze je konečně vystavena Muchova Slovanská epopej

Ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze je od tohoto čtvrtka k vidění Slovanská epopej Alfonse Muchy. Cyklus obřích pláten, která Mucha věnoval Praze, se sem vrací po 84 letech. A pražský magistrát usiluje o to, aby epopej v hlavním městě už zůstala.

Praha sváděla boj o dvacítku obřích pláten více než dva roky. Epopej byla půl století umístněna na zámku v Moravském Krumlově. Ten je ale ve špatném stavu a Muchova monumentální díla zde byla ohrožena. Praha ovšem dlouho hledala, kam rozměrný cyklus umístí. Nakonec, i přes odpor Muchových dědiců, se rozhodla pro Veletržní palác. Velkou dvoranu má zatím od Národní galerie pronajatou. Původní instalace měla stát 15 milionů korun, nakonec se prodražila na 36 milionů. Zpozdila se i vernisáž expozice:

"Zpoždění bylo způsobeno nutností doplnit technické vybavení Velké dvorany,"

vysvětlil Milan Bufka, ředitel Galerie hl. m. Prahy, která je z pověření pražského magistrátu správcem Muchova cyklu. Bylo nutné zlepšit klimatizaci, osvětlení, zastínit stropní světlíky, aby díla netrpěla přímým slunečním svitem, musely se postavit i rozměrné konstrukce, na kterých jsou plátna zavěšena. Pražský radní Ondřej Pecha ale investici obhajuje:

Alfons Mucha

"Toto je nejlevnější možná expozice Slovanské epopeje v Praze."

Poprvé jsou tu díla ale vystavena v pořadí, jak je Mucha zamýšlel. Jednou z autorek výstavy je Lenka Bydžovská:

"Mucha si vytvořil svůj fikční svět, do kterého si jednotlivé historické události upravil tak, aby odpovídaly jeho záměru. A jeho záměrem bylo předvést metaforu národa, který je mírumilovný, pěstuje kulturu a písemnictví a ukazuje příklad ostatnímu lidstvu."

Plátna, která Alfons Mucha maloval v letech 1910 až 1928, byla ale pro svůj styl kritizována už v době svého vzniku. Secese, kterou Mucha spoluvytvářel v době svého působení v Paříži na přelomu 19. a 20. století, se v té době už zdála passé. Na tiskové konferenci před otevřením výstavy to řekla kunsthistorička Markéta Theinhardtová, která působí na pařížské Sorbonně a je spoluatorkou monografie o Alfonsi Muchovi:

"Dílo bylo chápáno jako jakýsi návrat k historické malbě staršího akademického typu. Málokdy se viděly ty inovativní prvky, kterých si můžeme zde na výstavě všimnout."

Převozem epopeje do Prahy přišel o své největší lákadlo Moravský Krumlov. Muchova plátna tu ročně vidělo až 20 tisíc turistů, na kterých závisely i služby ve městě. Starosta Krumlova Tomáš Třetina z TOP 09 teď hledá, čím epopej nahradit:

"Krumlov má výraznou stopu historie, máme ještě nějaké další aktivity, Muchovo centrum a tak dále. Pracujeme na tom, jakým způsobem turistický ruch výrazně rozšířit."